Jiné události:

• Children / Děti: 1833-1860, Mladá Vožice; Měli 12 dětí, první dítě - František (i)

Poznámky:

Children / Děti:
Ne všechny děti jsou uvedeny.

Anna — Josef WIESNER, - ovčák, Mladá Vožice. (syn od Matyáš WIESNER a Anna KAPOUNOVÁ-WIESNEROVÁ) [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Built / Stavba: 1872, Chrudim, Czech Rep.; VILA - Na Jánském předměstí koupil a zvelebil bývalý Neuperkovský dvůr s libosadem.

Poznámky:

«b»František WIESNER«/b» (1833-1880), son of a poor farm laborer, rose to become builder and operator of the largest machine manufacturing plant and steel mill in «b»Chrudim«/b», eastern Bohemia. To generations of school children, he came to represent what is meant by a passion for excellence and hard work. Leading Czech writer and poet, Jan Neruda, wrote a story of František's life and accomplishments which was featured in the primary reading book throughout the country. It related the life of a self-taught man who almost singlehandedly modernized the economy of eastern Bohemia and brough unprecendented prosperity to the country, along with a high reputation for Czech workmanship - an important factor in the self-esteem of a reawakening nation.
Průmyslník. Vyučil se zámečnictví. V r. 1850 přišel poprvé do Chrudimi a pracoval zde u zámečníka Kálese a mosazníka Solfingera. Poté odešel za prací do Pardubic a Čáslavi. Do Chrudimi se vrátil v r. 1856 a zařídil si svou první dílnu. Během deseti let se z výrobce drobných přístrojů, čerpadel , strojů pro pivovary a lihovary stal výrobce kompletních zařízení cukrovarů. V pol. 70. let 19. stol. zakoupil cukrovary v Močovicích na Čáslavsku a v Libici u Poděbrad.

http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0212028-Wiesner-Frantisek-18321880/
«b»František WIESNER «/b»prožil dětství v Horních Beřkovicích.Vyučil se zámečníkem v Liběchově. Pracoval jako tovaryš v Praze, Čáslavi, Chrudimi a na stavbě železnice v Pardubicích. V r. 1857 se osamostatnil a založil v «b»Chrudimi «/b»dílnu na drobné zámečnické práce a opravy strojních zařízení v cukrovarech, lihovarech aj. Až do konce jeho života nesla název Umělecké zámečnictví Fr. Wiesner. V l. 1860-1873 se podílel na výstavbě téměř dvaceti nových cukrovarů. V r. 1875 založil novou firmu Cukrovar F. Wiesnera a spol. v Močovicích u Čáslavi, po roce pak byla tato firma rozšířena na Cukrovar Močovice a Libice F. Wiesnera a spol. se sídlem v Chrudimi, když koupila cukrovar v Libici nad Cidlinou. Obchodní zmocněnec ve správní radě cukrovaru v Chrudimi, člen správní rady lihovaru v Chrudimi a předseda chrudimského městského pivovaru. - Starší bratr strojního konstruktéra a vynálezce strojů «b»Karla «/b»Wiesnera, který se usadil a budoval svou firmu v «b»Kolíně«/b»..

František byl(a) sezdán(a) s Antonie VACKOVÁ-WIESNEROVÁ 1856. Antonie se narodil(a) 1835; zemřel(a) 1900. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Zaměstnání / Position: Chrudim, Czech Rep.; Celoživotně pracoval jako strojník v podniku bratra Františka

Poznámky:

Zaměstnání / Position:
Václav pracoval až do konce života v továrně u bratra Františka Wiesnera v Chrudimi.

Poznámky:

Rozsáhlý popis vývoje Wiesnerových podnikú a cukrovarnického podnikání s fotografiemi je v souboru "Cukrovarnictví, cukrovary a cukrovarníci. Fenomén českého hospodářství v 19. a 20. století" (Národní zemědělské museum Praha) na této webové stránce (v r. 2016):
http://nzm.cz/multimedia/uploads/2016/09/pas_47.pdf
Obsahuje také stručné rodokmeny Wiesnerů (stránky 164-166).

