Poznámky
Záznamy 901 až 950 z 1,411
| Poznámky | Spojeno s | |
| 901 | Pražská konskripce - záznam on-line (data-based), Petronilla + 3 děti. «b»Digitalizované pobytové přihlášky«/b» pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Lit. (písmeno) "Wess", Pag. (stránka) 26 : http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=690&folium=728 WESSELSKY Petronila (1809) z Vottic WOLESKY Franz, syn (1835) z Vottic WOLESKY Maria, dcera (1834) z Vottic WOLESKY Anna, dcera (1843) z Vottic | NIGRINOVÁ-VOLESKÁ-VOSECKÁ, Petronila - Votice č.71 (I295)
|
| 902 | Pražská konskripce vdovy «b»Marie MATOUŠOVÉ«/b» (roz. PAVLÍČKOVÉ) s dcerami (Jarmila a Zdenka) : http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=382&folium=736 PRAHA, Palackého nábřeží č.p.358 Na stejné adrese bydlela v r. 1901 také vdova po JUDr Antonínovi GUTHOVI, «b»Barbora GUTHOVÁ «/b»roz. BAČINOVÁ «b»:«/b» http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=148&folium=326 Obě babičky jsou kmotrami «b»Barbory Marie Alžběty GUTHOVÉ«/b» provd. VINKLÁŘOVÉ ( *1902 ) ( záznam v matice narození, Nové Město nad Metují, otec JUDr Antonín GUTH a matka Marie roz. MATOUŠOVÁ). | PAVLÍČKOVÁ-MATOUŠOVÁ, Marie - Katusice č.1 (I34)
|
| 903 | Pražská konskripce z r.1901 vdovy «b»Barbory GUTHOVÉ (roz. BAČINOVÁ)«/b» : http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=382&folium=736 PRAHA, Palackého nábřeží č.p.358 Na stejné adrese bydlela v r. 1901 také vdova «b»Marie MATOUŠOVÁ«/b» (roz. PAVLÍČKOVÁ) s dcerami (Jarmila a Zdenka) http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=148&folium=326 Obě babičky jsou kmotrami «b»Barbory Marie Alžběty GUTHOVÉ«/b» provd. VINKLÁŘOVÉ ( *1902 ) ( záznam v matice narození, Nové Město nad Metují, otec JUDr Antonín GUTH a matka Marie roz. MATOUŠOVÁ). | BAČINOVÁ-GUTHOVÁ, Barbora dcera pernikáře, Kostelec (I1331)
|
| 904 | Pro nedbalost Václav z gruntu sesazen a «b»dceři«/b» jeho prošacován. Později z toho gruntu učinína «b»hospoda«/b» vejsadní. Leč již r. 1750 puštěna jako grunt z hospody učiněný «b»Františku Matoušovi«/b». R. 1785 ujal ten grunt «b»Václav Matouš .«/b» Nyní nové «b»čp. 20«/b». («i»Kronika Katusice: Stavení selská v Katusicích«/i») | MATOUŠ, Waczlaw - sesazen z gruntu 1735 (I1795)
|
| 905 | probably dead by 2002 | FISCHLOVÁ, Blanka (i) (I260)
|
| 906 | Probably influenced by a Russian recruitment immigration campaign that was then conducted in Praha. | VOLESKÝ, František - řezník-tovaryš, Votice 71 (I26)
|
| 907 | Prodáno koželuhu Jakubu Knopflovi za 350 zlatých (v roce 1638 stál 295 zlatých). | PAVLÍK, Vít - mlynář, primátor, Staňkov Ves č.p.22 (I2755)
|
| 908 | PROFESSIONAL BRIEF: Bohumil VOLESKY, Professor Emeritus of Chemical Engineering at McGill University in Montreal, Canada, has been engaged in world-wide consulting activities, lectures and workshops. His areas of expertise are in Biochemical Engineering and Industrial Water Pollution Control. He obtained his basic training at the Czech Technical University in Prague, Czech Republic, receiving the Dipl. Ing. degree in 1962. Following more than four years of industrial research and experience, he earned his Ph.D. in Biochemical Engineering at the University of Western Ontario in London, Ontario, in 1971. He is the founder and a President of BV SORBEX, Inc., a new-technology venture commercializing the biosorption process for removal and recovery of heavy metals from industrial solutions which he has been pioneering in his research. He held appointments as a Visiting Professor at the Swiss Federal Institute of Technology in Lausanne, Switzerland, at the University of Puerto Rico, and his major collaborative research activities included also China, Brazil, Korea and the Czech Republic. His research interests and expertise are reflected in a monograph book on "Sorption and Biosorption" (2003), an edited volume "Biosorption of Heavy Metals", and in another monograph on "Modeling and Optimization of Fermentation Processes". «b»LIFE - Bohumil (iii) VOLESKY «/b»While I was a war-child, I had a good childhood as there was virtually no war-fighting in German-subdued Czechoslovakia. It was immediately after the end of the 2«sup»nd«/sup» World War that our family lost everything in the 1945 nationalization (expropriation) of industrial enterprises including my father's. All