Jiné události:

• Zaměstnání / Position: 1873-1891, Staňkov, Czech Rep.; řídící učitel

Poznámky:

«b»Josef WENIG«/b» byl v inspekčních zprávách velmi kladně hodnocen, „jako jeden z nejhorlivějších u okresu". Po něm v letech 1891-1905 vedl školu Václav Zahořík.
Další dva roky byla škola v rukou „zatímního správce" a v roce «b»1907«/b» získal místo řídícího učitele «b»Ferdinand WENIG«/b», výrazná osobnost nejen ve školství, ale také zasloužilý organizátor veřejného života. Výrazně se také angažoval v prosazení novostavby školní budovy.
(Zdroj: Literární sborník k 100. výročí vzbudování školy 2014) :
http://www.google.ca/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=33&ved=0ahUKEwiWmOeO5LfNAhUp64MKHbTJAq04HhAWCCowAg&url=http%3A%2F%2Fwww.zsstankov.cz%2Fcs%2F470%2F1002%2Fdownload%2F699.pdf&usg=AFQjCNF0mAb4ZWb-NrHGnfMC_4jes3mNKg&sig2=z6xzV-aXOyFeNyDyN-K75g

«b»«i»Mgr. Jan P. HOLÝ :
«/b»«/i»Řídící učitel «b»Josef WENIG«/b», který byl zároveň ředitelem kůru v chrámu sv. Jakuba, žil mezi 19.11. 1846 a 20.5. 1888. Byl osmý z 10 dětí Františka Weniga a Salomeny Trnkové, z nichž vzešlo 5 učitelů.
Josef WENIG učil už v nové škole (1866), prožil významné změny ve státní i zemské školské soustavě a dočkal se dokonce uznáné ve svém rodišti a okolí. Oženil se v roce 1872 s Marií Aloisií, dcerou sedláře a měšťana ve východočeské Dobrušce, Antonína Šuberta a jeho maželky Anny, rodem Vobořilové z blízkého Opočna.
Manželka Josefa, «b»Marie Aloisie (roz. Šubertová)«/b», byla sestrou vynikajícího českého dramatika, spisovatele a ředitele Národního divadla Frantička Adolfa ŠUBERTA. Měla bratra Antonína Schuberta take v nedalekém Horšovském Týně a pražský slavný bratr za nimi často dojížděl. Našel jsem jej jako kmotra synovců vlastnoručně podepsaného ve staňkovské matrice. Z Národního divadla přicházely do Staňkova tehdy častěji I jiné vzácné návštěvy. Mezi nimi to byl asi nejčastěji slavný komik Jindřich Mošna, který se tu začal učit na dudy, což použil později ne jednou při svých nezapomenutelných vystoupeních "na prknech".


Zaměstnání / Position:
«b»Josef WENIG«/b» byl v inspekčních zprávách velmi kladně hodnocen, „jako jeden z nejhorlivějších u okresu". Po něm v letech 1891-1905 vedl školu Václav Zahořík.
Další dva roky byla škola v rukou „zatímního správce" a v roce «b»1907«/b» získal místo řídícího učitele «b»Ferdinand WENIG«/b», výrazná osobnost nejen ve školství, ale také zasloužilý organizátor veřejného života. Výrazně se také angažoval v prosazení novostavby školní budovy.