«b»Karel Wiesner«/b» (1845\endash 1921) založil strojírenskou dílnu v Kolín asi roku 1868. V následujícím roce je uváděn jako „strojník zdejší" a např. v roce 1871 přijal pět zaměstnanců. Firma úspěšně rostla a vyráběla zemědělské stroje a cukrovarská zařízení. Na počátku osmdesátých let byl závod přemístěn z Kutnohorského předměstí na defnitivní stanovište poblíž dnešní železnicní stanice Kolín-zastávka na trati Kolín\endash Praha. Na Pražském předměstí koupil zahradnictví s domkem (čp. 56), který v letech 1881\endash 1883 přestavěl, rozšíril pro potřeby menší strojírenské továrny a postavil slévárnu jakož i nové obytné stavení čp.126.
S ubíhajícími lety musel Karel Wiesner řešit perspektivy své firmy, a to nejen výrobní program, ale také zapojení svých synů do jejího řízení. Zprvu doufal, že některý ze starších synů získá vzdělání a zkušenosti a zejména projeví odpovídající schopnosti firmu převzít. Současně si byl vědom, že podnik potřebuje další investice a jednou z možných cest získání finančních prostředků byl výhodný sňatek s movitou nevěstou. Nejstarší syn «b»Bedřich «/b»sice dosáhl titulu inženýra, ale s otcem míval časté spory. Druhorozený «b»Karel «/b»se stal schopným technikem a venoval se továrně po velkou cást svého života, než ho později začaly omezovat zdravotní problémy. Nebyl však obdařen výraznými manažerskými vlohami a navíc se otci ani nedařilo mu zajistit vážnou známost. Nakonec Karel st. vkládal velké naděje do třetího syna v pořadí '96 «b»Josefa«/b». Plánoval, že by se mohl stát adjunktem výnosného lichtenštejnského cukrovaru v Českém Brodě a pokud by se osvědčil třeba i jeho správcem. Navíc dosavadní ředitel cukrovaru Josef šl. Hyross měl sedmnáctiletou dceru Martu a naznačil, že by případného zetě z rodu Wiesnerů podpořil ve služebním postupu. Josef však nevyslyšel otcovo přání, ani nabádání bratra Bedřicha, aby se ucházel o místo i manželku v Českém Brodě. Zamiloval se do jiné dívky, se kterou nakonec vyženil pouze dluhy jejího otce. Zklamaný Wiesner st. mohl jen marně přemítat, komu má vlastně frmu odkázat. Abychom byli vůči synu Josefovi spravedliví, musíme poznamenat, že dosáhl pozice technického správce cukrovaru, ale v Osijeku a Neštemicích a udržoval si později s otcem dobrý vztah.
Karel Wiesner zemřel 11. února 1921 a zanedlouho se objevily vážné financní problémy firmy, které byly později řešeny ruznými pujčkami. Došlo k několika změnám jednatelů a chybějícího manažera se společníci firmy pokoušeli nahradit najatými odborníky, ale situace podniku se dále zhoršovala. Jeho težkosti byly příčinou častých sporů mezi bratry, které se projevovaly i v zápisech z valných hromad. Továrna jen prežívala, trpěla nedostatkem provozního kapitálu na nákup materiálu a zajištení chodu. Pochopitelně se také nedostávalo fnancí na výraznější modernizaci závodu.
Na počátku třicátých let potíže firmy vyvrcholily V roce 1926 byli přijati jako noví společníci ředitel Brněnských strojíren Ing. František Turek a jeho syn Ing. Jaroslav Turek, kteří získali důležitý podíl ve firmě a ujali se řízení, což prinášelo různé konfikty s tehdejším druhým jednatelem «b»Stanislavem «/b»Wiesnerem.
Turek firmu zadlužil a když selhaly poslední pokusy o její záchranu, byl na ni na konci roku 1934 z návrhu Okresní nemocenské pojištovny vypsán konkurz, k jehož zrušení došlo v lednu roku 1936. V důsledku konkurzu krajský soud v Kutné Hoře vymazal firmu z rejstříku firem spolecností 15. dubna téhož roku a její historie se tak zcela uzavřela. Výrobní objekty na Pražském předměstí Kolína jsou průmyslově využívány do současnosti.