what 2 generations had built through hard work and perseverance - gone. Blessing in disguise - it perhaps made it easier for the family to squeeze through the brutalities that followed the 1948 totalitarian commie takeover. I never thought that I could 'cohabitate' with the communists - they were just much too wrong to my feeling for justice. So, get away from them - don't be another generation sacrificed, my father just uttered. For 2 decades, the West was the dream for me - that eventually became doable as the commie totalitarian regime was wearing out. I fondly look back at my time of studies, middle school and the Technical University ( ), that were reasonably easy for me. I managed to squeeze in a lot of sport and outdoor activity with a wonderful secret boy-scout group. Competitively sailing and white-water canoe paddling, with some skiing in wintertime too. More than 2 decades went by and, in my mid-twenties (1967), I managed to organize a post-graduate study in Canada. That was the only way to fool the hard and suffocating Czechoslovakian communist regime of that time. I am still shaking my head over that Czech officialdom's permission that actually came through for those fully Canadian-sponsored studies - a sign of the tough regime starting to fall apart shortly before the "Prague spring of freedom" ? Some battle with the Czech officialdom came later, however - as the Russian armies invaded Czechoslovakia and things got tough there. My wife Zuzana was left behind in Praha trying to finish her medical degree. Fortunately, bureaucracies have a way of defeating themselves and this is how she eventually obtained an unusual and silly 14-day permission to "go to Canada and get her husband back". Eventually, both of us together in Canada then, we could thumb our noses at the cruel commie system - to never return back to that "commie paradise". And Canada is where we have been happily living ever after - Completion of hard post-graduate engineering studies (1971, London, Ontario) was rewarded by a prestigious professorial job with McGill University in Montreal. That's where we settled down and daughter Monika was born in 1974, followed by son Martin in 1976. As years flew by - they both became successful grown-ups - and we are all still living in Montreal. The now-retired parents follow the sun every year to Florida, escaping infamous Montreal winters. Life is good in the sunshine of the free world - «b»«i»ČESKY«/b»«/i» : Přesto, že jsem " válečné dítě" měl jsem dobré dětství neb v Němci porobeném Československu nebylo velkých válečných bojů. Hned po válce v r. 1945 však naše rodina přišla o všechno při znárodnění podniků "klíčového průmyslu". Vše co pracně vybudovaly 2 generace mého otce a dědečka - vše pryč. V jiném pohledu je však možno i říci, že to mohlo ale být i jakési "skryté požehnání" protože to pomohlo rodině chuději ale bez větších úhon přežít brutalitu po komunistickém puči v r. 1948. Nikdy jsem se ale nemohl smířit s komunisty - pro můj smysl pro spravedlnost byli prostě úplně "mimo". Pryč od toho - "nebuď další obětovanou generací", utrousil jednou můj otec. Po 2 desetiletí byl demokratický západ ale jenom snem - který však začal být uskutečnitelný jak se totalitární komunistický režim pomalu rozkládal. V podstatě s dobrým pocitem se dívám na svá studijní leta, střední školu a vysokou školu (Technika - ČVUT) - studium mi šlo dobře a lehce. Věnoval jsem se hodně také sportu a aktivitám báječné (tajné) skupiny vodních skautů. Závodně jsem plachtil a pádloval slalom na divokých vodách (double kanoe) s lyžováním v zimě. A tak uplynula 2 desetiletí, až se mi kolem mých 27 let podařilo vykorespondovat a zorganizovat kanadské postgradualní (doktorské) stipendium (1967). To byla snad jediná normálnější cesta jak prorazit ten dusivý komunistický sytém. Pořád ještě kroutím hlavou nad tím povolením od českých autorit pro studium v Kanadě - snad to bylo známkou už se rozpadávajícího sytému před pražským jarem 1968 ? Potom mě však ještě čekala bitva s českými úřady po vpádu sovětských vojsk do republiky kdy opět režim přituhnul. Moje manželka Zuzana byla ještě v Praze, kde se snažila o dokončení svého studia mediciny. Naštěstí, jak se zdá, byrokracie si často najde cestu sebe sama porazit - a tak se stalo, že Zuzana dostala poněkud nesmyslné