Poznámky:

Bio-data nutno dohledat v matrikách (Čičovice, Hostouň ?):
http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?2
Příslušné svazky ale nebyly ještě zdigitalizovány (2018-July).

František — Maria ŠŤASTNÁ-ČTRNÁCTÁ,, choť rolníka, Hostouň č.17. Maria (dcera od František ŠŤASTNÝ, - Hostouň č.17 a Anna ČERMÁKOVÁ-ŠŤASTNÁ, - Hostouň č.17) se narodil(a) 13 Září 1813, Hostouň, Czech Rep.; zemřel(a) 27 Červenec 1890, Hostouň, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) 29 Červenec 1890, Hostouň, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Daughter / Dcera-1: 1882; BLAŽENA
• Daughter / Dcera-2: 1889; DAGMAR
• Syn / Son: 1884

Poznámky:

(Research):Source: Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914:
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=195dbfd5d17e6bae9a700167a214cdd4539df67eaa288f2e6d8487f968cda803&action=image&record=38

Josef — Růžena MÍCHOVSKÁ-ČTRNÁCTÁ, - Kralupy č. 447. Růžena se narodil(a) 13 Listopad 1858, Kralupy nad Vltavou, Czech. Rep.; zemřel(a) 11 Červenec 1935. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Confusion: cca 1845, Hostouň a Panenský Týnec; Bratranec v Hostouni
• Daughter / Dcera: 14 Květen 1876, Kralupy nad Vltavou, Czech. Rep.; RŮŽENA
• Syn/Son-1: 1882, Kralupy nad Vltavou, Czech. Rep.; MILOŠ, žil v Praze - rozhlasový redaktor
• Syn/Son-2: Kralupy nad Vltavou, Czech. Rep.; FELIX Čtrnáctý, (no info)
• Syn/Son-3: 22 Duben 1890, Kralupy, Czech Rep. - lived in Praha; FRANTIŠEK Čtrnáctý, architekt
• Úmrtí / Death: 16 Prosinec 1892, Kralupy nad Vltavou, Czech. Rep.; Obituary in a newspaper (clip). Premature death to do with his medical profession.

Poznámky:

«b»MUDr. Antonín Čtrnáctý«/b», v době sňatku byl městským lékařem v Panenském Týnci.
Stal se také prvním starostou sokolské jednoty v Kralupech nad Vltavou, která byla založena v roce 1884. MUDr. Čtrnáctý stál v jejím čele až do roku 1892. Za jeho působení ve funkci věnoval TJ Sokol svůj pochod "Lví silou, vzletem sokolím" učitel a hudebník František Josef Pelz. Tato píseň se rychle rozšířila do sokolských jednot po celé zemi, a protože ji často hrál kolínský kapelník František Kmoch, bylo autorství dlouho připisováno jemu. Antonín Čtrnáctý je pohřbený v Minicích (?) . «i»
(Městská knihovna Kralupy nad Vltavou - katalogizační lístek)
http://katalog.knihovnakralupy.cz/katalog/slo/l.dll?hal~1000061861

PODŘIPAN«/i» - Demokratický týdenník, orgán ceské národní strany svobodomyslné v Podřipsku
V Roudnici n. L. dne 16. prosince 1892
Domácí kronyka - Úmrtí:
V Kralupech zemřel a za velikého účastenství 11. t.m. pochován byl tamní lékař, p. MUDr. Ant. Čtrnáctý. Zesnulý vynikal nejen ve svém povolání, ale i v životě občanském. Byl zakladatelem a dlouholetým starostou kralupského "Sokola", býval starostou podřipské župy Sokolské , a byl dosud členem výboru obecního, místní rady školské, předsedou spořitelny a j.v. Úmrtím jeho utrpěly Kralupy velikou ztrátu, neboť málo jest mužů takových, aby při namáhavém povolání vlastním měli na zřeteli povinnosti vůči veřejnosti. Česť památce jeho !