Oba bratři Wiesnerové začínali s minimálními prostředky ale «b»Karel «/b»zahájil své podnikání o více než deset let později, ke konci šedesátých let 19. století, kdy již měl více konkurentů. Přesto mu «b»Kolín «/b»poskytoval dobrou příležitost, neboť předpoklady pro rozvoj strojírenské továrny vyrábějící zemědelské stroje a zařízení pro potravinářský průmysl ve zdejším regionu byly (resp. poměrně Suchého) v veliké. Pripomeňme např. firmu Jouzů v nedalekých Pečkách na dráze nebo Pernerovu strojírnu v Týnci nad Labem (Pernerové byli vzdálení příbuzní chrudimských Wiesnerů), kterým se podařilo prosadit. Karel Wiesner pres svůj nepopiratelný technický um ale nedosahoval podnikatelské úrovně staršího bratra «b»Františka«/b». Na rozdíl od továrny v «b»Chrudimi«/b», která se postupně stala nejdůležitejší frmou ve měste, zůstával kolínský závod jen jednou z menších místních frem. Naopak Wiesner v Chrudimi se v dalších desetiletích vypracoval do pozice významného českého strojírenského podniku střední velikosti. Asi nejzávažnejší příčina postupného úpadku kolínské továrny spočívala v neodpovídajících schopnostech a zájmu Karlových dědiců, kteří ji nedokázali konsolidovat a nezvládli složité podmínky na trhu.

Karel byl(a) sezdán(a) s Marie KONDRÁČKOVÁ-WIESNEROVÁ 1869. Marie (dcera od Jiří KONDRÁČEK a Marie ŠTORKOVÁ-KONDRÁČKOVÁ) se narodil(a) 1847; zemřel(a) 1929. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Průmyslník a zemědělský podnikatel. Po roční praxi hospodářského adjunkta na panství v Cholticích vedl se svým bratrem Františkem Strojírnu a slévárnu F. Wiesner v Chrudimi a řídil firmu Cukrovary Močovicea Libice F. Wiesner a spol. Po smrti svého bratra v r. 1903 vedl nejprve oba podniky sám ( v chrudimské strojírně zavedl výrobu výbušných motorů, zmodernizoval zavedenou výrobu vah a k nebývalé prosperitě přivedl i oba cukrovary), od r. 1922 se pak na vedení chrudimské firmy podílel jeho syn Ing. František Wiesner a na vedení cukrovarů nejstarší syn Ing. Karel Wiesner. Hrál ochotnicky divadlo, byl členem prahnízda Kosů. Patřil rovněž ke štědrým mecenášům výtvarníků a divadelníků.

«b»Transporta«/b» byla česká firma s více než stoletou historií, vyrábějící především dopravní zařízení. Sídlo bylo v «u»Chrudimi «/u». Zakladatelem Transporty byl František Wiesner, který se v roce 1855 osamostatnil. Jeho syn František vybudoval dnešní Starý Závod. 28. října 1945 byla Wiesnerova továrna znárodněna. Transporta i s pobočnými závody prošla fázemi «u»národní podnik «/u», «u»koncernový podnik «/u», «u»státní podnik «/u» i «u»akciová společnost «/u». Výrobky Transporty nacházely odbyt nejen v tuzemsku, ale i v Evropě, Asii, Africe nebo Jižní Americe.
Ještě na počátku 90. let zaměstnával podnik přes 4500 lidí a jeho obrat dosáhl v roce 1997 více než dvě miliardy «u»Kč «/u». V říjnu 1999 byl na něj prohlášen «u»konkurz «/u».«u»[1]«/u»

Karel — Marie STAŇKOVÁ-WIESNEROVÁ. Marie se narodil(a) 1873; zemřel(a) 1961. [Schéma rodiny]