Josef, byl(a) sezdán(a) s Marie Aloisie SCHUBERTOVÁ-WENIGOVÁ 1872, Staňkov, Czech Rep.. Marie (dcera od SCHUBERT a SCHUBERTOVÁ) se narodil(a) cca 1846, Dobruška, Czech Rep.; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«b»Adolf Wenig«/b» («u»13. srpna «/u» «u»1874 «/u», «u»Staňkov «/u» u «u»Horšovského Týna «/u» - «u»19. března «/u» «u»1940 «/u», «u»Praha«/u») byl český «u»spisovatel «/u», «u»pedagog «/u», «u»libretista «/u» a «u»překladatel «/u» z francouzštiny. Byl bratrem výtvarníka «u»Josefa Weniga «/u», otcem spisovatele Dr. «u»Jana Weniga «/u» a dále otcem výtvarníka «u»Adolfa Weniga «/u». Sestra «b»Růžena «/b»se provdala za divadelního historika «u»Vojtěcha Kristiána Blahníka «/u».
Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako «u»řídící učitelé «/u». Když vychodil obecnou školu, poslal ho otec na studia do «u»Domažlic «/u», kde byl ubytován u krejčího Votruby (bylo tehdy zvykem, že menší řemeslníci a úředníci ubytovávali přespolní «u»studenty «/u»). Toto období bylo poměrně obtížné, Votrubova manželka na něm velice šetřila (podle slov jeho matky bylo skrze krajíce Votrubovou ukrojené vidět až ke kostelu) a krátce nato zemřel i jeho otec.
Matka Adolfa Weniga Marie Wenigová (rozená Schubertová, 1846-??), která kromě něj měla ještě další tři děti, se odstěhovala ke svému bratrovi «u»Františku Adolfu Šubertovi «/u» do Prahy.«sup»[«u»zdroj? «/u»]«u»«/sup»[p 1]«/u» Od roku 1888 již byla s dětmi policejně hlášena sama. Proto se Adolf Wenig musel vzdát svého snu - studií na univerzitě. Dostudoval nižší střední školu na Smíchově, následně Pražský učitelský ústav a šel učit - nejprve na «u»Žižkov «/u», poté na «u»Vinohrady «/u».
Dne 21. února 1903 se oženil s «b»Pavlou «/b»(Paulinou) «b»Korbovou «/b»(«u»30. červenec «/u» «u»1880 «/u» - «u»26. březen «/u» «u»1963 «/u»), dcerou pražského obchodníka.
Od roku «u»1904 «/u» bydleli manželé Wenigovi v «u»Praze «/u» na «u»Vinohradech «/u» na Korunní třídě číslo 71, 13. července 1905 se jim narodil syn Jan, pozdější spisovatel dr. «u»Jan Wenig«/u». Adolf Wenig tehdy pracoval jako učitel na škole v Čelakovského ulici.
Ve volném čase se věnoval spisovatelské činnosti, především knihám «u»pověstí «/u», na nichž spolupracoval i se svým bratrem «u»Josefem «/u», který k nim často vytvářel «u»ilustrace «/u». Většina «u»rukopisů «/u» byla psána ručním tiskacím krasopisem, «u»psací stroj «/u» začal používat teprve na sklonku života.
Literární dílo Adolfa Weniga je rozsáhlé (databáze NK ČR eviduje 189 vydaných titulů) a proto je níže uveden pouze výběr a první vydání vybraných titulů v češtině. Napsal řadu knih pro děti (byl vůbec jedním z prvních spisovatelů, kteří tvořili kvalitní dětskou literaturu), posbíral a sepsal řadu českých «u»pověstí «/u»; na jeho libreto «u»«i»Čert a Káča «/u»«/i» složil «u»Antonín Dvořák «/u» známou operu.
(Zdroj: http://www.wikiwand.com/cs/Adolf_Wenig)

ENGLISH brief:
«b»Adolf Wenig«/b» (1874 - 1940) was born in Stankov u Horšovského Týna in a teaching family. Because his father soon died, the son could end only the lower secondary school and then completed his education at the Prague Teachers Institute.
All his life he devoted himself to teaching mission and a collection of legends and myths. Among the best known are rumors of Old Prague, heroic rumors of Blanik Moravian-Silesian reputation. Also translated and wrote songs and libretti, among other things, worked with Antonín Leopold Dvořák on the opera The Devil and Kate. He was a close friend of the famous singer Ema Destin
Source: http://www.tfsimon.com/Ex-Libris-Tavik-Frantisek-Simon-(1877-1942).html

Narození:
Matrika narození Staňkov, pag.130:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30068523/stankov-21_1320-n?language=cs

Adolf byl(a) sezdán(a) s Pavla KORBOVÁ-WENIGOVÁ, - dcera obchodníka z Prahy 21 Únor 1903, Praha, Czech Rep.. Pavla se narodil(a) 30 Červenec 1880, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 26 Březen 1963, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