leč vítané povolení odjet na 14 dní do Kanady a "přivézt manžela zpátky". Takže když jsme byli opět oba pohromadě a v Kanadě, mohli jsme na ten nesmyslný režim už udělat jen dlouhý nos - a vůbec ani nepomyslet na nějaký návrat do toho "komunistického ráje". A tak v Kanadě spokojeně žijeme až dodnes - Po úspěšném ukončení obtížného inženýrského doktorátu (1971, London, Ontario) jsem dostal prestižní profesorské místo na Universitě McGill v Montrealu. Tam jsme se usadili a narodila se dcera Monika (1974), následovaná synem Martinem v olympijském roce 1976. A jak čas plyne, tak už z nich teď jsou úspěšní dospěláci - a všichni jsme v Montrealu. My rodiče v penzi teď vycestováváme z montrealského mrazáku za sluníčkem a trávíme většinu zim na Floridě. Prosluněný život ve svobodném světě je báječný - «u»«b»«i»Stručný životopis«/u»«/b»«/i»: 1939- narozen: PRAHA-Vinohrady (sanatorium v Londýnské ul.) 1953-1957: PRAHA - studium na střední průmyslové škole strojní (Smíchov) 1957-1962: PRAHA - studium na ČVUT, Fakuta strojní 1963-1966: PRAHA - pracoval jako inženýr v Potravinářském výzkumném ústavu (Strašnice) 1966-1967: PRAHA - začal kandidaturu (CSc=PhD) na ČVUT, Fakulta strojní 1967: KANADA - oženil se a odjel z Prahy pokračovat postgraduální studia v Kanadě 1967-1971: KANADA, London, Ontario - studoval PhD (bio-inženýrství) 1971-1973: London, Ontario - vyučoval na University of Western Ontario 1974- dcera MONIKA (nyní doktorka v Montrealu >> 2008 vnuk LUKÁŠ) 1976- syn MARTIN (nyní software poradce, D-J a majitel tanečního studia v Montrealu) 1981- sabatický rok na Universitě v Puerto Rico (Karibik) 1990- sabatický rok na Universitě v Lausanne IFPL (Švýcarsko) 2003- sabatický rok na universitách v Australii a v Lausanne 1973-2005: MONTREAL - profesoroval na McGill University (bio-Chemické inž.) 2005-dále: MONTREAL, Kanada - do pense, Mezinárodní konsultant v čistotě vod a prostředí: www.EvergladesHUB.com http://biosorption.mcgill.ca/bv/bv.htm | VOLESKÝ, Dr. ing. Bohumil (iii) - universitní Profesor (I19)
|
| 909 | Provdala se 29. 9. 1917 v Brně-Staré Brno u Nanebevzetí Panny Marie na základě delegování od sv. Tomáše za doc. JUDr. Arnošta Weniga (*10. 9. 1883 Příbram, okr. Příbram). «u»František Sal. Bařina - «/u»«i»oddávající při sňatku Z. M. Wenigové«/i» | Rodina F583
|
| 910 | provdana za GUTHA, okresniho soudce v Novem Meste nad Metuji, pak v Ceskem Brode | Rodina F133
|
| 911 | provdana za GUTHA, okresniho soudce v Novem Meste nad Metuji, pak v Ceskem Brode | MATOUŠOVÁ-GUTHOVÁ, Marie Aloysia (I311)
|
| 912 | provdána za NOVÁKA, úředníka Banky Slavie v Brně | MATOUŠOVÁ-NOVÁKOVÁ, Aloisie (Luisa) (I328)
|
| 913 | Průkopník rozhlasového vysílání (zahájeno r. 1923), zakladatel Radiojournalu, zavedl v rozhlase pravidelné zprávy ČTK a v r. 1928 odvysílal první sportovní přenos boxerského utkání. V pozdějších letech se věnoval hlavně divadlu a novinářské práci. Jeho první sňatek s operní zpěvačkou Růženou KOLDOVSKOU-CICVÁRKOVOU byl rodinou považován jako poněkud skandální a Miloš byl proto trochu stranou rodinného okruhu. The country's broadcasting pioneers in the 1920s were the journalist Milos Ctrnacty, the businessman Eduard Svoboda, and Ladislav Sourek, director of Radioslavia - the company that distributed radio receivers. These three men created a limited-liability company called Radiojournal, which was majority owned by Radioslavia. Radiojournal became Czechoslovakia's first radio operator after receiving permission from the Ministry of Post and Telegraphs. Milos Ctrnacty became its programme director, Alois Svoboda the technical director. The main source of revenue for Radiojournal were subscriptions - regular fees paid by owners of radio receivers. The first subscriber enlisted in September 1923. Radiojournal organised public listening session in Prague in order to promote radio broadcasting and attract new subscribers. In 1923 the company also started publishing a monthly called Radiojournal informing about radio broadcasting. In 1925, Radiojournal broadcast the first live transmission of a concert of the Czech Philharmonic, the first live transmission of a church service and the first live transmission of president T. G. Masaryk's speech. | ČTRNÁCTÝ, Miloš - redaktor (I31)
|
