Joe HLOUCHA, - spisovatel a cestovatel

Joe HLOUCHA, - spisovatel a cestovatel

Muž 1881 - 1957  (75 let)

Počet generací:      Standardně    |    Kompaktně    |    Pouze text    |    Registr    |    PDF

Generace: 1

  1. 1.  Joe HLOUCHA, - spisovatel a cestovatelJoe HLOUCHA, - spisovatel a cestovatel se narodil(a) 4 Září 1881, Podkováň, Czech Rep.; zemřel(a) 13 Červen 1957, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Vinohrady.

    Poznámky:

    «b»Josef HLOUCHA«/b» hodně cestoval a to zejména do Japonska odkud si též přivezl ženu-Japonku. Postavil si dům v Roztokách u Prahy v Japonském slohu a později v přímém sousedství hotel "Sakuru" též v Japonském slohu. Jeho romány ze života Japonců a zejména japonských žen-gejš byly velmi u čtenářů oblíbeny.
    V hotelu Sakura se též natáčel slavný starší český film s Oldřichem Novým "Kristián".

    Podrobnosti o životě a díle "Joe" Hlouchy jsou k shrnuty na web-stránce Wikipedie:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Joe_Hloucha

    Narodil se v roce 1881 v «u»Podkováni«/u» u Mladé Boleslavi, jako třetí z devíti dětí, v rodině pivovarského sládka Josefa Hlouchy a jeho ženy Anny Hlouchové, rozené Matouškové. Čtyři sourozenci zemřeli v dětském věku; žijící sourozenci byli starší sestra Anna, starší bratr «u»Karel Hloucha«/u» a dva mladší sourozenci, bratr Jiří a sestra Jiřina. Základní školu navštěvoval v «u»Libochovicích«/u», kde rodina bydlela od roku 1885. Další vzdělání získal na gymnáziu v «u»Mladé Boleslavi«/u» a v Praze, kam se rodina v roce 1895 přestěhovala. Následným dvouletým studiem na obchodní akademii a absolvováním ročního kurzu účetnictví na pražské univerzitě se připravoval na úřednickou dráhu.
    Od mládí byl velmi ovlivněn svým strýcem, spisovatelem a cestovatelem, «u»Josefem Kořenským«/u». Zvláště jeho dílo «i»Cesta kolem světa«/i» podnítilo Hlouchův zájem o cestování. Jeho vzorem se stali známí cestovatelé té doby «u»Emil Holub«/u» a «u»Enrique Stanko Vráz«/u», se kterým se i osobně poznal.
    Když otec získal do pronájmu malostranský pivovar „U sv. Tomáše", přál si, aby některý ze synů převzal jednou jeho živnost, ale Joe Hloucha začal pracovat v «u»Náprstkově muzeu«/u», kde třídil japonské a africké sbírky. Prohluboval tím svůj zájem zejména o východní kultury a samostudiem japonštiny získával stále větší znalosti o «u»Japonsku«/u». Ještě před svou první cestou do této země, v roce 1905, napsal svůj první román «b»«i»Sakura ve vichřici«/b»«/i», který byl považován za jeho osobní příběh, i když se v tomto případě jednalo o fikci. V roce 1906 navštívil poprvé Japonsko a to rozhodlo o jeho dalším směřování. Úřednické povolání vykonával jen příležitostně, protože mnoho času potřeboval ke třem svým zásadním životním činnostem: psaní, cestování a sběratelství. Při pobytech v Japonsku mu byli velkou oporou Češi, kteří tam žili a pracovali, architekt «u»Jan Letzel«/u» nebo ing. «u»Karel Jan Hora«/u» s manželkou «b»Fuku Takemoto«/b», která mluvila dobře česky.
    Napsal několik populárních článků o japonském umění do časopisu «u»Český svět«/u». V literární tvorbě pokračoval beletristickými díly z japonského prostředí s autobiografickými prvky («i»Vzpomínky na Japonsko«/i», «i»Moje „Paní Chrysanthema"«/i», «i»Japonečky«/i», «i»Dopisy neznámého«/i»). Zaměřil se v nich na postavení ženy v japonské společnosti. Literárně zpracoval také japonské mýty, legendy a pohádky.
    Aby získal finanční prostředky, potřebné k cestování, nechal si vyplatit otcovský podíl z rodinného majetku. Kromě Japonska a zemí Dálného východu, procestoval většinu zemí Evropy i severní Afriky a při svých cestách se věnoval rozsáhlé sběratelské činnosti. Jeho sbírky obsahovaly umělecké a etnografické předměty hlavně z «u»Japonska«/u», ale i artefakty z «u»Afriky«/u», «u»Oceánie«/u», «u»Thajska«/u», «u»Barmy«/u», «u»Vietnamu«/u», «u»Tibetu«/u» a «u»Persie«/u».
    Své původní sbírky představil ve vlasti na několika souborných výstavách. Věnoval se též osvětové a přednáškové činnosti a jako poradce pro mimoevropské umění spolupracoval s galeriemi, muzei a aukčními síněmi ve «u»Vídni«/u», «u»Hamburku «/u», «u»Berlíně«/u» aj. Jeho znalosti východní kultury se uplatnily též v architektuře, při spolupráci s arch. «u»Janem Kotěrou«/u» a ing. «u»V.M. Havlem«/u». Spolu s bratrem Karlem zrealizovali japonskou čajovnu „Jokohama" na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po skončení výstavy byla čajovna, kde obsluhovaly české dívky v pravých japonských kimonech, na žádost ing. V.M. Havla, přenesena do «u»Paláce Lucerna«/u» a stala se počátkem 20. století vyhledávaným místem Pražanů.
    Vila „Sakura" Joe Hlouchy v Roztokách u Prahy (1924) - viz obrázek.
    V roce 1924 zakoupil Joe Hloucha, pro potřeby umístění svých sbírek, v «u»Roztokách u Prahy«/u» vilu, kterou nechal upravit v japonském stylu a nazval ji „Sakura". Po návratu z cesty kolem světa, při níž navštívil v roce 1926 podruhé Japonsko, se dostal do finančních problémů, vilu prodal a odstěhoval se zpět do Prahy. V prosinci roku 1930 rozprodal v «u»Berlíně.«/u» Podle literatury uzavřel krátkodobé účelové manželství již v Japonsku v roce 1906, s Japonkou Tamou.«u»[5]«/u»
    V roce 1943 odkoupilo další část sbírek Náprstkovo muzeum a Zemské muzeum v Praze. Po roce 1948 se Joe Hloucha neúspěšně pokoušel odprodat zbývající část sbírek státu. V roce 1955 ji pak státu daroval a ten mu za to zajistil doživotní penzi. Po jeho smrti byla část japonské knižní pozůstalosti odevzdána do Orientálního ústavu, odkud byla v roce 1976 převedena do Orientální sbírky «u»Národní galerie v Praze«/u». Zbytek odborné literatury byl rozprodán do antikvariátů. Žil v Praze - Nové Město, Vladislavova 16/1747.
    Joe Hloucha zemřel v Praze 13. června 1957 a je pohřben na vinohradském hřbitově (odd. IV I-14).

    Pohřeb:
    Hřbitov Praha-Vinohrady, oddělení IV I-14

    Joe byl(a) sezdán(a) s Tama HLOUCHA, - Japonka 1906 (Annulled), Japan. [Schéma rodiny]

    Joe byl(a) sezdán(a) s Běla TRINGLEROVÁ-HLOUCHOVÁ, - herečka 5 Červen 1937, Praha, Czech Rep.; rozvod 1939. Běla se narodil(a) 9 Prosinec 1914, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 1988, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]