WIKIPEDIA: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Wenig
«b»Josef Wenig«/b» («u»12. února «/u» «u»1885 «/u», «u»Staňkov«/u» u «u»Horšovského Týna «/u» - «u»8. září «/u» «u»1939 «/u», «u»Praha «/u») byl český «u»malíř «/u», «u»ilustrátor «/u», jevištní a kostýmní «u»výtvarník «/u».
Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika «u»Františka Adolfa Šuberta «/u» a strýcem výtvarníka «u»Adolfa Weniga «/u». Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce «u»1905 «/u».
V roce «u»1907 «/u» jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného «u»Divadla na Král.Vinohradech «/u» jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením (mimo Vinohrady byl od 24. 9. «u»1908«/u» do roku «u»1912 «/u» a od roku «u»1917 «/u» do roku «u»1920 «/u») až do své smrti. V letech «u»1922 «/u» až «u»1939 «/u» byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s «u»Národním divadlem «/u». Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací«u»[5]«/u».
Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu «u»Jaroslava Kvapila «/u». Jejich první společnou prací byla inscenace «u»Tylova «/u» «i»Strakonického dudáka«/i». Společně pracovali i na mnoha inscenacích her «u»Williama Shakespeara «/u» a zdokonalili tzv. «u»shakespearovské «/u» jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou, oddělený portálem, sloužil epizodním výstupům.
Kromě scény navrhoval i divadelní kostýmy a podílel se na návrzích divadelních plakátů. Rovněž navrhoval scény a kostýmy pro film a zajišťoval výtvarný doprovod pro různé publikace a knihy.

«b»Souhrn života Josef WENIG«/b» (JW) :
(http://www.sberatel-ksk.cz/clanek-o-jednom-betlemu-a-vyroci-josef-jaroslav-wenig-2016020001) :
- narozen 12. 2. 1985 Staňkov u Horšovského Týna jako syn řídícího učitele,
- v květnu 1988 mu umírá otec,
- matka zůstává se 4 sirotky sama. Po 3 letech zápasu přichází její bratr František Adolf Šubrt (dramatik a I. ředitel ND), aby si vzal sestru s dětmi k sobě do Prahy
- 1891 začal J. W. chodit do cvičné školy při Ústavu učitelském v Panské ulici a zde dokončil obecnou školu,
- 1896 až 1900 Malostranská reálka,
- 1900 až 1904 studium na Uměleckoprůmyslové škole u prof E. K. Lišky, prof. Maška a prof. J. Schikanedra,
- 1905 studium na Akademii výtvarných umění,
- 1907 při otevření vinohradského divadla byl přiveden F. A. Šubrtem na Vinohrady a mladý talentovaný výtvarník tam setrval do stávky souboru divadla, kdy ze solidarity se strýcem divadlo opustil,
- 1911 výzdoba Obecního domu, Fr. restaurace v přízemí, 3 monumentální panó Vinařství, Chmelařství a Praha vítající své hosty,
- 1912 spol. s Jaroslavem Kvapilem na přípravě sletové scény,
- 1914 vznik Divadla umění, kde výtvarníci pod vlivem Apii a Craiga ovlivnili budoucnost světového divadla, s tím, že J. W. výtvarné dílo se řadí do okruhu českého divadelního symbolismu,
- 1914 až 1916 II. období J. W. na Královských Vinohradech jako jevištní výtvarník, pro sál Městského divadla v Náchodě monumentální dekorativní olejomalby,
- 1916 v červnu se žení s Johanou Antonií Škorpilovou (1891-1957),
- 1917 působí v divadle Rokoko jako výtvarník,
- 1. 1. 1917 jmenování malířem scénické výpravy Národního divadla,
- 4. 5. 1919 se narodil syn Jiří (1919-1995),
- 1922 až 1939 III. Období v Divadle na Vinohradech \endash šéf výpravy,
- 8. 9. 1939 umírá ve věku 54 let, v Praze.