| 914 | Průmyslník a zemědělský podnikatel. Po roční praxi hospodářského adjunkta na panství v Cholticích vedl se svým bratrem Františkem Strojírnu a slévárnu F. Wiesner v Chrudimi a řídil firmu Cukrovary Močovicea Libice F. Wiesner a spol. Po smrti svého bratra v r. 1903 vedl nejprve oba podniky sám ( v chrudimské strojírně zavedl výrobu výbušných motorů, zmodernizoval zavedenou výrobu vah a k nebývalé prosperitě přivedl i oba cukrovary), od r. 1922 se pak na vedení chrudimské firmy podílel jeho syn Ing. František Wiesner a na vedení cukrovarů nejstarší syn Ing. Karel Wiesner. Hrál ochotnicky divadlo, byl členem prahnízda Kosů. Patřil rovněž ke štědrým mecenášům výtvarníků a divadelníků. «b»Transporta«/b» byla česká firma s více než stoletou historií, vyrábějící především dopravní zařízení. Sídlo bylo v «u»Chrudimi «/u». Zakladatelem Transporty byl František Wiesner, který se v roce 1855 osamostatnil. Jeho syn František vybudoval dnešní Starý Závod. 28. října 1945 byla Wiesnerova továrna znárodněna. Transporta i s pobočnými závody prošla fázemi «u»národní podnik «/u», «u»koncernový podnik «/u», «u»státní podnik «/u» i «u»akciová společnost «/u». Výrobky Transporty nacházely odbyt nejen v tuzemsku, ale i v Evropě, Asii, Africe nebo Jižní Americe. Ještě na počátku 90. let zaměstnával podnik přes 4500 lidí a jeho obrat dosáhl v roce 1997 více než dvě miliardy «u»Kč «/u». V říjnu 1999 byl na něj prohlášen «u»konkurz «/u».«u»[1]«/u» | WIESNER, Karel (i) - cukrovarník, manager, továrník (I798)
|
| 915 | Průmyslník, konstruktér a odborný spisovatel. V letech 1918-1945 řídil ( a od r. 1936 se stal jediným majitelem) chrudimské strojírny: firma vyráběla lanovky a transportní zařízení, ale i příbory, nádobí a automatické obchodní váhy. V r. 1931 založil v Chrudimi firmu Leguma - společnost pro pěstování zeleniny ve sklenících. Po znárodnění strojírny v r. 1945 ing. Wiesner založil malou továrnu na výrobu žiletek Chromstav - působil v ní ještě krátkou dobu po únoru 1948. Později pracoval externě pro pražský Hutní projekt a Výzkumný ústav zvaračský v Bratislavě. Publikoval několik desítek odborných článků do našich i německých časopisů ( v oboru energetiky, strojírenství, hutnictví ale i pěstování zeleniny). «u»«b»«i»Dr.Ing. Frantisek (iii) WIESNER«/u»«/b»«/i» (1893-1970): 1928 wurde im Riesengebirge die erste Bergbahn für den Tourismus eröffnet, und zwar eine Pendel-Luftseilbahn, die von der Ortschaft Janské Lázně (Johannisbad) auf den 1299 Meter hohen Černá hora (Schwarzenberg) führte. Erbaut wurde die Anlage durch die Maschinenwerke des deutsch-böhmischen Ingenieurs Fratišek Wiesner aus Chrudim nach dem System von C. Rudolph aus Leipzig. 1947 entstand mit einem Sessellift in Špindlerův Mlýn (Spindelmühle) die zweite Seilbahn im Riesengebirge, sieben Jahre nachdem «b»František Wiesner«/b» in den tschechischen Beskiden nahe der Stadt Frenštát pod Radhoštěm den ersten Sessellift Europas errichtet hatte. «u» «u» | WIESNER, Dr. Ing. František (iii) jun. (I802)
|
| 916 | První VOLESKÁ potvrzená v matrice narození Sedlčany on-line : http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11663/50. Rodiči jsou je zapsáni Joannes + Dorota VOLESKÝCH. | VOLESKÁ, Kateřina Barbora - nedožila (I1078)
|
| 917 | První ze 2 MAGDALEN v té samé rodině (!?) Záznam v INDEXU matriky NAROZENÍ Hostouň-Čičovice (1715-1784), kniha H-21. Plný záznam je v matrice NAROZENÍ Hostouň-Čičovice (5648), kniha Hostouň 02 (1715-1748), folio 109, online scan 223: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5648/223 Státní Oblastní Archiv Praha: http://ebadatelna.soapraha.cz/ | ČTRNÁCTÁ, Magdalena (I2627)
|
| 918 | První zmínka, (pomineme-li archivy, o kterých nevíme), která je na internetu o osobě jménem Seehák, je o staviteli jménem «b»Jan Jiří Seehák«/b» - byl to stavitel, který postavil jednu z prvních kamenných městských budov v letech 1732-1737 v barokním slohu a sice budovu městské radnice ve Vrchlabí (existuje obrázek). Je to jediná informace a jak je navázán na náš rod přesně nevíme, ale dá se předpokládat, že by to mohl být děd Jana Seeháka - ředitele panství, který žil na Rychnovsku (Rychnov nad Kněžnou) což je nedaleko od Vrchlabí. Pak by to byl otec učitele Jana Seeháka popisovaného v další generaci. Jeho potomkem mohl být (jen domněnka, vzhledem k rokům kdy oba Janové působili a shodě křestního jména, které se dávalo potomkům a ne