Confusion:
Přibližně stejně starý bratranec stejného jména, TAKÉ LÉKAŘ (MUDr Antinín ČTRNÁCTÝ), který také jeden čas žil v Panenském Týnci

Pohřeb:
POD?IPAN, ro?ník XXIII, ?íslo 51,
v Roudnici n.L dne 16. prosince 1892 :
ÚMRTÍ :
V Kralupech zem?el a za velikého ú?astenství 11. t.m. pochován byl tamní léka?, p. MUDr. Ant. ?trnáctý. Zesnulý vynikal nejen ve svém povolání, ale i v život? ob?anském. Byl zakladatelem a dlouholetým starostou kralupského "Sokola", bývalým starostou pod?ípské župy Sokolské, a byl dosud ?lenem výboru obecního, místní školni rady, p?edsedou spo?itelny a j.v. Úmrtím jeho utrp?ly Kralupy velikou ztrátu, nebo? málo jest muž? takových, aby p?i namáhavém povolání vlastním m?li na z?eteli povinnosti v??i ve?ejnosti. ?est památce jeho !

Antonín byl(a) sezdán(a) s Alžběta CHVOJOVÁ-ČTRNÁCTÁ, - Kněževes č.26 10 Červenec 1875, Rabštýn, Czech Rep.. Alžběta (dcera od Jan CHVOJ, - sedlák, Kněževes 26+17 a Marie ŠIMÁČKOVÁ-CHVOJOVÁ, - Tuchoměřice 50) se narodil(a) 2 Červenec 1858, Kněževes, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 3 Červenec 1858, Kněževes, Czech Rep.; zemřel(a) 18 Prosinec 1943, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha - Vinohrady, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Jan — Anna ČTRNÁCTÁ, - hypothetická. Anna se narodil(a) cca 1850; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Syn/Son-1: 1885, Radlovice; FRANZ
• Syn/Son-2: 1890, Radlovice; LADISLAV
• Syn/Son-3: 1893, Radlovice; JOSEF

Marie — Josef MALÝ, - nájemce dvora. Josef se narodil(a) 1850; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Bio-data nutno dohledat v matrikách (Hostouň ?):
http://ebadatelna.soapraha.cz/pages/SearchMatrikaPage?2
Příslušné svazky ale nebyly ještě zdigitalizovány (2018-July).

Karel — ČTRNÁCTÁ. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Daughter / Dcera: 1904, Praha-Vinohrady; RŮŽENA
• Son / Syn: 1903, Praha-Vinohrady

Poznámky:

Source: Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskrice) 1850-1914:
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=195dbfd5d17e6bae9a700167a214cdd4539df67eaa288f2e6d8487f968cda803&action=image&record=38

(Research):Source: Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914:
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=195dbfd5d17e6bae9a700167a214cdd4539df67eaa288f2e6d8487f968cda803&action=image&record=1

Source: Digitalizované pbytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914:
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=195dbfd5d17e6bae9a700167a214cdd4539df67eaa288f2e6d8487f968cda803&action=image&record=1

Blažena byl(a) sezdán(a) s Josef CÍFKA, - voják nadporučík Praha, Czech Rep.. Josef se narodil(a) 1867, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Dcera-1 / Daughter: 4 Listopad 1896, Praha, Czech Rep.; LIBUŠE
• Dcera-2 / Daughter: 31 Prosinec 1897, Praha, Czech Rep.; VĚRA
• Sňatek / Marriage: 22 Leden 1896, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Vojtěcha; BOHUMIL (I) Felix VOLESKY
• Syn / Son: 12 Březen 1899, Praha, Czech Rep.; BOHUMIL (II)

Poznámky:

«i»Narrated in 2014 by Bohumil (iii) VOLESKÝ :«/i»
Grand-ma «u»«b»RŮŽENA VOLESKÁ«/u»«/b» was a wiry and rather a strict woman. She must have been quite a supportive partner to her husband throughout their life together. They had a summer house in Klánovice u Prahy. I have a vague memory of being there (probably several times, 1943, 1945-48) and learning to rake a pattern on a garden path with grand-pa. With a couple of the Hellers brothers (Zdeněk & Vladík) we roamed a fallow field across the main street playing cowboys and indians.
She eventually left her Karlín apartment (that was swelling with tenants) and came to live with her widowed daughter, aunt «b»VĚRA DOLANSKÁ«/b», in Brno. For summers, they stayed in the Dolanskýs' rural retreat outside of Rájec nad Svitavou where I also spent summers as a boy of around 10.
At her advanced age, Grand-ma Růžena underwent a colo-rectal cancer operation and lived with a fecal side bag until the ripe age of 98 (†1974).
Aunt Věra had to evetually leave her Brno apartment (náměstí Svobody 3) and died at 98 (†1995) living in a retirement institution. I never knew much about just exactly how uncle «b»VLADIMÍR DOLANSKÝ«/b» passed away - he was arrested by the Germans at the very end of the war and died in April 1945 in a prison I dont quite know where. He was a prominent Brno lawyer (JUDr) representing Moravia nobility (the Belcredis, the Coloredo-Mansfelds of Boskovice, the Salms of Rájec, etc.) and so their life was full of a 'high society' earls and dukes who also came to unwind visting at the Dolansky's property in Rájec.
Those summer vacations that I spent as a boy in Rájec around the swimming pool (rare then !) in a private forest were some of the best times of my life. Later, I visited Rájec again several times, only to see the property slowly deteriorate. Following aunt Věra's death, the summer house became totally abandoned. The derelict property was a subject of some inheritance litigation (the Zátkas and some strange Brno family - my sister Marie also involved) and keeps deteriorating further - with the whole 2-hectare (formerly) fenced forest property quite neglected.

(Medical):Narrated from memory by Bohumil(iii) VOLESKY, her grandson, in 2014:
RŮŽENA VOLESKÁ was a wiry woman, quite energetic and fit for most of her life.
Late in her life, she left Praha and moved in with her widowed daughter VĚRA Voleská-DOLANSKÁ who lived in Brno, Czech Rep.
As an old lady (her 80s ?) she developed a colo-rectal cancer and was operated on. She recovered well, however, from then on she was feable and had to live with a fecal bag.
Her son (Bohumil, II) died in Praha before her in June 1974 which was kept secret from her. She followed him shortly thereafter (1974-10-14) - died in a Brno hospital.
Unfortunately, I do not know the details as I was then already living in Canada (BV-III).

Sňatek / Marriage:
Even though BOHUMIL (i) came from a Czech family, he grew up in Russia (until his 18 years) - he must have been speaking Czech with an accent. They fell in love and married - with witnesses from RUŽENA's family: her uncles Josef (obchodník v Praze 2/1) and Karel ČTRNÁCTÝ (řed.cukrovaru v Kralupech), according to the available copy of their Marriage Certificate (Oddací List).

Růžena byl(a) sezdán(a) s Bohumil Felix VOLESKÝ, - komerční rada, továrník 22 Leden 1896, U Prašné brány 2, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Vojtěcha. Bohumil (syn od František VOLESKÝ, - řezník-tovaryš, Votice 71 a Anna VYKYSALOVÁ-VOLESKÁ, - Plískov č.12) se narodil(a) 17 Únor 1868, Praha, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 29 Únor 1868, U Prašné brány 2, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Vojtěcha; zemřel(a) 27 Květen 1949, Dušní, Praha, Czech Rep. - nemocnice sv. Ducha; byl(a) pohřben(a) 2 Červen 1949, Praha - Vinohrady, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Průkopník rozhlasového vysílání (zahájeno r. 1923), zakladatel Radiojournalu, zavedl v rozhlase pravidelné zprávy ČTK a v r. 1928 odvysílal první sportovní přenos boxerského utkání. V pozdějších letech se věnoval hlavně divadlu a novinářské práci.
Jeho první sňatek s operní zpěvačkou Růženou KOLDOVSKOU-CICVÁRKOVOU byl rodinou považován jako poněkud skandální a Miloš byl proto trochu stranou rodinného okruhu.