Růžena byl(a) sezdán(a) s Vojtěch Kristián BLAHNÍK, - historik 2 Květen 1912, Praha, Czech Rep. - Farní kostel na Smíchově. Vojtěch se narodil(a) 12 Srpen 1888, Dobrovice u Mladé Boleslavi, Czech Rep.; zemřel(a) 11 Červen 1934, Litoměřice, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«b»Jan Wenig «/b»
Rozhlasový novinář, filmový publicista a scenárista . Filmový kritik. Autor rozhlasových pořadů - věnovaných českému hranému filmu. (1945-1948)
Jan Wennig v letech 1916-1924 vystudoval reálné gymnázium. V letech 1924-1930 studium na filozofické fakultě Univerzity Karlovy '96 obor dějiny divadla a srovnávací literatury). V letech 1930-1931 absolvoval státní knihovnický kurs. Jako publicista se začal prosazovat již v období svých studií na FF UK. Ve dvacátých letech spolupracoval s ilustrovaným týdeníkem Rozkvět a časopisem Rozpravy Aventina. Po absolvování studia na FF UK a státního knihovnického kurzu (1931) se v roce 1934 stává členem redakce programového časopisu Týden rozhlasu a přispívá i do dalšího časopisu, který vydává Československý rozhlas '96 Přehled rozhlasu/Svět mluví. Zde publikoval články v podobě humorných medailónků na chování tehdejších diskofilů '96resp. fanoušků populární hudby. Od února 1937 byl přijat do přednáškového oddělení rozhlasu a později pověřen úkolem vytvořit pravidelnou rubriku kulturní publicistiky. Jan Wening vytvořil tuto rubriku pod názvem Kulturní týden. Od října 1939 začíná spolupracovat s deníkem Národní listy, kam píše filmové recenze a kritiky věnované české filmové tvorbě. Jako novinář se účastní I. Filmových žní ve Zlíně a jejich zhodnocení uveřejňuje v Revue Brázda (1940). Zde působil jako člen soutěžní poroty. V roce 1940 podle jeho předlohy natočil režisér Václav Bínovec film «i»,,Madla zpívá Evropě"«/i» a v roce 1943 se společně s režisérem Františkem Čápem spolupodílel na scénáři Filmu «i»,,Tanečnice".«/i» Své poznatky z hlediska filmového kritika shrnul v publikaci «i»,,Poznámky k filmovému námětu"«/i», která vyšla jako cyklostylem vydaná nákladem edice časopisu Filmový kurýr v roce 1943. V letech 1939-1943 zastává funkci tiskového referenta v rozhlase a od roku 1943 se věnuje pořadu ,,Ze světa literatury". Po osvobození v roce 1945 se stává vedoucím rubriky '96 «i»Kulturní hlídka«/i». V rámci této rubriky vedl rozhovory s osobnostmi české divadelní scény, ale také s filmovými režiséry a herci působícími v zahraničí (Karel Lamač, R. Myzet). V letech 1946-1947 přispíval do časopisu Kino a do Filmové práce. Jako filmový scenárista spolupracoval s režisérem Miroslavem Cikánem na filmové komedii «i»,,Alena"«/i» (1947). Po únoru 1948 byl přeložen do dokumentačního oddělení (1952-1953). Zde koncipoval myšlenku založení zvukového archívu význačných kulturních osobností a tím přispěl k položení základů rozhlasové dokumentaristiky v českém rozhlase. V letech 1949-1950 působil také jako filmový kritik deníku Zemědělské noviny. Občasně spolupracoval s časopisem Film a doba (1955, 1958). V roce 1959 mu vyšla kniha - «i»,,Herci o sobě",«/i» kterou vydalo nakladatelství Orbis. Na přelomu padesátých a šedesátých let spolupracoval s deníkem Lidová demokracie a Svobodné slovo, přispíval do časopisů Kino a Výtvarná práce. Spolupracoval také s časopisem Svět v obrazech. Jako redaktor oddělení dokumentaristiky ČsRo působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.
I. Filmový kritik a publicista. Externě začal s deníkem Národní listy spolupracovat již od roku 1934. (Přispíval pod šifrou:W). Na podzim roku 1939 nahradil Václava Hanno Jarku ve funkci hlavního filmového referenta Národních listů. Jako filmový kritik se účastnil I. filmových žní ve Zlíně,kde byl členem soutěžní komise, která udělovala ceny. V letech 1940 a 1943 se prosadil jako filmový scenárista. Po válce působil jako vedoucí kulturní rubriky '96 Kulturní hlídka '96 1945-1948, kde zavedl pravidelné referování o událostech v českém i světovém filmu. K filmové kritice se jako publicista navrátil v roce 1955 rezenzí na film ,,Dalibor" v časopise Kino. S časopisy Kino a Film a doba (1955)
Jako filmový scenárista se začal prosazovat v roce 1940.
Dílo Jana Weniga, které po sobě zanechal, je velmi rozsáhlé. Zasahovalo do oblasti rozhlasové reportáže a také do oblasti rozhlasových interview o divadle a filmu. Součástí Kulturní hlídky byly i pravidelné informace o premiérách českých hraných filmů. Mimo to věnoval velkou pozornost historii Staré Prahy a tak prokázal i velkou znalost z oblasti místopisu. Velký zájem o operu ho přivedl ke spolupráci s hudebními skladateli, včetně spolupráce se scénou Vinohradského divadla.
(«i»https://sites.google.com/site/cestifilmovipubliciste/jan-wening-filmovy-kritik-a-publicista«/i»)

