Jiné události:

• Daughter / Dcera: 1952, Praha, Czech Rep.; ELIŠKA Kachyňová
• Sňatek / Marriage: 1950, (Praha ?); 1st wife of Karel KACHYNA
• Bydliště: Pardubice, Czech Rep.

Poznámky:

Eliška Kuchařová se narodila 2. října 1928 v Pyšelích u Prahy. K umění měla blízko už od svých devíti let – v letech 1937 – 1946 působila jako dětská filmová herečka. Se svými osmi snímky byla naší kritikou brána jako nadějná budoucí herečka. Po skončení okupace se stala studentkou herectví na pražské Státní konzervatoři, která se během jejích studií přeměnila na DAMU.
DAMU absolvovala roku 1951 a ještě jako studentka statovala v Národním divadle v Praze („M. D. Rettigová", „Cyrano z Bergeracu") a vystupovala na školní scéně DISK („Hrátky s čertem", „Lesní panna", „Schovanka" nebo „Chirurg Platon Krečet").
Po absolutoriu dohrávala do roku 1952 své role v Národním divadle a poté se stala členkou Burianova Armádního uměleckého divadla Praha (1952 – 1955), zájezdového souboru Ústředního divadla čs. armády – Divadla na Vinohradech (1956 – 1957) a nakonec Východočeského divadla v Pardubicích (1957 – 1987), kde herečka krátce hostovala ještě po odchodu na penzi.
Ojediněle hostovala i na jiných scénách, např. v 70. letech v Divadle Vítězného února v Hradci Králové. Ještě v Praze se objevila ve hrách „Krvavé křtiny" (Světimíra), „Psohlavci" (Marie), „Švejk" (Máňa), „Tvrdohlavá žena" (Terezka) aj.
V pardubickém Východočeském divadle vytvořila Eliška Kuchařová úlohy Anče („Jak přišla basa do nebe"), Lidušky („Paní Marjánka, matka pluku"), Ester („Romeo, Julie a tma"), Dorky („Zimní pohádka"), Rosiny („Lazebník sevillský"), Priji („Radúz a Mahulena"), Aglaji („Idiot"), Cvrčkové („Ze života hmyzu"), Anežky („Konec masopustu"), Baronesy („Jak je důležité mít Filipa"), Lidunky („Fidlovačka"), Markytky („Naši furianti"), Kaji („Stavitel Solness"), Yvety („Brouk v hlavě"), Amélie („Dům doni Bernardy"), Pavly („Kočičí hra"), Glaši („Bouře"), Poliny („Racek"), Eberové („Týden v tichém domě"), Fortnýřky („Mam'zelle Nitouche"), Madeleine („Chci slunce rozesmát"), Anny („Vpád"), Prudencie („Dům Bernardy Albové") atp.
Jak již bylo řečeno, jako dítě a dospívající ztělesnila několik filmových úloh. Poprvé byla malou Hafií, dcerou Polany (Suzanne Marwille) a Juraje (Jaroslav Vojta) Hordubalových ve Fričově dramatu podle Karla Čapka HORDUBALOVÉ (1937).
Následně si zahrála dívku v komedii VČERA NEDĚLE BYLA (1983) Waltera Schorsche, malou žebračku a holčičku ve snímcích Miroslava Cikána SVĚT KDE SE ŽEBRÁ (1938) a KAREL A JÁ (1942), vnučku řezbáře Lukáše Hlavsy (Karel Dostal) ve Fričově dramatu BARBORA HLAVSOVÁ (1942), utajenou dceru tanečnice Clo (Marie Glázrová) Marušku v Čápově filmu TANEČNICE (1943), dceru Aničku v krátké povídce PROSŤÁČEK (1945) Karla Steklého a po válce ještě dceru Svobodových (Jaroslav Vojta a Marie Nademlejnská) Aničku ve Wassermanových NADLIDECH (1946).
Už jako profesionální herečka se v 50. letech představila v malé epizodce zahradnice v komedii Martina Friče CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951) a větší roli dívky vojína Pavla Kříže (hrál ho Eduard Cupák) Jany ve filmu svého manžela Karla Kachyni ZTRACENÁ STOPA (1955). Po svém odchodu do Pardubic se ve filmu objevovala jen výjimečně a s přestávkami.
Po dvanáctileté v 60. letech jako matka Franty (Antonín Vomáčka) v ZÁZRAČNÉM HLAVOLAMU (1967) Václava Táborského, v 80. letech po čtrnáctileté přestávce jako lékařka v dramatu Jaroslava Soukupa DOSTIH (1981) a na začátku 90. let, znova po skoro po desetileté pauze, naposled jako matka ošetřovatelky Rózy Goldsteinové (Barbora Leichnerová) Berta Golsteinová v psychologickém dramatu KRÁL KOLONÁD (1990) Zeno Dostála.
Věnovala se též práci pro rozhlas (tř. „Vojna"), dabing a vyzkoušela si hraní i před televizními kamerami pro televizní inscenace (O RADKOVI A MILENĚ, DLAŽDICE, VOLBA ad.) a seriály (DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, VELMI UVĚŘITELNÉ PŘÍBĚHY nebo NÁHRDELNÍK). Zahrála si rovněž v krátkém barevném a animovaném filmu Hanuše Burgera ČÍSLO 93 SE NEVRÁTÍ / ANDĚL 93 (1958), který byl promítán na slavné Světové výstavě v Bruselu 1958. Několik let před smrtí získala Cenu Senior Prix (2007). Od roku 1950 byla čtrnáct let vdaná za režiséra Karla Kachyňu (1924 – 2004), s nímž měla dceru, kostýmní výtvarnici Elišku Kachyňovou – Novou (*1952).
Herečka Eliška Kuchařová zemřela zcela zapomenuta na Štědrý den 24. prosince 2012 v Lázních Letiny ve věku čtyřiaosmdesáti let.


Bydliště:
Actress in Padubice. See a long note -

Sňatek / Marriage:
Od roku 1950 byla čtrnáct let vdaná za režiséra Karla Kachyňu (1924 - 2004), s nímž měla dceru, kostýmní výtvarnici Elišku Kachyňovou - Novou (*1952).
Herečka Eliška Kuchařová zemřela zcela zapomenuta na Štědrý den 24. prosince 2012 v Lázních Letiny ve věku čtyřiaosmdesáti let.

Eliška byl(a) sezdán(a) s Karel KACHYŇA, - movie director / režisér 1950; rozvod (1964?). Karel se narodil(a) 1 Květen 1924, Vyškov, Czech Rep.; zemřel(a) 13 Březen 2004, Říčany, Czech. Rep. - hospital. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Eliška NOVÁ se narodila se v roce 1952 jako první dcera režiséra Karla Kachyni. Vystudovala VŠUP (Vysoká škola uměleckého průmyslu), obor oděvního výtvarnictví a je podepsána jako kostýmní výtvarnice pod několika kvalitními filmy. Tam ovšem většinou najdete její jméno za svobodna: Eliška Kachyňová. V jejích kostýmech chodí herci ve filmu Setkání v červenci, Zlatí úhoři, Fany či Hanele. Eliška Nová tvořila své oděvy pod značkou ENO, dnes se zabývá především netradičními klobouky a živí se jako pedagožka. Pracuje ako odborná asistentka v Ateliéru textilní tvorby Fakulty užitkového umění a dizajnu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Autorka už jen dodává, že je to ohromně zábavná dáma, jejíž vyprávění je radost poslouchat.
Kdybyste mohli vidět celou fotografii z Vánoc 1988 (jenom výřez zde) vynikl by take smysl pro humor Elišky a jejího slavného tatínka.