sourozencům) další Jan, který byl nositelem našeho rodového příjmení Seehák. Byl učitel, kterého zmiňuje Průvodce historií Dolního Dvora (ves nedaleko Vrchlabí) v kapitole Vzdělávání, zápis viz. níže: «i»V 18. století se za určitý stupeň vzdělání počítala znalost čtení, psaní a počítání. Stejné to bylo také v chudé krkonošské vísce. «/i» «b»«i»První písemné zprávy o výuce :«/b» Od r. 1794 nikdo v obci výuku neposkytoval. Jen několik dětí chodilo do školy v Horním Lánově. Aby do lavic přilákal více dětí, začal hornolánovský učitel «b»Jan Seehak«/b» denně docházet do Dolního Dvora. Zdroj: «u» «/b»Jeho potomkem mohl být (opět jen odhad) další jmenovaný o generacii níže. | SEEHÁK, Jan Jiří - stavitel, Vrchlabí (I2982)
|
| 919 | Převzat záznam v Indexu matriky narození, rodiče stejní ale asi jiný pár: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/12 Asi tedy špatně přiřazena do rodiny kde už je jedna MAGDALENA (*1804 ) . Druhá manželka Wenceslausa (Catherina) by také časově neodpovídala. Na této samé strínce matriky se objevuje narození dětí Chvojových JOSEFA (*1809) a ANNY (*18010 ) novému/ jinému páru rodičů JOSEPHUS + ROSALIA (Kněževes), které zatím nelze přiřadit. | CHVOJOVÁ, Magdalena - přiřazena špatně ? (I3087)
|
| 920 | Přibližně stejně starý bratranec stejného jména, TAKÉ LÉKAŘ (MUDr Antinín ČTRNÁCTÝ), který také jeden čas žil v Panenském Týnci | ČTRNÁCTÝ, MUDr Antonín - Lékař z Hostouně č.17 (I28)
|
| 921 | Příčina: dle úmrtního listu cirhoza jater (?) | TAUSSIG-DVOŘÁKOVÁ, Alice - v domácnosti (I2229)
|
| 922 | Příčina: následky pobytu v koncentračním táboře za 2. svět. války, dle parte "po dlouhotrvající chorobě". | DVOŘÁK, Rudolf - voják, plukovník čs. armády (I2227)
|
| 923 | Připsána z Indexu matriky zemřelých, kniha E-126. Zemřela v 66 letech v Černovičkách: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/123 | ČTRNÁCTÁ, Anna - dožila 66r., Index (I3109)
|
| 924 | Quick marriage after eloping. Náboženství: řím. katol. Ženich - Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, továrník v Březí c.10, narozen v Ceských Bud?jovicích, Lannova tř. č.7, manželský syn Vlastimila ZÁTKY, továrníka ve Březí c.10 a KAROLINY y rodu HAVLÍCEK z Prahy. Nevěsta - Libuše Anna VOLESKÁ, narozená v Praze c.1059-II, manž. dcera Bohumila VOLESKÉHO, továrníka v Praze VIII, a Růženy, z rodu ČTRNÁCTÝ z Týnce Panenského č.13. Svědkové oddavek - MUDr PÍCHA, oční lékař v Českých Budějovicích, Besední ul. č.26. O. ZÁTKA, továrník v Březí c.10. Matrika: Kniha XIV, list 66, num.15 | VOLESKÁ-ZÁTKOVÁ, Libuše Anna - holocaust (I10)
|
| 925 | Recollections of Grandson Bohumil (iii) Voleský (in 2014): Grandma Jarmila was an overbearing, strict and stout lady. She was having a problem with the villa in Konárovice that was "too big" for her by the communist standards. Incapable to defend herself well, she also could not take care of the large property. Eventually, she was squeezed out of the villa by local (political) pressures, sold the property for pittance (to 2 families by the name of Kolda) and moved to a small co-owned house in Podebrady, right off the main square (opposite to the castle there, behind a main-square restaurant). The co-owner Mr. Rákosník made her life quite miserable by expanding without regards. The embittered Jarmila, who gave all possessions away for living and services, eventually passed away. Since I (BV-iii) was already away in Canada without a possibility of visiting back in Praha, I don't know much of the details surrounding Grandma Jarmila's (babka) final years. | MATOUŠOVÁ-BAYEROVÁ, Jarmila (i) (I8)
|
| 926 | Record at the very bottom of web-page : http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11601/174 | FILÍPEK, Jan - Sedlčany č.164 (I1005)
|
| 927 | Regina v současné době vede konzultační společnost Regina Sieber & Co., kterou založila v roce 2010. Většinu své profesionální kariéry strávila řízením rodinného Hotelu Sieber. Předtím 6 let pracovala v ČSA, kde měla na starosti především business třídu a speciální lety, např. doprovázela papeže Jana Pavla II. na speciálním letu do Říma, podílela se na změně servisu v business třídě dálkových letů. Studovala hotelový management, prošla školením práce s lidmi v krizových situacích a personalistiky. Neustále se vzdělává, čte příběhy inspirativních osobností, účastní se přednášek a seminářů souvisejících se službami. Miluje profesionalitu, svého muže a jejich dvě děti, syna Maxe a dceru Miu. | SIEBEROVÁ-BARTOŠOVÁ, Regina (I1311)