Jan — Libuše WENIGOVÁ. Libuše se narodil(a) 27 Srpen 1906, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1991, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Vinohrady, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«b»Adolf Wenig«/b» («u»28. dubna «/u» «u»1912 «/u», «u»Praha «/u» - «u»11. května «/u» «u»1980 «/u», Praha) byl český akademický «u»malíř «/u», jevištní a kostýmní «u»výtvarník «/u». Je uváděn v literatuře jako «b»Adolf Wenig ml.«/b»
Byl synem «u»spisovatele «/u» «u»Adolfa Weniga «/u» («u»1874 «/u»-«u»1940 «/u») a mladším bratrem spisovatele Dr. Jana Weniga («u»1905 «/u»-«u»1979 «/u»). Jeho strýcem byl jevištní a kostýmní «u»výtvarník «/u» «u»Josef Wenig «/u». Adolf Wenig je otcem Marie Wenigové, kostýmní výtvarnice «u»Městských divadel pražských «/u».
Vystudoval «u»Akademii výtvarných umění v Praze «/u» («u»1929 «/u»-«u»1935 «/u»). Od roku «u»1937 «/u» externě spolupracoval s «u»Národním divadlem «/u» v Praze. V letech «u»1939 «/u» až «u»1948 «/u» byl šéfem výpravy v «u»Divadle na Vinohradech «/u».«u»[2]«/u» Kromě jevištní výpravy navrhoval i kostýmy. Od roku «u»1953 «/u» působil až do důchodu v roce «u»1978 «/u» v «u»Městských divadlech pražských «/u». Spolupracoval však i s dalšími divadly, ještě tři roky po jeho smrti uvedlo v roce «u»1983 «/u» «u»Smetanovo divadlo «/u» «u»Janáčkovy «/u» «i»Příhody lišky Bystroušky«/i» s jeho dříve navrženými kostýmy.
Za svůj život provedl více než 400 jevištních a kostýmních výprav.«u»[4]
1971«/u» - stříbrná medaile na pražském quadriennale.
Je pochován na «u»Vinohradském hřbitově «/u» v Praze.
WIKIPEDIA: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Wenig_(v%C3%BDtvarn%C3%ADk)

Adolf — . Neznámé [Schéma rodiny]

Poznámky:

Česká «u»divadelní «/u» a televizní «u»režisérka «/u», žačka «u»E. F. Buriana «/u».
Od roku 1958 působila v «u»Československé televizi «/u».
Od 1971 se věnovala režii inscenací hudebních děl a koncipovaným hudebním pořadům, které byly oceňovány v celém světě, např. cyklus «i»Hudba«/i» «i»na«/i» «i»českých«/i» «i»hradech«/i» «i»a«/i» «i»zámcích«/i», «i»Láska, vzdor a smrt«/i», «i»Kouzelné«/i» «i»zrcadlo«/i» «i»Cyrila«/i» «i»Boudy«/i».
(FILM-DATABASE: http://www.fdb.cz/lidi/56763-eva-marie-bergerova.html)