The country's broadcasting pioneers in the 1920s were the journalist Milos Ctrnacty, the businessman Eduard Svoboda, and Ladislav Sourek, director of Radioslavia - the company that distributed radio receivers. These three men created a limited-liability company called Radiojournal, which was majority owned by Radioslavia. Radiojournal became Czechoslovakia's first radio operator after receiving permission from the Ministry of Post and Telegraphs. Milos Ctrnacty became its programme director, Alois Svoboda the technical director. The main source of revenue for Radiojournal were subscriptions - regular fees paid by owners of radio receivers. The first subscriber enlisted in September 1923. Radiojournal organised public listening session in Prague in order to promote radio broadcasting and attract new subscribers. In 1923 the company also started publishing a monthly called Radiojournal informing about radio broadcasting.
In 1925, Radiojournal broadcast the first live transmission of a concert of the Czech Philharmonic, the first live transmission of a church service and the first live transmission of president T. G. Masaryk's speech.

Miloš byl(a) sezdán(a) s Růžena NOHEJLOVÁ-ČTRNÁCTÁ 5 Červen 1944. [Schéma rodiny]

Miloš — Růžena KOLDOVSKÁ-CICVÁRKOVÁ-ČTRNÁCTÁ, - operní pěvkyně. Růžena se narodil(a) 18 Listopad 1875, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 15 Duben 1943, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Vystudoval českou techniku v Praze. Člen Neodvislých, hlásil se k puristicko-konstruktivistickému směru. Před 2. sv. válkou samostatný projektant, po válce pracoval v Energoprojektu a Benzině v Praze a v Průmstavu v Pardubicích. - Projektoval řadu nájemních domů v Praze. Zúčastnil se řady soutěží, např. v r. 1923 zvítězil jeho projekt první vysílačky Čs. rozhlasu v Praze-Strašnicích. - Pod pseudonymem «b»Jiří Xaver«/b» publikoval beletrii spolu se svým starším bratrem Milošem Čtrnáctým.
Autor prózy "Ptáci na ráhnoví" (1941, Musica Edition 1923, 172 stran, beletrie o lidech a životě).
«u»Citace«/u»:
VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 128.
Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 11. sešit Čern-Čž. Praha: Libri, 2009, s. 89.

Poznámky:

Úmrtí:
Záznam v online matrice úmrtí Středokluky-06 (1852-1877), Fol.70 :
«u»
«/u»«i»Index-Z«/i»_Středokluky-10, 1827-1877
«u»«/u»

Evženie — František STER (STOHR), - holzhandler (wood-business). František se narodil(a) 1867; zemřel(a) 1939. [Schéma rodiny]

Poznámky:

(Research):Source: Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914:

http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=195dbfd5d17e6bae9a700167a214cdd4539df67eaa288f2e6d8487f968cda803&action=image&record=1

Poznámky:

(Research):Source: Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914:
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=195dbfd5d17e6bae9a700167a214cdd4539df67eaa288f2e6d8487f968cda803&action=image&record=1

Jiné události:

• Daughter / Dcera: 8 Červen 1926, České Budějovice, ulice U tří (3) lvů, num. 550; VERA Libuše, Rodný List - DUPLIKÁT: 1930-5-1, Kamenný Újezd
• Eloped: 1922, Praha, Czech Rep.; with Jaroslav Zátka, just before another planned wedding
• Marriage / Sňatek: 23 Duben 1923, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice; ODDACÍ LIST
• Perished in Auschwitz concentration camp: 1942, Osvětim (Auschwitz), Poland
• Syn / Son: 1 Listopad 1924, Stavná, okr. Užhorod, Zakarpatská Rus; JAROSLAV (II), Rodný List - ORIG: 1924-11-19, Stavná, okr. Užhorod

Poznámky:

«b»«i»Narrated in 2014 by Bohumil (iii) VOLESKÝ:
«/b»«/i»The ZÁTKA relatives
As it turned out, the Zátkas (the children Jaroslav II and Věra) were our closest relatives (the only first cousins to me). During the war, their parents were both arrested by the Germans in the sweep following the Heydrich's assassination 1941. Grand-pa Bohumil (II) Volesky worked hard on having them released and eventually succeeded in liberating only father Jaroslav (I) ZÁTKA. Sadly, mother LIBUŠE VOLESKÁ-Zátková never returned and perished in Osvětim (Auschwitz) concentration camp. They were not jewish at all - but the ZÁTKAs were targeted as an influential and patriotic south-Bohemian (České Budějovice) family.
While I encountered Jára and Věra on occasions in Praha, I did not quite know their father Jaroslav as he lived 'far away' in České Budějovice, persecuted further and hard by the communist regime that also confiscated all his large flour mill facility in Březí by České Budějovice.
My uncle Jaroslav ZÁTKA came from a well-to-do large and influential south-Bohemian family, owned and operated a large flour mill facility in B?ezi by České Budějovice. He was quite a dashing but quiet character - an avid outdoorsman and hunter, owner of a hunting lodge in the area of Užhorod (Transcarpathian Russia, east of Slovakia). When young, he was visiting Praha once, by chance encountered and totally charmed Libuše who was engaged to be married shortly. They eloped, went hiding for a while, emerging to get married soon in České Budějovice.

«b»Libuše VOLESKÁ-ZÁTKOVÁ«/b» - v půlce února 1942 byla zatčena gestapem a odvezena do Terezína a následně do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 9. prosince 1942 zahynula. Zátkú majetek byl samozřejmě zkonfiskován Němci.



Marriage / Sňatek:
Quick marriage after eloping.
Náboženství: řím. katol.
Ženich - Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, továrník v Březí c.10, narozen v Ceských Bud?jovicích, Lannova tř. č.7, manželský syn Vlastimila ZÁTKY, továrníka ve Březí c.10 a KAROLINY y rodu HAVLÍCEK z Prahy.
Nevěsta - Libuše Anna VOLESKÁ, narozená v Praze c.1059-II, manž. dcera Bohumila VOLESKÉHO, továrníka v Praze VIII, a Růženy, z rodu ČTRNÁCTÝ z Týnce Panenského č.13.
Svědkové oddavek -
MUDr PÍCHA, oční lékař v Českých Budějovicích, Besední ul. č.26.
O. ZÁTKA, továrník v Březí c.10.

Matrika: Kniha XIV, list 66, num.15


Syn / Son:
3-jazyčný dokument, ohlašující - Jaroslav ZÁTKA (otec)

Daughter / Dcera:
Lože manželské, náboženství římsko-katolické.
OTEC - Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, továrník v Březí č.10, manželský syn Vlastimila ZÁTKY, továrníka v Březí č.10 a Karoliny, roz. HAVLÍČEK-ové z Prahy. Narozen v Č. Budějovicích, Lannova tř. č.7.
MATKA - Libuše Anna, manželská dcera Bohumila VOLESKÉHO, továrníka na kovové stroje v Praze VIII a Růženy, roz. ČTRNÁCTÝ z Týnce Panenského č.7. Narozena v Praze 1059-II.
Kmotrové -
Růžena VOLESKÁ, choť Bohumila, továrníka v Praze VIII.

Matrika: Kniha XV, list 56.


Perished in Auschwitz concentration camp:
As a member of a leading and patriotic South-Bohemia Zatka family member she was arrested early in 1942 in the reprisal sweep (after Heydrich assassination in Praha) by German gestapo. However, she was released - only to get arrested shortly again in Budejovice by German Gestapo.
Following the second arrest she was sent toTerezin and later to Osvecim (Auschwitz) where she was killed by Germans.

Libuše byl(a) sezdán(a) s Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, - továrník 21 Duben 1923, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice. Jaroslav (syn od Vlastimil Rostislav ZÁTKA a Karla Zdenka Františka HAVLÍČKOVÁ-ZÁTKOVÁ, - pianistka) se narodil(a) 11 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 28 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 10 Únor 1982, Dallas, Texas 75218, USA; byl(a) pohřben(a) Dallas, Texas, USA. [Schéma rodiny]

Věra byl(a) sezdán(a) s JUDr Vladimír DOLANSKÝ, - advokát, honorární konsul Království Švédského 28 Srpen 1923, Praha 1, kostel sv. Františka. Vladimír (syn od JUDr Josef DOLANSKÝ, - advokát, ministr a Zdenka VAVŘINKOVÁ-DOLANSKÁ) se narodil(a) 28 Únor 1896, Brno, Czech Rep.; zemřel(a) 10 Březen 1945, Flossenburg. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Daughter / Dcera: 23 Září 1942, Praha, Czech Rep.; Marie Voleská-BODENLOSOVÁ
• Marriage / Sňatek: 1939, Praha, Czech Rep.; Jarmila BAYEROVÁ-Voleská
• Syn / Son: 29 Říjen 1939, Praha, Czech Rep.; BOHUMIL (III) Voleský
• Visit: Červen 1973, London, Ontario, Canada; Canada