Antonie byl(a) sezdán(a) s Josef POUR 1881. Josef se narodil(a) 1855; zemřel(a) 1905. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Podnikání: 1913, Kolín, Czech Rep.; Továrna otce, firma K. WIESNER, s.r.o. v Kolíně
• Postavení / Position: před 1913, Osijek, Croatia; Správce cukrovaru

Poznámky:

Podnikání:
Podílník firmy:
1913 byla dosavadní kolínská firma «i»Karel Wiesner «/i»zrušena a byla z ní vytvořena s.r.o. (společnost s ručením omezeným) . Vedle otce do ní vstoupili synové Josef (tehdy správce cukrovaru v Osjieku), Otakar (úředník v Hamburku), Jaroslav (úředník), Ladislav (technik), Stanislav (úředník), Ing. Bedřich (technik), Karel ml. (úředník a strojmistr, všichni v Kolíně) a Karlova manželka Marie. Na počátku byli jejími jednateli Karel Wiesner se syny Karlem ml. a Ing. Bedřichem.

Josef — Marie BROŽOVÁ-WIESNEROVÁ. Marie se narodil(a) 1883; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Bedřich byl(a) sezdán(a) s Karla RODROVÁ-WIESNEROVÁ 1897. Karla se narodil(a) 1875; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Karel — Mariana KRAUSOVÁ-WIESNEROVÁ. Mariana se narodil(a) 1897; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Karel byl(a) sezdán(a) s Anna BÁRTOVÁ-WIESNEROVÁ 1929. Anna se narodil(a) 1904; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Jaroslav byl(a) sezdán(a) s Hedvika MEIERHOFEROVÁ-WIESNEROVÁ 1912. Hedvika se narodil(a) 1886; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Antonie — Jan ŠÍPEK. Jan se narodil(a) 1886; zemřel(a) 1953. [Schéma rodiny]

Bohumila byl(a) sezdán(a) s Josef HYHLÍK 1927. Josef se narodil(a) 1885; zemřel(a) 1954. [Schéma rodiny]

Ladislav — Miloslava KALÁTOVÁ-WIESNEROVÁ. Miloslava se narodil(a) 1895; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Ladislav — Otýlie KAIMOVÁ-WIESNEROVÁ. Otýlie se narodil(a) 1915; zemřel(a) 1960. [Schéma rodiny]

Stanislav byl(a) sezdán(a) s Anna MRÁZKOVÁ-WIESNEROVÁ 1918. Anna se narodil(a) 1891; zemřel(a) 1983. [Schéma rodiny]

Poznámky:

More about the family of enterprising WIESNERs in Chrudim, Czech Republic:
http://www.knihovna-cr.cz/osobnosti-chrudimska/wiesner-frantisek-ml

Wiesnerova větev je spřízněna s linií Voleských jenom vdavkama a klíčovou osobou tam je manželka Karla (ii) Františka WIESNERa (1892-1980) Eugenie (Ebinka) rozená STEROVÁ (1898-1998), kteří žili v Kanadě.
Ebinka byla dcerou sestřenice Růženy VOLESKÉ (rozené ČTRNÁCTÁ, 1876-1974). Její matka Evženie STEROVÁ (rozená ČTRNÁCTÁ, 1878-1928) byla stejného jména jako její dcera "kanadská" Ebinka STEROVÁ-WIESNEROVÁ.
Bohumil (iii) VOLESKÝ (Prof.) ještě jako student navštívil tyto Wiesnerovy když žili v Montrealu v r. 1967. Jejich jediný syn Prof. Karel (iii) WIESNER žil a pracoval většinu svého života na University of New Brunswick ve Frederictonu, kde také všichni eventuálně zemřeli.

