Josefina DVOŘÁKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, - dcera sládka z Horní Cerekve

Josefina DVOŘÁKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, - dcera sládka z Horní Cerekve

Žena 1791 - 1884  (92 let)

Počet generací:      Standardně    |    Kompaktně    |    Pouze text    |    Registr    |    PDF

Generace: 1

  1. 1.  Josefina DVOŘÁKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, - dcera sládka z Horní CerekveJosefina DVOŘÁKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, - dcera sládka z Horní Cerekve se narodil(a) 14 Srpen 1791, Horní Cerekev, Czech Rep.; zemřel(a) 1 Červenec 1884, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep..

    Jiné události:

    • Povolání: Německý (Havlíčkův) Brod, Czech Rep.; Bona komtesy Filipy z Ugartů

    Poznámky:

    «b»Josefa Havlíčková«/b» -
    zemřela v roce 1884. Měla 7 dětí, jenom 4 odrostly. Pohřbila během života čtyři děti, muže, snachu Julii a vnučku Zdeňku. Nešťastný úraz hlavy jí v posledních čtyřech letech ulehčil tragický úděl matky, která přežila své děti - zapomněla na Karlovu smrt a vrátila se v paměti do minulosti, kdy Karel žil na Rusi. Až do své smrti očekávala jeho návrat.

    Josefina byl(a) sezdán(a) s Matěj HAVLÍČEK, - kupec 14 Srpen 1818, Horní Cerekev, Czech Rep.. Matěj (syn od Martin HAVLÍČEK a Tereza HAVLÍČKOVÁ) se narodil(a) 3 Únor 1792, Velká Losenice, Czech Rep.; zemřel(a) 7 Červenec 1844. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 2. Filip HAVLÍČEK  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 6 Květen 1819; zemřel(a) 8 Květen 1819.
    2. 3. Karel HAVLÍČEK-BOROVSKÝ, - žurnalista vlastenec  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 31 Říjen 1821, Borová, Czech Rep.; zemřel(a) 29 Červenec 1856, Štemberk u Slaného, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Olšany, Czech Rep..
    3. 4. František Karel HAVLÍČEK  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 5 Říjen 1823, Borov, okr. Chotěboř, Czech Rep.; zemřel(a) 4 Listopad 1912.
    4. 5. Josef HAVLÍČEK, - ředitel velkostatku  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 12 Březen 1830, Borová Rudná, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Listopad 1889, Kutná Hora, Czech Rep..
    5. 6. Johanna Nepomucena HAVLÍČKOVÁ-PUJMANOVÁ  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 12 Březen 1832; zemřel(a) 3 Červen 1913.


Generace: 2

  1. 2.  Filip HAVLÍČEKFilip HAVLÍČEK Schéma potomků až do tohoto místa (1.Josefina1) se narodil(a) 6 Květen 1819; zemřel(a) 8 Květen 1819.

  2. 3.  Karel HAVLÍČEK-BOROVSKÝ, - žurnalista vlastenecKarel HAVLÍČEK-BOROVSKÝ, - žurnalista vlastenec Schéma potomků až do tohoto místa (1.Josefina1) se narodil(a) 31 Říjen 1821, Borová, Czech Rep.; zemřel(a) 29 Červenec 1856, Štemberk u Slaného, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Olšany, Czech Rep..

    Jiné události:

    • Přestěhování / Moved: 1830, Havlíčkův Brod (Něměcký Brod), Czech rep.; Rodina se přestěhovala z Borové
    • Studia: 1833-1838, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep.; Gymnasium
    • vězněn: 1851-1855, Brixen, Tyroly, Austro-Hungarian Empire; vlastenec persekuovaný císařskou vládou

    Poznámky:

    «u»«b»Karel HAVLÍČEK-Borovský
    «/u»«/b»Ve svém rodišti prožil Havlíček prvních devět let dětství, potom byl rok v Jihlavě, pak sedm let v Německém Brodě, o prázdninách pobýval v Batelově. «b»
    «/b»(Wikipedia: https://en.wikipedia.org/wiki/Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD )
    Born in «u»Borová «/u», today «i»Havlíčkova Borová;«/i» 31 October 1821 - 29 July 1856) was a «u»Czech «/u» writer, poet, critic, politician, journalist, and publisher.
    He lived and studied at the «u»Gymnasium «/u» in «u»Německý Brod «/u» (today Havlíčkův Brod), and his house on the main square is today the Havlíček Museum.
    In 1838 he moved to Prague to study «u»philosophy «/u» at «u»Charles University «/u» and, influenced by the revolutionary atmosphere before the «u»Revolutions of 1848 «/u», decided on the objective of becoming a patriotic writer. He devoted himself to studying Czech and literature. After graduating he began studying «u»theology «/u» because he thought the best way to serve the nation would be as a priest. He was expelled, however, after one year for "showing too little indication for spiritual ministry".
    After failing to find a teacher's job in «u»Bohemia «/u», he left for «u»Moscow «/u» becoming a tutor in a Russian teacher's family: he was recommended by «u»Pavel Josef Šafařík «/u». He became a «u»Russophile «/u» and a «u»Pan-Slav «/u», but after recognizing the true reality of the Russian society he took the pessimistic view that "Pan-Slavism is a great, attractive but feckless idea". His memories on the Russian stay were published first in magazines and then as a book «i»Obrazy z Rus«/i» («i»Pictures from Russia«/i»).
    After he returned to Bohemia in 1844, he used his writing skill to criticize the public habit of embracing everything written in the recently reborn «u»Czech language «/u». His attack was aimed specifically at a novel by «u»Josef Kajetán Tyl «/u». «u»František Palacký «/u» helped Havlíček get a job as Editor of the «i»Pražské noviny«/i» newspaper in 1846.
    In April 1848 he changed the name of the newspaper to «i»Národní noviny«/i» («i»National News«/i»). This paper became one of the first newspapers of the Revolutionary-era Czech «u»liberals «/u». He was concerned with the preparations of the «u»Congress of the Slavs «/u» in Prague. In July he was elected a member of «u»Austrian Empire «/u» «u»Constituent Assembly «/u» in «u»Vienna «/u» and later in «u»Kroměříž «/u». He finally gave up the seat to focus on his journalism. «i»Národní noviny«/i» became popular especially for his sharp-tongued «u»epigrams «/u» and his wit.
    Havlíček was, politically, a "liberal nationalist." However, he refused to allow a "party line" to inform his opinions. Often, he would criticize those that agreed with him as much as those that disagreed. He exoriated revolutionaries for their radicalism, but also advocated ideas like universal «u»suffrage «/u»-a concept altogether too radical for most of his fellow liberals. He was a pragmatist, and had little patience for those that spent their time romanticizing the Czech nationality without helping it achieve political or cultural independence. He used much of the space in his newspapers to educate the people on important issues-stressing areas like economics, which were sorely neglected by other nationalist writers.
    «u»
    «/u»House in «u»Brixen «/u» where Havlíček was interned (1851-1855)
    The Revolution in the Austro-Bohemian portion of the «u»Habsburg monarchy «/u» was defeated in March 1849 with dissolution of the «u»Kroměříž assembly «/u», but Havlíček continued to criticize the new regime. He was brought to court for his criticism (there was no freedom of the press in the Habsburg's territory) but he was found not guilty by a sympathetic jury. «i»Národní noviny«/i» had to cease publication in January 1850, but Havlíček did not end his activities. In May 1850 he began publishing the magazine «i»Slovan«/i» in «u»Kutná Hora «/u». The magazine was a target of «u»censorship «/u» from its start. It had to stop publication in August 1851, and Havlíček stood again at the court to answer on charges of dissent. Again, he was found not guilty by a sympathetic jury of Czech commoners.
    Havlíček translated and introduced some satirical and critical authors into the Czech language culture including «u»Nikolai Gogol «/u» (1842) and «u»Voltaire «/u» (1851).«u»[1]«/u»
    Against the law he was arrested by the police on the night of December 16, 1851, and forced into exile in «u»Brixen «/u», Austria (present-day «u»Italy «/u»). He was depressed from the exile, but continued writing. While in exile, he wrote some of his best work: «b»«i»Tyrolské elegie«/b»«/i» (Tirol Laments), «b»«i»Křest svatého Vladimíra«/b»«/i» (Baptism of St.Vladimir) and «b»«i»Král Lávra«/b»«/i» (King Lavra). When he returned from Brixen in 1855, he learned that his wife had died a few days earlier. Most of his former friends, afraid of the «u»Bach system «/u», stood aloof from him. Only a few publicly declared support for him.
    He died from tuberculosis, aged 35. «u»Božena Němcová «/u» put a «u»crown of thorns «/u» on his head in the coffin. His funeral was attended by a procession of about 5,000 Czechs.

    «u»«b»«i»Karel Havlíček Borovský«/u»«/b»«/i» se narodil v městečku Borová u Přibyslavi dne 31. října 1821 v kupecké rodině. Později se přestěhovali do Německého Brodu. Seznámil se s farářem Brůžkem, který ho vychovával a učil. Borovský chtěl být jako on, proto studoval teologii a filozofii na Karlově univerzitě v Praze.
    Byl velice temperamentní, nesouhlasil s některými institucemi, kritizoval absolutismus. To vedlo až ke sporu s vedením školy a byl vyloučen. Poté nezískal ani místo středoškolského «u»učitele «/u», proto odešel do Ruska. Zde psal své první epigramy a přeložil «i»Mrtvé duše«/i» od Gogola. Po návratu upozorňoval, že ruský absolutismus je stejný jako «u»ten «/u» rakouský. V «u»díle «/u» «b»Obrazy z Rus«/b», vydané v roce 1845, kritizuje právě ten ruský absolutismus.
    Od roku 1845 se živí jako literární kritik. Obzvláště kritizoval Tylovo dílo «i»Poslední Čech«/i». Stanovil 4 body v moderní literární kritice: svoboda umělce, vědecký přístup k dílu, kromě záporů musí být vyzvednuty i klady, kritik nemusí být umělcem. To se ovšem nelíbilo «u»ostatním «/u» kritikům.
    Začal se stýkat s Palackým a stal se novinářem v Pražských novinách. V letech 1846-1848 byl dokonce jejich šéfredaktorem. Poté založil vlastní Národní noviny. Udělal z nich výbor, který pojmenoval «b»Duch Národních novin«/b». Po revoluci v roce 1848 byl jediným opozičním novinářem, proto musel zastavit jejich vydávání. Odešel do Kutné Hory. Zde vydával časopis Slovan, k němuž vycházely Epištoly kutnohorské.
    Roku 1851 byl uprostřed noci zatčen a odvezen do tyrolského Brixenu. Byl zde odříznut od vlasti, přátel, čímž velice strádal psychicky. Jelikož byl ale nemocný, horský vzduch mu dělal velice dobře.
    V roce 1855 mu onemocněla žena a on se mohl vrátit do Čech. Než dorazil, jeho manželka zemřela. O rok později skonal i tento bojovník za svobodu myšlenek, který celou dobu prosazoval ideu: "Nejdříve Čech a potom Slovan."
    Zemřel 29. července 1856 v Praze.
    Jeho pohřeb se stal velkým manifestem.

    Tento text byl zkopírován ze serveru: «u»http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/karel-havlicek-borovsky.html#ixzz3sQxZa6VV
    «/u»«b»
    «/b»Jana Sobotková: "Karel Havlíček Borovský a ženská otázka", Diplomová práce (prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc.). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Brno 2006. http://is.muni.cz/th/64421/ff_m/

    Karel byl(a) sezdán(a) s Julie SÝKOROVÁ-HAVLÍČKOVÁ 4 Březen 1848, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Havla. Julie se narodil(a) 16 Duben 1826, Svojšice, Pardubice, Czech Rep.; zemřel(a) 16 Duben 1855, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Olšany, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 7. Zdenka HAVLÍČKOVÁ  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 23 Prosinec 1848, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1872, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep..

  3. 4.  František Karel HAVLÍČEKFrantišek Karel HAVLÍČEK Schéma potomků až do tohoto místa (1.Josefina1) se narodil(a) 5 Říjen 1823, Borov, okr. Chotěboř, Czech Rep.; zemřel(a) 4 Listopad 1912.

