Jiné události:

• Daughter / Dcera: 8 Červenec 1834, Plískov, Czech Rep.; UNWED ! - had a daughter ANNA, Plískov č.12
• Marriage / Sňatek: 3 Září 1839, Plískov, Czech Rep.; Josef HAŠEK

Poznámky:

Marriage / Sňatek:
already had a daughter ANNA (Vykysalová !) - born 8 Jul 1834

Anna — NEZNÁMÝ. [Schéma rodiny]

Anna byl(a) sezdán(a) s Josef HAŠEK, - domkář v Plískově č.17 3 Září 1839, Plískov, Czech Rep.. Josef se narodil(a) Plískov, Czech Rep.; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Emigrace / Emigration: 1868 ?, St. Petersburg, Russia; to Russia, St. Petersburg
• Marriage / Sňatek: 1867 ?, Votice, Czech Rep.
• Return from Emmigration: 1886 ?, Praha-Vinohrady; Returned wealthy from Petersburg, Russia
• Syn/Son-1: 17 Únor 1868, Votice, Czech Rep.; BOHUMIL (II)
• Syn/Son-2: 13 Červen 1870, St. Petersburg, Russia; JULIUS, born in Russia.

Poznámky:

Marriage / Sňatek:
"Fatherless" (nemanželská)
Anna VYKYSALOVA (*1834),
daughter of a single mother also named
Anna VYKYSALOVA (*1810),
married 2 years younger
Frantisek VOLESKY, reznický tovariš ve Voticích.

Emigrace / Emigration:
There is no documentation on their emmigration to Russia which took place shortly after Bohumil (II) was born.
The family stayed in St. Petersburg where husband František (řezník) "made good in the slaughter house". They decided to return to Praha before son Bohumil reached 18th birthday - something to do with his conscription army duty in the Austrian army (?).

Return from Emmigration:
Returning with some wealth from Russia, the family bought some appartment building(s) in Praha-Vinohrady.
A little later their money enabled son Bohumil (II) to start a machine manufacturing enterprise.

Syn/Son-2:
Julius was born and grew up in Russia. He committed suicide (how?) several years after the family returned to Praha.
He is burried in the family tomb in Praha-Vinohrady cemetery.

Anna byl(a) sezdán(a) s František VOLESKÝ, - řezník-tovaryš, Votice 71 1 Září 1867, Praha, Czech Rep. - u sv. Ducha. František (syn od František (de Paula) VOLESKÝ, - mistr řeznický, Sedlčany č.79, Votice č.71 a Petronila NIGRINOVÁ-VOLESKÁ-VOSECKÁ, - Votice č.71) se narodil(a) 4 Únor 1836, Votice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 5 Únor 1836, Votice, farní chrám sv. Václava; zemřel(a) 22 Leden 1896, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha - Vinohrady, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• _TAG2:
• Emigrace / Emigration: Červenec 1868 ?, St. Petersburg, Russia; with parents as a child
• Returned / Návrat: 1886 ?, St. Petersburg, Russia - to Praha, Czech Rep.; from Russia to Praha / z Ruska do Prahy
• Sňatek / Marriage-1: 8 Únor 1896, Oddací List: U Prašné brány 2, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Vojtěcha; Růžena Čtrnáctá-Voleská

Poznámky:

«u»«b»«i»Česky«/u»«/b»«/i» z paměti vnuka, Bohumila (iii) Voleského r. 2014:«u»«b»«i»
«/u»«/b»«/i»Dědeček Voleský byl veselá kopa a energická osobička. Nepamatuji se, že by měl v češtině přízvuk ač vlastně vyrostl v Rusku - samozřejmě v carském Rusku, kde žil v Petrohradu od svých několika měsíců až do 18 let. Jeho rodina tam emigrovala když byl ještě nemluvně. Jeho otec, původně řezncký tovaryš ve Voticích (~40 km jižně od Prahy), se propracoval do vyšší pozice (zřejmě, není doloženo) v Petrohradeckých jatkách. Rodina se rozhodla pro návrat z emigrace když bylo Bohumilovi 18 let, zřejmě v souvislosti s jeho rakouskouherským občanstvím a vojenskou povinností. Navrátili se z Ruska jako bohatší rodina a investovali v Praze do koupě činžovního domu na Vinohradech (č.p.130, nyní v ulici Belgické).
Jejich postavení umožnilo také Bohumilovi vystudovat obchodní školu a v roce 1890 založit strojně výrobní firmu se sídlem v Praze-Libni, která nesla jeho jméno. Tento velmi úspěšný a rostoucí podnik byl později hned po druhé světové válce zkonfiskován na základě Benešových (president) dekretů o klíčovém průmyslu protože tam jej zařadila jeho železo-slévárenská činnost pro rámy vyráběných dřevoobráběcích strojů (pily, frézy, soustruhy).
To byl konec vynikajícího podniku jehož zanedbané budovy byly navráceny rodině až po pádu komunismu v r. 1989. JIŘÍ BODENLOS, syn MARIE Voleské-BODENLOSOVÉ (žijí v Praze) použil reality jako kolaterální hodnoty pro podnikatelskou bankovní půjčku na zakoupení zařízení strojní pily, která byla přestěhována k produkci dřeva do Běloruska - kde bylo vše promptně znárodněno = ztraceno. Kolaterální majetek náležel bance a po několikaletých právních tahanicích ho převzaly převládnuvší finanční kruhy - -
My teď ani nevíme kdo je vlastníkem. S jistotou to není nikdo z Voleských.

«b»Prarodiče VOLESKÝCH
«/b»Oblíbený dědeček Bohumil (i) toho za svého života dokázal hodně. Já ho pamatuji už jen jako veselého pensistu - ač pokulhával (první zlomenina kyčle ?), byl vždy s úsměvem a jeho zcela holá hlava jen zářila. Prarodiče kdysi (1896) žili v Praze II. (Nové Město) na adrese Těšnov 1. Stojí tam dům č.p. 1059, tehdy byl přímo proti nádraží a dnes je tam jen spousta kanceláří. Později žili v Praze-Karlíně (ulice 1. pluku 18) kde jsme je navštěvovali.
Dědeček, jehož jméno mám i já, vyrostl v ruském Petrohradu a po návratu jeho rodiny do Prahy (1886?) založil výrobní firmu (1890, viz komerční oznámení). Myslím, že její lokace v Ocelářské ul. č. 9 nebyla ale ta prvo-původní a jak se podnik úspěšně rozrůstal stal se dědeček aktivním a váženým podnikatelem (viz foto s Presidentem T.G. Masarykem z r. 1928).
Firma měla sídlo na Starém Městě v domě č.p. 392-I. (ulice Na Příkopě 392/9) kde byla jen kancelář pro zákazníky a výrobní haly továrny byly u Českomoravské strojírny ve Vysočanech (Ocelářská ul. 9, poblíž současné sportovní haly Sazka).
Konfiskace celoživotního a úspěšného díla firmy musela být pro dědečka Bohumila životním zklamáním. Před námi dětmi se mnoho nemluvilo o podnikatelské minulosti, to bylo v komunistickém systému nebezpečné. Nesmyslnému řádění komunistů však děda "uniknul" když si opět zlomil kyčelní kloub a podlehl zápalu plic z proležení v nemocnici u sv. Ducha. Pamatuji se, že jsem ho tam navštívil když ležel s nohou vysoko ve vzduchu na specielním aparátu - -
Babička «b»«i»Růžena Voleská«/b»«/i» dědečka o mnoho let přežila. Dožila se požehnanáho věku a zemřela u své dcery Věry v Brně v 96 letech na rakovinu tlustého střeva. Prarodiče museli zažít těžké období během 2. světové války kdy ztratili dceru Líbu a málem i jejího manžela Jaroslava Zátku v něměckých koncentračních táborech. V letech 1950-60 jsem trávil několik školních prázdnin u tety Věry na jejím letním sídle v Rájci nad Svitavou kde byla také babička Voleská. Pamatuji ji jako přísnou dámu a jenom později mi docházelo jak velikým dílem ona vlastně musela přispět k znovu-počeštění toho "ruského" dědečka když byli ještě mladí a krásní (viz foto).