Karel byl(a) sezdán(a) s Evženie Růžena (Ebina) STEROVÁ-WIESNEROVÁ 1919. Evženie (dcera od František STER (STOHR), - holzhandler (wood-business) a Evženie ČTRNÁCTÁ-STEROVÁ) se narodil(a) 16 Květen 1898, Pravonín, Czech Rep.; zemřel(a) 25 Únor 1998, Fredericton, New Brunswick, Canada. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Průmyslník, konstruktér a odborný spisovatel. V letech 1918-1945 řídil ( a od r. 1936 se stal jediným majitelem) chrudimské strojírny: firma vyráběla lanovky a transportní zařízení, ale i příbory, nádobí a automatické obchodní váhy. V r. 1931 založil v Chrudimi firmu Leguma - společnost pro pěstování zeleniny ve sklenících. Po znárodnění strojírny v r. 1945 ing. Wiesner založil malou továrnu na výrobu žiletek Chromstav - působil v ní ještě krátkou dobu po únoru 1948. Později pracoval externě pro pražský Hutní projekt a Výzkumný ústav zvaračský v Bratislavě. Publikoval několik desítek odborných článků do našich i německých časopisů ( v oboru energetiky, strojírenství, hutnictví ale i pěstování zeleniny).

«u»«b»«i»Dr.Ing. Frantisek (iii) WIESNER«/u»«/b»«/i» (1893-1970):
1928 wurde im Riesengebirge die erste Bergbahn für den Tourismus eröffnet, und zwar eine Pendel-Luftseilbahn, die von der Ortschaft Janské Lázně (Johannisbad) auf den 1299 Meter hohen Černá hora (Schwarzenberg) führte. Erbaut wurde die Anlage durch die Maschinenwerke des deutsch-böhmischen Ingenieurs Fratišek Wiesner aus Chrudim nach dem System von C. Rudolph aus Leipzig. 1947 entstand mit einem Sessellift in Špindlerův Mlýn (Spindelmühle) die zweite Seilbahn im Riesengebirge, sieben Jahre nachdem «b»František Wiesner«/b» in den tschechischen Beskiden nahe der Stadt Frenštát pod Radhoštěm den ersten Sessellift Europas errichtet hatte.
«u»«/u»
«u»«/u»

František byl(a) sezdán(a) s Věra ŠTYCHOVÁ-WIESNEROVÁ 1921. Věra se narodil(a) 1901; zemřel(a) 1998. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Významná osobnost chrudimského a pardubického letectví v meziválečném období. Byl pilotním žákem ing. Jana Kašpara. Absolvent vyššího technického učiliště v Lübecku. Po válce sloužil jako poddůstojník v Leteckém oddílu 1 Praha - Kbely.
Byl účastníkem památného prvního letu na trase Praha - Chrudim - Praha, který podnikla 13. července 1919 pražská továrna Avie. Při letu se měla vyzkoušet možnost letecké dopravy pošty. Čas i všechny finanční prostředky věnoval letectví ve Východočeském aeroklubu a v této činnosti, nutně konspirační, pokračoval i za okupace. Za tuto svou vlasteneckou práci byl zatčen, odsouzen a v Berlíně popraven. «b»Vnuk «/b»Františka Wiesnera, který stál u zrodu chrudimské Transporty, «b»bratr «/b»veřejných společníků firmy Karla a Františka.
http://www.knihovna-cr.cz/osobnosti-chrudimska/wiesner-jaroslav

Jaroslav byl(a) sezdán(a) s Eva PAVLÍKOVÁ 1925. Eva se narodil(a) 1905; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Jaroslav byl(a) sezdán(a) s Helena PROCHÁZKOVÁ -WIESNEROVÁ 1935. Helena se narodil(a) 1912; zemřel(a) 1974. [Schéma rodiny]

Karel byl(a) sezdán(a) s Ludmila KOPECKÁ-WIESNEROVÁ 1932. Ludmila se narodil(a) 1902; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Vladimír — Taťána WIESNEROVÁ. [Schéma rodiny]

Karel byl(a) sezdán(a) s Eva LOŠANOVÁ-WIESNEROVÁ 1945. Eva se narodil(a) 1921; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Ladislav — Helena ČERNÍKOVÁ. [Schéma rodiny]

Přemysl — Eva GREGAROVÁ-WIESNEROVÁ. [Schéma rodiny]

Přemysl — Milena WIESNEROVÁ. Milena se narodil(a) 1947; zemřel(a) 1997. [Schéma rodiny]