    Poznámky:

    «b»František K. Havlíček«/b» (5.10. 1823 - 4. 11. 1912),
    bratr Karla Havlíčka Borovského, byl do března roku 1848 zaměstnán v obchodu ve Vídeňském Novém Městě. Později převzal po své matce na přímluvu Julie Sýkorové, ženy Karla Havlíčka, obchod v Brodě.

    František — Vilhelmína Františka Marie TRAUBOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, - ze Zboží č.3. Vilhelmína (dcera od Jan TRAUBA, - kočí u barona z Landentalu a Marie PEKÁRKOVÁ-TRAUBOVÁ) se narodil(a) 21 Listopad 1829, Zboží, Habry soud. okres, Čáslav polit. okres, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 22 Listopad 1829; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 8. Vilemína Aloisie HAVLÍČEK  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 1854; zemřel(a) 1941.
    2. 9. Karla Zdenka Františka HAVLÍČKOVÁ-ZÁTKOVÁ, - pianistka  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 15 Březen 1860, Praha č. 205-II, Czech Republic; zemřel(a) 8 Listopad 1950, Boršov, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Kamenný Újezd, Czech Rep..
    3. 10. Vojtěška Ludmila HAVLÍČEK  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 1869, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) Ano, datum neznámé.

  4. 5.  Josef HAVLÍČEK, - ředitel velkostatkuJosef HAVLÍČEK, - ředitel velkostatku Schéma potomků až do tohoto místa (1.Josefina1) se narodil(a) 12 Březen 1830, Borová Rudná, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Listopad 1889, Kutná Hora, Czech Rep..

    Poznámky:

    «b»Josef Havlíček«/b» (12. 3. 1810 - 20. 11. 1889),
    druhý bratr Karla Havlíčka Borovského (1821 - 1856), se narodil v Borové 12. března 1830. Studoval brodské gymnázium (1840-46), absolvoval dvouletý filozofický kurz (1847-49) v Praze a stal se hospodářským praktikantem v Lipnici a Boroticích
    V letech 1850-54 vystudoval hospodářskou akademii v Uherském Altenburgu a po absolutoriu byl v roce 1855 přijat za sekretáře hraběte Hompesche v Jaroslavicích na Moravě, v jehož službách setrval jako hospodářský ředitel velkostatku Radlów u Tarnova až do roku 1869, kdy byl tento velkostatek prodán. Tehdy byl Havlíček prijat do státní služby jako geometr a referent odhadní komise pri regulaci pozemkové daně a přidělen do Kutné Hory, později do Štýrského Hradce a konečně do Pulje. Po ukončení prací byl penzionován jako vrchní revident při katastru v Kutné Hoře. V červenci 1861 se tento Josef Havlíček (st.) oženil s Karolinou Wenkeovou (*8. 5. 1839 Mor. Krumlov, +12. 12. 1905 Kutná Hora). Karolina byla dcerou Aloise Wenke (hospodářského ředitele knížete Liechtensteina v Moravském Krumlově) a jeho manželky Anny roz. Steindlové, dcery MUDr. Františka Steindla, lékaře v Dolních Kounicích na Moravě.

    Josef byl(a) sezdán(a) s Karolina WENK 1861. Karolina (dcera od Alois WENK, - lesní správce a hosp. ředitel kníž. Lichtenštejna a Anna STEINDLOVÁ-WENK) se narodil(a) 8 Květen 1839, Moravský Krumlov, Czech Rep.; zemřel(a) 12 Prosinec 1905, Litoradlice, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Kutná Hora, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 11. Josef HAVLÍČEK, - nadlesní knížete Schwartzenberga, Něm.Brod  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 9 Říjen 1873, Kutná Hora, Czech Rep.; zemřel(a) 18 Květen 1942, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) 20 Květen 1942, Kamenný Újezd, Czech Rep..

  5. 6.  Johanna Nepomucena HAVLÍČKOVÁ-PUJMANOVÁJohanna Nepomucena HAVLÍČKOVÁ-PUJMANOVÁ Schéma potomků až do tohoto místa (1.Josefina1) se narodil(a) 12 Březen 1832; zemřel(a) 3 Červen 1913.

    Poznámky:

    «b»Johanna Nepomucena Havlíčková«/b» (7. 5. 1832 - 3. 6. 1913) - „Muky - Mucena - Žany",
    sestra Karla Havlíčka Borovského, provdala se za humpoleckého kupce Jana Pujmana, který převzal kupectví v Brodě po Františku Havlíčkovi.

    Johanna — Jan PUJMAN, - kupec z Humpolce. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 12. Pavla PUJMANOVÁ-CHLEBORÁDOVÁ  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 1863; zemřel(a) 1942.


Generace: 3

  1. 7.  Zdenka HAVLÍČKOVÁZdenka HAVLÍČKOVÁ Schéma potomků až do tohoto místa (3.Karel2, 1.Josefina1) se narodil(a) 23 Prosinec 1848, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1872, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep..

    Jiné události:

    • Pobyt / Residence: 1852-1854, Brixen, Tyroly, Austro-Hungarian Empire; Matka Julie s dcerou Zdenkou žiji v Brixenu s Havlíčkem

    Poznámky:

    Byla jediným potomkem Karla Havlíčka a jeho ženy Julie. Narodila se den před Vánoci roku 1848 a dětství prožila především v péči matky a babičky Josefíny v Kutné Hoře a Německém Brodě. Otce jí v necelých třech letech života odvezli do Brixenu a během let 1855-1856 přišla kvůli tuberkulóze jak o něj, tak o svou matku. Jako sirotka se jí chopil strýc František Jaroš s rodinou. Ta ji upřímně milovala a zajistila Zdence vzdělání.
    Otec Karel Havlíček byl vězněn a ona byla u Karlova švagra v Praze.
    Poručníkem byl ponechán František Jaroš. Havlíčkův švagr se ovšem postupem času zadlužoval a mnozí se obávali, že ke splacení použije Zdenčiny peníze. Novým poručníkem byl proto určen známý český politik František Brauner a Zdence určil pobývat v rodině univerzitního knihovníka Jana Hanuše.
    Zde ovšem Zdenka nebyla šťastná a tak si ji František Brauner po třech letech vzal k sobě. Nutno říct, že jejich vzájemný vztah také nebyl zcela ideální. Brauner byl společensky respektovaná osobnost s autoritativním chováním a Zdenka sice dospívající, ale zajisté po otci tvrdohlavá žena. Jistou oporu nepředstavovala ani Braunerova žena Augusta a tak si Zdenka našla upřímnou útěchu v několika společnicích. Brauner sám považoval za povinnost osmnáctileté Zdence nalézt adekvátního manžela. Jenže Zdenčino srdce si mezitím získal Kvido Battaglia. Ovšem vztah Dcery národa s rakouským vojákem a ještě ke všemu polského původu české společenské mínění nesneslo. Po Praze se začaly o Zdence šířit nepravdivé křivdy, klepy a tento vztah byl násilně ukončen. Poté Zdenka odolávala námluvám Václava hraběte z Kounic, až jí byl přiřčen statkář Antonín Svoboda. Ke sňatku již nedošlo. Začala se projevovat choroba jejích rodičů, až nakonec 20. září roku 1872 Zdenka Havlíčková zemřela ve věku necelých 24 let u své babičky v Německém Brodě.
    Josefína Havlíčková tak byla nucena po svém manželu, synovi a snaše pochovat i vnučku.

    INFO also:
    http://www.novinky.cz/zena/styl/352163-trpky-udel-dcery-naroda-zdenky-havlickove.html


  2. 8.  Vilemína Aloisie HAVLÍČEKVilemína Aloisie HAVLÍČEK Schéma potomků až do tohoto místa (4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 1854; zemřel(a) 1941.

  3. 9.  Karla Zdenka Františka HAVLÍČKOVÁ-ZÁTKOVÁ, - pianistkaKarla Zdenka Františka HAVLÍČKOVÁ-ZÁTKOVÁ, - pianistka Schéma potomků až do tohoto místa (4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 15 Březen 1860, Praha č. 205-II, Czech Republic; zemřel(a) 8 Listopad 1950, Boršov, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Kamenný Újezd, Czech Rep..

    Poznámky:

    Vlastimil ZÁTKA se od mládí věnoval otcovu podniku, v roce 1884 se oženil s Karlou Havlíčkovou, neteří «u»Karla Havlíčka Borovského«/u».

    Karla byl(a) sezdán(a) s Vlastimil Rostislav ZÁTKA 5 Listopad 1884, Praha-Karlín, Czech Rep.. Vlastimil (syn od Hynek Ignatz ZÁTKA, - kamerální úředník, Č. Budějovice a Theresie Maria HANSA-ZÁTKOVÁ, - Č. Budějovice č.147) se narodil(a) 11 Srpen 1851, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 4 Červen 1907, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha - Olšany. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 13. Zdenka ZÁTKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 18 Listopad 1882; zemřel(a) 11 Duben 1922, Kladno, Czech Rep..
    2. 14. Miloslava ZÁTKOVÁ-TONDEROVÁ, - painter  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 1 Únor 1884, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 2 Duben 1969, Praha, Czech Rep..
    3. 15. Růžena ZÁTKOVÁ-CHVOSHCHINSKA-CAPPA, - malířka  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 15 Květen 1885, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 29 Říjen 1923, Leysin, Switzerland; byl(a) pohřben(a) Praha - Olšany.
    4. 16. Ludmila (Lída) ZÁTKOVÁ  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 20 Červenec 1886, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 14 Březen 1919; byl(a) pohřben(a) Praha-Olšany, Czech Rep..
    5. 17. Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, - továrník  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 11 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 28 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 10 Únor 1982, Dallas, Texas 75218, USA; byl(a) pohřben(a) Dallas, Texas, USA.
    6. 18. Oldřich ZÁTKA  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 18 Červenec 1890, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 25 Březen 1980, Kašperské Hory, Plzeň Region, Czech Rep..

  4. 10.  Vojtěška Ludmila HAVLÍČEKVojtěška Ludmila HAVLÍČEK Schéma potomků až do tohoto místa (4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 1869, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) Ano, datum neznámé.

  5. 11.  Josef HAVLÍČEK, - nadlesní knížete Schwartzenberga, Něm.BrodJosef HAVLÍČEK, - nadlesní knížete Schwartzenberga, Něm.Brod Schéma potomků až do tohoto místa (5.Josef2, 1.Josefina1) se narodil(a) 9 Říjen 1873, Kutná Hora, Czech Rep.; zemřel(a) 18 Květen 1942, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) 20 Květen 1942, Kamenný Újezd, Czech Rep..

    Jiné události:

    • Povolání: Německý (Havlíčkův) Brod, Czech Rep.; Vrchní lesní správce knížete ze Schwartzenbergu

    Poznámky:

    «b»Josef HAVLÍČEK «/b»«i»mladší«/i» se narodil dne 9. října 1873 v Kutné Hoře, kde tehdy jeho rodiče bydleli. Poněvadž jeho matka pocházela z lesnické rodiny a Josef jezdil k prarodičům do Moravského Krumlova již jako dítě, líbilo se mu tam. Zároveň kromě matky ovlivněn i prarodiči, mladý Josef si vybral za životní povolání lesnictví. Absolvoval čtyri třídy c. k. státního reálného gymnasia v Kutné Hoře. Než byl přijat na lesnickou školu, musel absolvovat povinnou lesnickou praxi. Byla mu povolena knížetem Schwarzenbergem jako neplacenému lesnímu praktikantovi. Tak byl pridělen do revíru Kamenný Újezd na panství Krumlov.
    V roce 1892 dostal povolení k další roční praxi a byl pridělen do revíru Stožec (Hutschenbach), panství Krumlov. Po ukončení praxe nastoupil v roce 1893 na Vyšší lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem, kterou ukončil maturitou dle vysvědčení ze dne 31. srpna l895.
    Knížecím reskriptem byl Josef dne l. března 1896 prijat do služeb jako provizorní lesní adjunkt a zároveň byl také přijat do schwarzenberského penzijního fondu. Byl zařazen do platové třídy B V c, mimo to dostával mesíčně 100 korun jako příplatek na výstroj a také mu byl pridělen služební byt. Službu měl ustanovenu v revíru Netolice, panství Protivín.
    Příštích téměř dvacet let vystřídal řadu služeb. Do stejné funkce byl 1. 4. 1898 přeložen na revír Poněšice, panství Hluboká, ale již 1. 10. 1898 byl přeložen na lesní úrad Hluboká s platem zlepšeným o jednu třídu s následným nástupem (od 1. 1. 1902) jako definitivní lesní adjunkt. Protože se osvedcil, dockal se dalšího zvýšení platu a povýšení (1. 11. 1904) na lesního s vedením revíru Litoradlice na stejném panství. Poměrně brzy, již 1. září 1906, byl Havlícek opět povýšen, a to do funkce lesního správce se jmenováním vedoucího revíru Bohouškovice na panství Krumlov. Od 1. ledna 1909 působil na panství Dlouhá Ves jako vedoucí revíru Schätzuv les (Schätzenwald). Ve stejné funkci byl pak ješte přeložen vícekrát; 1. 6. 1910 na revír Chreštovice (panství Protivín), 1. 10. 1916 na revír Radvanovice (panství Vimperk) a 1. 5. 1919 na revír Lipka (panství Vimperk), kde konečně působil nepřetržitě 12 let. 1. ledna 1925 se stal vrchním lesním správcem knížete ze Schwarzenbergu se zařazením do platové třídy A 7, zůstal však svobodný a bezdětný. Havlíček Josef byl na tehdejší dobu vynikající fotograf a jak dokazuje jeho služební postup, samozrejmě i po stránce lesnické a organizační byl výborným pracovníkem. Mimo jiné důsledně dbal na udržování plotu kolem Státní rezervace, kde se tehdy ještě vyskytoval vzácný všivec žezlovitý («i»Pedicularis sceptrum carolinum«/i»). Zajímala ho ornitologie a také na toto téma napsal několik krátkých článků do odborných časopisů. Porosty revíru Lipka v roce 1929 silně poškodil polom, což Havlíček nesl velmi težce a zůstaly po něm četné fotografie těchto škod.
    V roce 1930 bylo rozhodnuto prozkoumat pozůstatky Karla Havlíčka Borovského, uložené v hrobce na pražských Olšanských hřbitovech. Proto úřady jako nejbližšího mužského příbuzného požádaly Josefa Havlíčka, aby jménem rodiny dal souhlas k exhumaci a odbornému lékařskému prozkoumání pozůstatků. Ani ostatní příslušníci rodiny neměli námitek. K vyzvednutí rakve a opětnému pietnímu uložení do olšanské hrobky byl Josef Havlíček pozván, obou aktu se zúcastnil a pořizoval i fotografie.
    Podle tzv. „Dohody mezi Státním pozemkovým úřadem a JUDr. Adolfem Schwarzenbergem", mělo být celé panství Vimperk vyvlastněno v rámci pozemkové reformy. Havlíček do státní služby nechtěl a předpokládal, že revír Lipka také bude vyvlastněn. Požádal tedy o preložení jinam, aby mohl zustat ve schwarzenberských službách. Bylo mu vyhověno, takže jeho preložení dnem l. cervence 1931 ho přivedlo do revíru Kamenný Újezd na panství Český Krumlov. Tak se Havlíček opět dostal tam, kde jako zcela mladý praktikant začínal svou lesnickou dráhu. Prestože revír Kamenný Újezd byl rozlohou velmi malý, kníže mu ponechal stejný plat, jako měl v Lipce. V Kamenném Újezdě dlouho nesloužil, neboť mu to nedovolil jeho zdravotní stav a proto jednašedesátiletý Havlíček požádal o penzionování. Nebyl důvod mu nevyhovět, a tak mu byl ke dni 1. 1. 1934 přiznán trvalý důchod. V myslivně v Kamenném Újezdě mu byl ponechán byt, aby se nemusel stěhovat.
    Později Havlíček vážně onemocněl a byl léčen v českobudějovické nemocnici, kde skonal dne 10. kvetna 1942. Byl pochován 12. května 1942 v Kamenném Újezdě.


  6. 12.  Pavla PUJMANOVÁ-CHLEBORÁDOVÁPavla PUJMANOVÁ-CHLEBORÁDOVÁ Schéma potomků až do tohoto místa (6.Johanna2, 1.Josefina1) se narodil(a) 1863; zemřel(a) 1942.

    Pavla — Arnošt CHLEBORÁD, - ředitel školy v Bechyni. [Schéma rodiny]



Generace: 4

  1. 13.  Zdenka ZÁTKOVÁ-HAVLÍČKOVÁZdenka ZÁTKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ Schéma potomků až do tohoto místa (9.Karla3, 4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 18 Listopad 1882; zemřel(a) 11 Duben 1922, Kladno, Czech Rep..

    Poznámky:

    «b»Zdenka ZÁTKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ
    «/b»«i»(November 18, 1982 in Praha - April 11, 1922 in Kladno)
    «/i» According to Vlastislav Zátka's «i»Narrative«/i», character-wise she was the most aloof of Vlastimil ZÁTKA's 6 children.

    Zdenka — Ing. Vladimír HAVLÍČEK. Vladimír se narodil(a) 1879; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 19. Vladimír Viktor HAVLÍČEK, - pilot, F/O RAF 240 Squadron  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 23 Říjen 1909, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 23 Prosinec 1941, S. Wales, UK.

  2. 14.  Miloslava ZÁTKOVÁ-TONDEROVÁ, - painterMiloslava ZÁTKOVÁ-TONDEROVÁ, - painter Schéma potomků až do tohoto místa (9.Karla3, 4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 1 Únor 1884, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 2 Duben 1969, Praha, Czech Rep..