Poznámky:

(Medical):Bohumil (II-ing) - he was sporty but always had a problem with his lower leg that he injured as a young man (late 20s). This injury from a dam at Zatka's factory-mill near České Budějovice never healed and resulted in forever open skin wound around his ankle ("bércový vřed"). This affliction progressed in his advanced age, eventually even weakening his shin bone which buckled quite a bit causing a slight limp (his late 60s and 70s).
In his middle age, he developed a duodenum ulcer that was operated on in early 1950s (Dr Polák, Praha-Vinohrady hospital). That way he lost half of his stomach and was left with a pronounced 20-cm long surgical scar on his upper abdomen.
Later in life, he developed the Parkinson's disease (his 70s of age).
After visiting with his son's family in Canada (Bohumil & Zuzana, London, Ontario) in 1973, he sort of gave up on life and his health generally deteriorated. He was hospitalized in early 1974 and he died in the hospital. There was no definitive cure for the advancing Parkinson's.

Visit:
The only 1 visit to son Bohumil (III) overseas in Canada. Foreign travel was practically impossible during the communist years in Czechoslovakia (1948-1989).

Bohumil byl(a) sezdán(a) s Leden 1939, Praha, Czech Rep.. Neznámé [Schéma rodiny]

Poznámky:

«u»«/u»
«b»Jiří Koldovský«/b» se narodil jako Jiří Cicvárek do rodiny operní pěvkyně Růženy Koldovské - Cicvárkové (1875 - 1943) a Dr. Václava Cicvárka 9. března 1899 v Praze. Po smrti otce se jeho matka provdala za novináře Miloše Čtrnáctého (1882 - 1970). Malého Jiřího Miloš Čtrnáctý adoptoval a dal mu své jméno. Herecké práci se začal cíleně věnovat již od roku 1916. Nejdříve prošel venkovskými společnostmi (například u společnosti Josefa Faltyse).
Poté nastoupil do kamenných divadel, kde kromě hraní také režíroval: Tylovo divadlo v Nuslích, Švandovo divadlo, Velká opereta (1933 - 1939), Nové divadlo Oldřicha Nového a další. Pražská angažmá střídal často s venkovskými - svou přítomností poctil například oblastní divadla v Bratislavě, Kladně, Brně, Plzni a Olomouci. V letech 1928, 1929, 1931 i 1932 hostoval v Národním divadle v Praze.
Za války režíroval (a také vedl) v Moderním divadle v pražském Akropolisu. Po válce vystřídal štace v pražské Uranii, ostravském Zemském divadle a táborském Městském divadle. Svoji uměleckou dráhu završil jedenácti lety ve známém Městském divadle v Kolíně (1948 - 1959), ze kterého odešel rovnou na zasloužený odpočinek. Hrál ve hrách „Kateřina Veliká", „Náš pan farář", „Maryša" či „Fidlovačka".
Koldovský ztvárňoval nejdříve různé milovníky a hrdiny, z nichž se přehrál na zkušené starší muže, otce a významné pány z lepší společnosti. Své role dokázal převyprávět jak v kladném duchu, tak také v tom záporném, které zvýrazňoval svou postavou, mimikou, hlasem, gesty, pohyby a výrazem. Jeho horší talent však neměl větší příležitost se více vyvinout.
Ve filmu se moc neuplatnil. Na plátně vytvořil pouze epizodní role v osmi filmech. Hrál malé role pánů z lepších kruhů: muže v němém Kašparově ZÁHADNÉM PŘÍPADĚ (1924), ředitele oceláren v Kubáskově sociálním dramatu SVÍTÁNÍ (1933) podle scénáře Otakara Vávry a hosta na večírku v melodramatu SRDCE ZA PÍSNIČKU (1933) Karla Hašlera, kde divákovi utkvěly dodnes oblíbené „hašlerovky".