|
| 928 | Registered as the first Sedlčany matrika page entry on the following web-page for death events (1773): http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11601/176 | VOLESKÝ, Josephus Antonius - nedožil, Sedlčany č.109 (I1046)
|
| 929 | Returning with some wealth from Russia, the family bought some appartment building(s) in Praha-Vinohrady. A little later their money enabled son Bohumil (II) to start a machine manufacturing enterprise. | VYKYSALOVÁ-VOLESKÁ, Anna - Plískov č.12 (I27)
|
| 930 | Returning with some wealth from St. Petersburg, Russia, the family bought some appartment building(s)(?) in Praha-Vinohrady. A little later their money enabled son Bohumil (II) to start a machine manufacturing enterprise (founded 1892). | VOLESKÝ, František - řezník-tovaryš, Votice 71 (I26)
|
| 931 | RNDr «b»Jan PETRÁNEK«/b», DrSc (1922-2015, 93 let) Vzdělání: Univerzita Karlova, Praha a Princetonská univerzita, New Jersey, USA Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Petránek_(geolog) - byl český geolog, vysokoškolský pedagog, expert OSN v oboru geologie a hornictví, popularizátor geologických věd, autor odborných publikací, učebnic pro mládež i knih, určených široké veřejnosti. Po maturitě na Vyšší státní průmyslové škole v Praze nastoupil jako vedoucí analytické chemické laboratoře ve Výzkumném ústavu Českomoravské a.s. (ČKD) v Praze 9 \endash Vysočanech. Po osvobození Československa v roce 1945 začal studovat přírodní vědy a chemii na Karlově univerzitě, od vyšších ročníků se pak již zcela věnoval studiu geologie. Studium na Karlově univerzitě zakončil doktorátem z přírodních věd (RNDr.) a na podzim roku 1948 zahájil jednoleté studium na Princetonské univerzitě v USA. Po návratu do Československa přednášel geologii na Karlově univerzitě, z politických důvodů však byl posléze přeložen na jiné působiště \endash na Vysokou školu báňskou v Ostravě. V roce 1954 se Jan Petránek opět vrátil do Prahy a nastoupil do Ústředního ústavu geologického (ÚÚG). V ÚÚG založil sedimentologické oddělení a působil též jako školitel vědeckých aspirantů. Postupně získal vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc.) a v roce 1966 doktora věd (DrSc.). V letech 1965\endash 1966 působil jako expert OSN v oboru geologie a hornictví v Etiopii. V roce 1968, kdy byla navržena jeho rehabilitace a jmenování docentem, se Jan Petránek vrátil k pedagogické činnosti na Karlově univerzitě. V témže roce vykonával funkci vědeckého sekretáře pražského Mezinárodního geologického kongresu. Avšak již v následujícím roce, po započetí normalizace, ministerstvo školství rehabilitaci zamítlo. Po krátkém mezidobí v Československé akademii věd se Jan Petránek v roce 1976 vrátil opět do Ústředního ústavu geologického, kde působil až do roku 1986. V letech 1978\endash 1980 pracoval jako vedoucí skupiny československých geologů v Iráku v tamním státním geologickém ústavu. Dalším místem zahraničního pobytu byl Tunis, kde v letech 1984\endash 1986 působil jako vysokoškolský profesor. Pracoval též na projektech v rámci Mezinárodní unie geologických věd (UIGS) a UNESCO. Ačkoli vyšel vítězně z konkurzu na místo vedoucího oddělení geologie v UNESCO, nebylo mu z politických důvodů povoleno toto místo přijmout. Jan Petránek se v souladu se svojí profesí a odborností věnoval též sběratelské činnosti. Mezi minerály byly předmětem jeho zájmu zejména «b»acháty «/b»z různých světových lokalit, které sbíral prakticky po celý život. Základem sbírky se staly acháty, nalezené během pracovních pobytů v Iráků a v Etiopii, k nimž postupně přibyly exempláře, získané buď sběrem na českých i marockých lokalitách, či výměnou na tuzemských a zahraničních mineralogických burzách. Achátům věnoval Jan Petránek i některá odborná pojednání, například v Německu publikoval články o genetických podmínkách tvorby achátů a o vzniku sedimentárních achátů. Až do posledních okamžiků svého života se Jan Petránek věnoval popularizaci geologie. Svou poslední knihu Encyklopedie geologie stačil ještě připravit k tisku, jejího vydání se však již nedočkal. | PETRÁNEK, Prof. RNDr. Jan PhD, geologie (I1655)
|