    Poznámky:

    «b»«i»Miloslava (Slávka) ZÁTKOVÁ-Tonderová«/b»«/i» , malířka, se narodila v Českých Budějovicích do rodiny spoluvlastníka firmy na výrobu těstovin a pečiva Vlastimila Zátky. Rok poté se narodila její sestra Růžena, která svůj profesní život zasvětila rovněž umění.
    Miloslava byla uměleckou žačkou akademických malířů Václava Radimského a Antonína Slavíčka v Praze. Uplatnila se jako krajinářka a portrétistka. Podnikla řadu cest do zahraničí, jako na př. k Adrii a do jižní Francie. Měla dvě prestižní samostatné výstavy, roku 1920 v Topičově salonu v Praze a také roku 1926 v Mánesu. Se spolkem Mánes také vystavovala po celé Evropě. její díla jsou k uvidění v pražské Národní galerii.
    Krátce navštěvovala rovněž kurzy v Académie de la Grande Chaumiere. První autorskou výstavu měla v roce 1919 a během meziválečných let následovala další veřejná vystoupení. V roce 1921 vystavovala své práce v Topičově salonu v Praze; Josef Čapek v recenzi v «i»Lidových novinách«/i» její malířskou techniku označil jako „«i»širokou, volnou, jadrnou, přímo mužskou«/i»" a právem poukázal na příbuznost jejího krajinářského díla s Otokarem Nejedlým a Vincencem Benešem. O šest let později následovala zřejmě nejvyrovnanější výstava v pražském Mánesu, jehož byla Tonderová-Zátková členkou. Josef Čapek, který autorčinu práci sledoval po celá dvacátá léta, vyzdvihl její „«i»zralé práce, k nimž dospěla postupným houževnatým vývojem«/i»" («i»Lidové noviny«/i»). Tonderové obrazy se vyznačovaly temperamentem a bezprostředností; od počátečního impresionistického rozvolnění, které hraničilo až s fauvismem, však postupně směřovala k věcnějšímu a také plastičtějšímu a robustnějšímu pojetí tvaru a barvy. Konstruktivní obrazová stavba a skladba a také snaha o syntetickou zkratku akcentované téměř vitalistickou oslavou přírody a země se kolem poloviny dvacátých let staly v malířčině díle klíčové. Své motivy hledala nejen v české krajině, ale také při početných cestách po Evropě. Očaroval ji zvláště jih Evropy '96 jižní Francie, Dalmácie, Korsika, Mallorca, italská Perugie a San Gimignano či Ibiza a Baleáry. Pevné, těžké tvary jejích krajin v sobě skrývají románský temperament a výrazně se tak vymykají středoevropské náladovosti a expresi, kterou lze vysledovat u jejích souputníků z řady „mánesovských" krajinářů.
    Stejně jako její bratři Jaroslav Ferdinand a Oldřich Zátkovi, byla i ona zatčena gestapem a vězněna 13 měsíců na Pankráci až do skončení války.
    Důvodem jejího věznění byl tajný odchod jejího syna «b»Iva«/b», který v roce 1939 opustil Československo a vstoupil do boje proti fašismu v anglickém letectvu (RAF).

    «i»From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" :«/i»
    «b»Miloslava (Sláva) Zátková-Tonderová
    «/b»«i»(*February 2, 1884 in B - «/i»†«i»April 2, 1969 in Praha)«b»«/i»
    «/b»The second-born Miloslava married a well known Prague attorney «b»JUDr Ferdinad
    Tonder. «/b» Dr Tonder happened to be a personal attorney of the Archduke Franz Ferdinand,
    successor to the Austrian Imperial throne, who was murdered with his wife in Sarajevo on «i»June«/i»
    «i»28,1914«/i» .
    A rather amusing story about the strikingly asymmetrical relationship between him and
    his master is recorded in the Narrative. The Archduke made his mark in the history as a man of
    "uninspired energy, dark in appearance and emotion, who radiated an aura of strangeness and
    casted a shadow of violence and recklessness" (a quote from a historical document). From my
    own reading I gathered an even less charitable portrait of the man. He had a violent temper,
    which he was unable or unwilling to control, was cruel, pitiless, selfish and domineering, and on
    the top of it he was very ambitious. The following story illustrates well some of these traits:
    Ferdinad Tonder, already a middle aged gentleman, declined to sit down on the floor in the
    Archduke's children's playing room, which lacked chairs, to discuss some business matters with
    the Archduke. The Archduke flew in rage and chased the unfortunate Dr Tonder with a whip
    through the castle Konopiště .
    Miloslava studied painting with a famous Czech painter Antonín Slavíček. She had two sons with Ferdinad Tonder: «b»Ivo «/b» and «b»Hanno«/b», both with reputation with a lot to be desired. Yet «b»Ivo«/b» refuted this quick judgment by his heroism during the WW II. His remarkable story is recorded in a section devoted to the persecution of the family during the Nazi occupation. At the end of her life Miloslava lived with both her sons and supported herself by her art.

    Miloslava — JUDr. Ferdinand TONDER. Ferdinand (syn od JUDr. Ferdinand TONDER, - advokát) se narodil(a) 26 Říjen 1882, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 2 Říjen 1940, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 20. Ivo TONDER, - textil tisk  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 16 Duben 1913, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 4 Květen 1995, Henley, UK.
    2. 21. JUDr Hanno TONDER  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 13 Říjen 1915, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 21 Únor 1955, Praha, Czech Rep..

  3. 15.  Růžena ZÁTKOVÁ-CHVOSHCHINSKA-CAPPA, - malířkaRůžena ZÁTKOVÁ-CHVOSHCHINSKA-CAPPA, - malířka Schéma potomků až do tohoto místa (9.Karla3, 4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 15 Květen 1885, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 29 Říjen 1923, Leysin, Switzerland; byl(a) pohřben(a) Praha - Olšany.