Po čtyřech letech mu byl nabídnut cholerický filmový režisér v Bromově komedii KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937) s Antonií Nedošinskou, Theodorem Pištěkem, Evou Gerovou a Ladislavem Peškem a Karel v sociálním filmu HARMONIKA (1937), jenž opět režíroval Ladislav Brom, který se čerstvě vrátil ze studijního pobytu v SSSR.
Následný rok se ukázal jako hrabě v Lamačově LUCERNĚ (1938) podle slavného dramatu Aloise Jiráska o hájení práv prostého lidu, jenž režisér Lamač natočil již předtím v němé verzi z roku 1925. Výrobní firma šetřila na výpravě v domnění, že venkovským divákům půjde hlavně o divadelní předlohu, o příběh a o „národní duch" hry. A jako zpravodajský plukovník ve snímku HRDINOVÉ HRANIC (1938) režiséra Jaroslava Blažka, jenž reagoval na dramatické události z roku 1938 a kvůli nastalé politické situaci a blížící se německé okupaci nemohl býti nikdy dokončen.
Své poslední role se dožil o celé dva roky později (stejně jako jeho manželka Jožka Koldovská), když s přísností zahrál inspektora Holana ve Slavínského filmu POZNEJ SVÉHO MUŽE (1940). Slavínský do tohoto příběhu vymyslel Helenku (Marta Fričová, potomek slavné herečky němých filmů Suzanne Marwille a nevlastní dcera režiséra Martina Friče), která se provdá za sňatkového podvodníka Gustava (Raoul Schránil) a nastěhuje se do vily jeho zaměstnavatele, inženýra Petra Kovala (Jan Pivec), za kterého se Gustav vydával. Ze zahraničí však přijíždí pravý Koval… Jak to celé nakonec dopadne?
Odchod mimo Prahu Koldovskému znemožnil uplatnění ve znárodněné kinematografii, protože v Praze se nacházely jediné filmové ateliery na Barrandově a v Hostivaři. Externě a výjimečně spolupracoval také s rozhlasem. Byl třikrát ženatý a jeho první manželkou byla herečka Jožka Smolová - Koldovská (1905 - 1962), oba herci se objevili společně ve filmech SVÍTÁNÍ a SRDCE ZA PÍSNIČKU. Nakonec Jiří Koldovský zemřel 8. ledna 1963 na plicní embolii v Kolíně ve věku nedožitých šedesáti čtyř let.

Jiří — Josefa SMOLOVÁ-KOLDOVSKÁ, - herečka. Josefa se narodil(a) 13 Září 1905, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 1962, Brno, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

WikiTree:
http://www.wikitree.com/wiki/Štér-1

Wiesnerova větev je spřízněna s linií Voleských jenom vdavkama a klíčovou osobou tam je manželka Karla (ii) Františka WIESNERa (1892-1980) Eugenie (Ebinka) rozená STEROVÁ (1898-1998), kteří žili v Kanadě. Ebinka byla dcerou sestřenice Růženy VOLESKÉ (rozené ČTRNÁCTÁ, 1876-1974). Její matka Evženie STEROVÁ (rozená ČTRNÁCTÁ, 1878-1928) byla stejného jména jako její dcera "kanadská" Ebinka STEROVÁ-WIESNEROVÁ.
Bohumil (iii) VOLESKÝ (Prof.) ještě jako student navštívil tyto Wiesnerovy když žili v Montrealu v r. 1967. Jejich jediný syn Prof. Karel (iii) WIESNER žil a pracoval většinu svého života na University of New Brunswick ve Frederictonu, kde také všichni eventuálně zemřeli.

Evženie byl(a) sezdán(a) s Karel (ii) František WIESNER 1919. Karel (syn od Karel (i) WIESNER, - cukrovarník, manager, továrník a Marie STAŇKOVÁ-WIESNEROVÁ) se narodil(a) 1892, Czech Rep.; zemřel(a) 1980, Canada. [Schéma rodiny]