| 932 | RNDr «b»Karel WENIG«/b» (7.6:1906, Praha - 9.12.1970 Praha), univerzitní professor, přednášel fysiologii obratlovců a člověka. Napsal řadu odborných prací, z nichž nejvýznamnější jsou pravděpodobně "Fysilogie člověka a živočichů" a "Praktikum živočišné fysiologie". Všichni členové rodu Aloise WENIGA projevovali po celý život lásku a příchylnost ke Staňkovu, kolébce svého rodu. | WENIG, RNDr Karel - fysiolog, universitní profesor (I1547)
|
| 933 | Rodič «b»Magdaleny Chvojové«/b» ze zápisu Indexu matriky narození (SOA Praha): http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/11 Nutno ověřit hypothetickou rodinnou kombinaci. | CHVOJOVÁ, Catharina - Kněževes, matka z matriky (I3078)
|
| 934 | Rodič «b»Magdaleny Chvojové«/b» ze zápisu Indexu matriky narození (SOA Praha): http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/11 Nutno ověřit hypothetickou rodinnou kombinaci. | CHVOJ, Wenceslaus - Kněževes, hypotheticky vložený (I3077)
|
| 935 | Rodiče Jan a Alžběta neměli povolení k sňatku, který byl ale později legitimizován (23. listopadu 1885, poznámka v matrice narození). | PROROK, Antonín - Tuněchody č.16, narozen nemanželský (I91)
|
| 936 | Rodokmen FUCHS : https://www.geni.com/family-tree/canvas/6000000009745351722 | FUCHSOVÁ-KROČKOVÁ-PALÁŠOVÁ, Jarmila (I631)
|
| 937 | Rok narození (1834) a udaný věk při svatbě (23) nesouhlasí. Zkontrolovat matriku narození (Votice) ! | VOLESKÁ-URBÁNKOVÁ, Marie Jozefa (Jozefka) (I1249)
|
| 938 | Rok narození 1690 odhadnut z matričního zápisu v online matrice «b»úmrtí: «u»1758-10-31 «/b»Zemřel ve věku 68 let . | MATOUŠ, Jiří - rolník, Spikaly. http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7153/247 (I1883)
|
| 939 | Rok narození vypočten ze záznamu v online Matrice úmrtí (53 let), (Státní Oblastní Archiv, Praha) kniha Kováň-01, Katusice, folio 241, scan 241 : «u»http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7153/241«/u» | MATOUŠOVÁ, Anna - http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7153/241 (I1884)
|
| 940 | Rok narození vypočten ze záznamu v online Matrice úmrtí (53 let), (Státní Oblastní Archiv, Praha) kniha Kováň-01, Katusice, folio 241, scan 241 : «u»http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7153/241«/u» | MATOUŠOVÁ, Anna - http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7153/241 (I1884)
|
| 941 | Role: Witness | KAČÍRKOVÁ-LACHOUTOVÁ, Maria Anna (I1182)
|
| 942 | Role: Witness | LACHOUT, Franciscus - architectus civis, Sedlčany 133 (I1181)
|
| 943 | Rozsáhlý popis vývoje Wiesnerových podnikú a cukrovarnického podnikání s fotografiemi je v souboru "Cukrovarnictví, cukrovary a cukrovarníci. Fenomén českého hospodářství v 19. a 20. století" (Národní zemědělské museum Praha) na této webové stránce (v r. 2016): http://nzm.cz/multimedia/uploads/2016/09/pas_47.pdf Obsahuje také stručné rodokmeny Wiesnerů (stránky 164-166). «b»Karel Wiesner«/b» (1845\endash 1921) založil strojírenskou dílnu v Kolín asi roku 1868. V následujícím roce je uváděn jako „strojník zdejší" a např. v roce 1871 přijal pět zaměstnanců. Firma úspěšně rostla a vyráběla zemědělské stroje a cukrovarská zařízení. Na počátku osmdesátých let byl závod přemístěn z Kutnohorského předměstí na defnitivní stanovište poblíž dnešní železnicní stanice Kolín-zastávka na trati Kolín\endash Praha. Na Pražském předměstí koupil zahradnictví s domkem (čp. 56), který v letech 1881\endash 1883 přestavěl, rozšíril pro potřeby menší strojírenské továrny a postavil slévárnu jakož i nové obytné stavení čp.126. S ubíhajícími lety musel Karel Wiesner řešit perspektivy své firmy, a to nejen výrobní program, ale také zapojení svých synů do jejího řízení. Zprvu doufal, že některý ze starších synů získá vzdělání a zkušenosti a zejména projeví odpovídající schopnosti firmu převzít. Současně si byl vědom, že podnik potřebuje další investice a jednou z možných cest získání finančních prostředků byl výhodný sňatek s movitou nevěstou. Nejstarší syn «b»Bedřich «/b»sice dosáhl titulu inženýra, ale s otcem míval časté spory. Druhorozený «b»Karel «/b»se stal schopným technikem a venoval se továrně po velkou cást svého života, než ho později začaly omezovat zdravotní problémy. Nebyl však obdařen výraznými manažerskými vlohami a navíc se otci ani nedařilo mu zajistit vážnou známost. Nakonec Karel st. vkládal velké naděje do třetího syna v pořadí '96 «b»Josefa«/b». Plánoval, že by se mohl stát adjunktem výnosného lichtenštejnského cukrovaru v Českém Brodě a pokud by se osvědčil třeba i jeho správcem. Navíc dosavadní ředitel cukrovaru Josef šl. Hyross měl sedmnáctiletou dceru Martu a naznačil, že by případného zetě z rodu Wiesnerů podpořil ve služebním postupu. Josef však nevyslyšel otcovo přání, ani nabádání bratra Bedřicha, aby se ucházel o místo i manželku v Českém Brodě. Zamiloval se do jiné dívky, se kterou nakonec vyženil pouze dluhy jejího otce. Zklamaný Wiesner st. mohl jen marně přemítat, komu má vlastně frmu odkázat. Abychom byli vůči synu Josefovi spravedliví, musíme poznamenat, že dosáhl pozice technického správce cukrovaru, ale v Osijeku a Neštemicích a udržoval si později s otcem dobrý vztah. Karel Wiesner zemřel 11. února 1921 a zanedlouho se objevily vážné financní problémy firmy, které byly později řešeny ruznými pujčkami. Došlo k několika změnám jednatelů a chybějícího manažera se společníci firmy pokoušeli nahradit najatými odborníky, ale situace podniku se dále zhoršovala. Jeho težkosti byly příčinou častých sporů mezi bratry, které se projevovaly i v zápisech z valných hromad. Továrna jen prežívala, trpěla nedostatkem provozního kapitálu na nákup materiálu a zajištení chodu. Pochopitelně se také nedostávalo fnancí na výraznější modernizaci závodu. Na počátku třicátých let potíže firmy vyvrcholily V roce 1926 byli přijati jako noví společníci ředitel Brněnských strojíren Ing. František Turek a jeho syn Ing. Jaroslav Turek, kteří získali důležitý podíl ve firmě a ujali se řízení, což prinášelo různé konfikty s tehdejším druhým jednatelem «b»Stanislavem «/b»Wiesnerem. Turek firmu zadlužil a když selhaly poslední pokusy o její záchranu, byl na ni na konci roku 1934 z návrhu Okresní nemocenské pojištovny vypsán konkurz, k jehož zrušení došlo v lednu roku 1936. V důsledku konkurzu krajský soud v Kutné Hoře vymazal firmu z rejstříku firem spolecností 15. dubna téhož roku a její historie se tak zcela uzavřela. Výrobní objekty na Pražském předměstí Kolína jsou průmyslově využívány do současnosti. Oba bratři Wiesnerové začínali s minimálními prostředky ale «b»Karel «/b»zahájil své podnikání o více než deset let později, ke konci šedesátých let 19. století, kdy již měl více konkurentů. Přesto mu «b»Kolín «/b»poskytoval dobrou příležitost, neboť předpoklady pro rozvoj strojírenské továrny vyrábějící zemědelské stroje a zařízení pro potravinářský průmysl ve zdejším regionu byly (resp. poměrně Suchého) v veliké. Pripomeňme např. firmu Jouzů v nedalekých Pečkách na dráze nebo Pernerovu strojírnu v Týnci nad Labem (Pernerové byli vzdálení příbuzní chrudimských Wiesnerů), kterým se podařilo prosadit. Karel Wiesner pres svůj nepopiratelný technický um ale nedosahoval podnikatelské úrovně staršího bratra «b»Františka«/b». Na rozdíl od továrny v «b»Chrudimi«/b», která se postupně stala nejdůležitejší frmou ve měste, zůstával kolínský závod jen jednou z menších místních frem. Naopak Wiesner v Chrudimi se v dalších desetiletích vypracoval do pozice významného českého strojírenského podniku střední velikosti. Asi nejzávažnejší příčina postupného úpadku kolínské továrny spočívala v neodpovídajících schopnostech a zájmu Karlových dědiců, kteří ji nedokázali konsolidovat a nezvládli složité podmínky na trhu. | WIESNER, Karel - strojník, podnikatel: KOLÍN (I815)
|
| 944 | S touto poznámkou je spojena alespoň jedna žijící osoba - podrobnosti nejsou zveřejněny. | CHYŠKA, Tomáš - projektant (I2613)
|
| 945 | S touto poznámkou je spojena alespoň jedna žijící osoba - podrobnosti nejsou zveřejněny. | Rodina F1007
|
| 946 | S touto poznámkou je spojena alespoň jedna žijící osoba - podrobnosti nejsou zveřejněny. | Rodina F1007
|
| 947 | S touto poznámkou je spojena alespoň jedna žijící osoba - podrobnosti nejsou zveřejněny. | Rodina F1007
|
| 948 | Ruský diplomat Vasilij CHVOŠČINSKY | ZÁTKOVÁ-CHVOSHCHINSKA-CAPPA, Růžena - malířka (I567)
|
| 949 | Ruth was a TWIN with Egon LEBENHART. Parents Dr. Ernst and Olga LEBENHART. Extensive online family tree is on GENI/MyHeritage : https://www.geni.com/family-tree/canvas/6000000021302773404 | LEBENHART-LOWOSITZ-MARKUS, Ruth - twin with Egon (I1944)
|
| 950 | Ředitel cukrovaru později v také v Černožicích nad Labem | MATOUŠ, František - cukrovarnik (I435)
|