    Jiné události:

    • Marriage / Sňatek-1: 1910, Rome, Italy
    • Marriage / Sňatek-2: 1920, Switzerland; Arturo Cappa

    Poznámky:

    «b»«i»Růžena ZÁTKOVÁ«/b»«/i» byla po matce Karle nadaná klavíristka. Po smrti jejího otce Vlastimila
    se jejího opatrovnictví ujímá strýc August Zátka, který na Růženu výrazně apeloval, když si chtěla jako třiadvacetiletá vzít v Mnichově roku 1908 pruského reservního důstojníka, barona Christiana von Loesche, kvůli kterému přestoupila dokonce k evangelíkům augsburského vyznání. Kvůli národnosti jejího snoubence však byla nucena yasnoubení téhož roku zrušit, jelikož se začaly rozšiřovat nenávistné články ohledně jejího českého původu a záležitost nabyla takových rozměrů, že kvůli chystanému sňatku bojkotovali čeští zaměstnanci rodinnou továrnu v Praze a strýc August jí žádal by se vzdala svého podílu v továrně.
    Stejně jako její sestra Miloslava i ona sudovala u Antonína Slavíčka a své malířské a sochařské umění si doplnila studiemi v Mnichově, Příži a několika pobyty ve Švýcarsku a Italii, kde se naplno rozvinula její umělecká dráha malířky. Od 6. dubna do 6. května měla dokonce samostatnou výstavu v galerii Giosi v Římě, kde na sebe upozornila svými 91 vystavenými díly.
    V listopadu roku 1922 pak ve futuristické galerii Casa d ' Arte Bragaglia v Římě bzlo vystaveno 50 jejích děl. Zároveň připravovala retrospektivu i pro Prahu a Berlín.
    Umělecky se hlásila pod vlivem Tomassa Marinettiho a dalších umělců k futurismu, ale pohybovala se i v okruhu abstrakce ruských avantgardistů, a to díky prvnímu manželovi, který jejich díla sbíral. Její tvorbu proto nelze přesně zařadit k určité umělecké skupině, jelikož se rozprostírá do více uměleckých směrů. Navíc podle jejích vlastních slov nechtěla být "současná umělkyně".
    Její tvůrří práce zahrnuje jak koláže, asambláže, tak i futuristické plastiky, malby a v neposlední řadě knižní ilustrace.
    Dne 5. února se v Praze vdala za «b»«i»Vasila Chvoščinského«/b»«/i» (18á0-1953), atache carského ruského velvyslanectví v Římě, kde se za první světové válkz stýkala i s T.G. Masarykem.
    Dříve nežli se rozvedli s Chvoščinským (1919), měli dceru Marii. Na přelomu 1920-21 si TBC-nemocná Růžena vzala Marinettiho "rudého" švagra, pro-bolševického novináře a člena socialistické strany «b»«i»Artura Cappu«/b»«/i» (1892-1973).
    Růžena zemřela poměrně mladá na tiberkulosu 29. října 1923 v Leysinu ve Švýcarsku.
    Pohřbena je na Olšanech v Praze.

    http://padis.uniroma1.it/bitstream/10805/1631/1/Tesi%20Zatkova%20Giorgini.pdf

    From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»"
    «b»Růžena ZÁTKOVÁ-CHVOŠČINSKÁ-CAPPA «/b»«i» (March 1, 1885 '96 1923) -
    «/i»was by all accounts unusually pretty and attractive young woman. While still a minor she fell in love with, and got engaged to Christian Losch, a scion of a wealthy Prussian family, who was a reserve Lieutenant in the German Imperial Army. The whole family was shocked. Her uncle JUDr August Zátka, who held a joint guardianship of Vlastimil's children together with their widowed mother, faced a major dilemma. August was a noble and an open-minded man and although he disagreed with the union, he did not want to stand in the way of a true love. He decided instead to give up the guardianship of Růžena. The planned union ultimately did not take place.
    While visiting Venice, Růžena instead fell in love with a Russian nobleman Count «b»Vasil CHVOŠČINSKÝ«/b», a Russian attaché in Rome. The Count was an educated and sophisticated man, coming from a fabulously wealthy family. Růžena converted to Russian Orthodox faith, and a wedding in this rite took place in Praha. She lived with Chvoščinský mostly abroad, surrounded by utmost luxury, rubbing shoulders with European aristocracy and even Royalty. She was a talented artist and pursued painting with success.
    Unfortunately, she suffered of tuberculosis, and was taking many cures in the mountains and at the seaside. She succumbed to the desease in Leysin, Switzerland.

    Marriage / Sňatek-1:
    Ruský diplomat Vasilij CHVOŠČINSKY

    Pohřeb:
    Search "Zatka" :
    http://czech.stonepics.com/czech_cemeteries/search2.htm

    Růžena byl(a) sezdán(a) s Vasilij Bogdanovich CHVOSHCHINSKY, - diplomat 5 Únor 1910. Vasilij se narodil(a) 1880, Ukraine; zemřel(a) 1953. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 22. Marie (Marasha) CHVOSHCHINSKY-LUCCHITTA  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 24 Říjen 1911, Leysin, Switzerland; zemřel(a) 8 Listopad 1985.

    Růžena — Arturo CAPPA, - žurnalista. Arturo se narodil(a) 1895, Pisa, Italy; zemřel(a) 1971, Rome, Italy; byl(a) pohřben(a) 1971, Lanuvio, Rome, Italy. [Schéma rodiny]


  4. 16.  Ludmila (Lída) ZÁTKOVÁLudmila (Lída) ZÁTKOVÁ Schéma potomků až do tohoto místa (9.Karla3, 4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 20 Červenec 1886, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 14 Březen 1919; byl(a) pohřben(a) Praha-Olšany, Czech Rep..

    Jiné události:

    • Death / Úmrtí: 14 Březen 1919; Died prematurely just before marriage.

    Poznámky:

    Pohřeb:
    Search "Zatka" :
    http://czech.stonepics.com/czech_cemeteries/search2.htm


  5. 17.  Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, - továrníkJaroslav Ferdinand ZÁTKA, - továrník Schéma potomků až do tohoto místa (9.Karla3, 4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 11 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 28 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 10 Únor 1982, Dallas, Texas 75218, USA; byl(a) pohřben(a) Dallas, Texas, USA.

    Jiné události:

    • Daughter / Dcera: 8 Červen 1926, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice; VÉRA Libuše, Rodný List - duplikát: 1930-5-1, Kamenný Újezd
    • Death / Úmrtí: 10 Únor 1982, Dallas, Texas, USA
    • Sňatek / Marriage: 21 Duben 1923, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice; Libuše Voleská, Oddací List - duplikát: 1935-6-4
    • Syn / Son: 1 Listopad 1924, Stavná, okr. Užhorod, Zakarpatská Rus; JAROSLAV (II), Rodný List - ORIG: 1924-11-19, Stavná, okr. Užhorod

    Poznámky:

    «b»«i»Narrated in 2014 by Bohumil (iii) VOLESKÝ:
    «/b»«/i»The ZÁTKA relatives
    As it turned out, the Zátkas (the children Jaroslav II and Věra) were our closest relatives (the only first cousins to me). During the war, their parents were both arrested by the Germans in the sweep following the Heydrich's assassination 1941. Grand-pa Bohumil (II) Volesky worked hard on having them released and eventually succeeded in liberating only father Jaroslav (I) ZÁTKA. Sadly, mother LIBUŠE VOLESKÁ-Zátková never returned and perished in Osvětim (Auschwitz) concentration camp. They were not jewish at all - but the ZÁTKAs were targeted as an influential and patriotic south-Bohemian (České Budějovice) family.
    While I encountered Jára and Věra on occasions in Praha, I did not quite know their father Jaroslav as he lived 'far away' in České Budějovice, persecuted further and hard by the communist regime that also confiscated all his large flour mill facility in Březí by České Budějovice.
    My uncle Jaroslav ZÁTKA came from a well-to-do large and influential south-Bohemian family, owned and operated a large flour mill facility in B?ezi by České Budějovice. He was quite a dashing but quiet character - an avid outdoorsman and hunter, owner of a hunting lodge in the area of Užhorod (Transcarpathian Russia, east of Slovakia). When young, he was visiting Praha once, by chance encountered and totally charmed Libuše who was engaged to be married shortly. They eloped, went hiding for a while, emerging to get married soon in České Budějovice.

    «b»Jaroslav Ferdinand ZÁTKA«/b» - narozený 11. srpna 1887 v Českých Budějovicích. Ve svém mládí byl znám jako motocyklový a automobilový závodník a nadaný lovec. Dne 23. dubna 1923 se v Kamenném Újezdě oženil s Libuší, rozenou Voleskou. Společně měli dvě děti \endash Jaroslava a Věru. Manželé byli rovněž zatčeni gestapem. Jaroslav 20. ledna 1942 za držení vojenské munice a z poslechu zahraničního rozhlasu, načež byl odsouzen na 3 roky, které si odseděl v Griebu, Bayreuthu a Creussenu. Jeho žena takové štěstí neměla. V půlce února 1942 byla zatčena gestapem a odvezena do Terezína a následně do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 9. prosince 1942 zahynula. Jejich majetek byl samozřejmě zkonfiskován Němci.
    (J. Muk, s. 22 - V. Zátka, Vzestup a pád, ANM, f. Zátkovi, inv. č. 2510, k. 19, s. 17, 19 ).



    Sňatek / Marriage:
    Náboženství: řím. katol.
    Ženich - Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, továrník v Březí c.10, narozen v Českých Budějovicích, Lannova třída.č.7, manželský syn Vlastimila ZÁTKY, továrníka ve Březí č.10 a KAROLINY z rodu HAVLÍČEK z Prahy.
    Nevěsta - Libuše Anna VOLESKÁ, narozená v Praze c.1059-II, manž. dcera Bohumila VOLESKÉHO, továrníka v Praze VIII, a Růženy, z rodu ČTRNÁCTÝ z Týnce Panenského č.13.
    Svědkové oddavek -
    MUDr PÍCHA, oční lékař v Českých Budějovicích, Besední ul.č.26.
    O. ZÁTKA, továrník v Březí č.10.

    Matrika: Kniha XIV, list 66, num.15

    Death / Úmrtí:
    Since 1965 in the USA. Lived the rest of his life with his daughter Vera Doubek and died in Dallas, TX (1982-2-10). Death registered in Dallas (public) archives:

    https://familysearch.org/search/collection/1375599
    https://familysearch.org/pal:/MM9.1.1/JVX1-HMH

    Jaroslav byl(a) sezdán(a) s Libuše Anna VOLESKÁ-ZÁTKOVÁ, - holocaust 21 Duben 1923, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice. Libuše (dcera od Bohumil Felix VOLESKÝ, - komerční rada, továrník a Růžena Marie ČTRNÁCTÁ-VOLESKÁ, - Panenský Týnec c.13) se narodil(a) 4 Listopad 1896, Praha, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 19 Listopad 1896, Praha Nové Město, u sv. Petra Na Poříčí; zemřel(a) 9 Prosinec 1942, Osvětim (Auschwitz), Poland; byl(a) pohřben(a) 1942, Osvětim (Auschwitz), Poland. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 23. Jaroslav ZÁTKA, - horník  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 1 Listopad 1924, Stavná, Uzhhorods'kyi district, Zakarpats'ka oblast, Ukraine; zemřel(a) 28 Říjen 2002, Hospozín, Czech Rep..
    2. 24. Věra Libuše ZÁTKOVÁ-DOUBEK, - restaurant owner (USA)  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 8 Červen 1926, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 27 Červen 1926; zemřel(a) 2 Červenec 2015, Dallas, Texas, USA.

  6. 18.  Oldřich ZÁTKAOldřich ZÁTKA Schéma potomků až do tohoto místa (9.Karla3, 4.František2, 1.Josefina1) se narodil(a) 18 Červenec 1890, Březí, Czech Rep.; zemřel(a) 25 Březen 1980, Kašperské Hory, Plzeň Region, Czech Rep..

    Jiné události:

    • Emigrace / Emigration: cca 1913, USA
    • Marriage / Sňatek: 14 Leden 1915, Los Angeles, California, USA; Verde LICHTY

    Oldřich byl(a) sezdán(a) s Verde LICHTY-ZÁTKOVÁ 14 Leden 1915, Los Angeles, California, USA. Verde se narodil(a) 11 Listopad 1893, USA; zemřel(a) 12 Únor 1980, Kašperské Hory, Plzeň Region, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

    Děti:
    1. 25. Karla ZÁTKOVÁ-HOUSKOVÁ  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) 1 Listopad 1915, USA; zemřel(a) 3 Březen 1979, Petrovice u Sušice, Czech Rep..
    2. 26. Ellena ZÁTKOVÁ-HAAS  Schéma potomků až do tohoto místa se narodil(a) cca 1924; zemřel(a) Ano, datum neznámé.