«u»«b»«i»English«/u» «/i»2014 narration from memory by Bohumil-III, the grandson:«/b»
Grandpa VOLESKÝ was a gregarious, engaging and energetic person.
I do not remember him having an accent in his Czech language although he grew up in Russia where he lived untill his 18 years of age. His Volesky family emigrated to St Petersburg, Russia, when Bohumil-I was only about 6 months old (?).
His father was a butcher in Votice (~40 km south of Praha) and, apparently growing through the ranks in Russia, he became highly positioned in the St. Petersburg slaughter house (no records).
The family decided to return from the Russian immigration - something to do with Bohumil's 18-th birthday (before that ?) - because of his Austro-Hungarian citizenship and/or army duty or so -
They returned quite wealthy and invested their savings buying apartment building(s) in Praha-Vinohrady.
They also funded BohumiI's start up of a company specializing in design and production of woodworking machinery (saws, lathes, etc.) eventually located in Praha-Liben. I think that the Ocelářská 9 location was not the very first one. He grew the company (Bohumil Voleský, Ltd.) into a good size (100? employees) and became a very active and respected entrepreneur (see photo with President T.G. Masaryk from 1928).
This very successful company was nationalized in 1945 through (President) "Beneš' decrees" right after the end of the WW-2. This happened because it was apparently classified as "key heavy industry" since one of its parts was a (small) foundry - making the machine frames.
The Company, confiscated and under 'national management' from 1945, was formally nationalized in 1948. The record for the Company in the Company Register of the County Business Court in Praha was indexed as «b»«i»Jd. XI 218«/b»«/i». This record was filed before 1906, as indicated by its index number that seized to be used in that year. The business registration duty was determined by the market earnings and Bohumil Voleský Ltd. was already registered in 1896.
That take-over was the end of the enterprise, remnants of which (real estate only) were eventually returned to the family in 1989 (?) when the communist regime fell in Czechoslovakia.
JIŘÍI BODENLOS, the son of MARIE Voleská-BODENLOSOVÁ (they lived in Praha) took over the property. He used it as a collateral for a bank loan for his own newly founded enterprise consisting of purchasing a saw-mill in Sweden, moving it to Belarussia - where it got nationalized = lost !
This loan collateral property belonged to the bank. Following some years of a complex financial "legal limbo", the original factory real estate was unloaded in a complicated transaction and appropriated by a take-over financiers - -
We actually do not know who owns it now. Certainly not anyone of the Voleskys.

«b»The VOLESKÝ grandparents«/b»
Grand-pa BOHUMIL (I) was a 'jolly good fellow', and quite accomplished in his life. I remember him in his retirement age - always joking, totally bald and limping (earlier hip fracture ?). In 1896 the grandparents used to live in Praha II (Nové Město) at the adress Těšnov 1. The building with the original number 1059, was then directly opposite to the now-demolished railway station and nowadays holds mainly offices. Bohumil Volesky, Ltd. had an office close-by in the Old Town in a building #392-I (Na Příkopě 392/9), while the production halls were in Praha-Vysočany (Ocelářská ul. 9, poblíž současné sportovní haly Sazka), opposite to the halls of "Českomoravské strojírny".
Retired grand-parents lived in Praha-Karlín (Prvního pluku 18, by the viaduct) and we visited with them occasionally. While grand-pa actually grew up in St. Petersburg, Russia, I never noticed that he would be speaking the Czech language with an accent. In 1890, he started a machine manufacturing enterprise (see advertizing flyer) which eventually focused on producing woodworking machinery in Praha-Libeň..
The company was later run by my father Bohumil (II) who was not even allowed to come close to the enterprise. A new life under the communist regime started -
However, Grand-pa 'escaped' it by breaking his hip (again) and dying of pneumonia in the St. Spirit (sv. Ducha) hospital in Praha (1949). I remember visiting with him as his leg was propped up sticking high in the air on the bed apparatus -
Grand-ma «b»«i»Růžena Voleská«/b»«/i» outlived grand-pa by many years as she lived with her daughter Vera in Brno. At the blessed age of 96 she yielded to colon cancer. The grand-parents must have lived through terrible times during the 2«sup»nd«/sup» World War when they lost their first daughter Líba and almost her husband Jaroslav Zátka in German concentration camps. Several times during the 1950-60s I spent marvelous summer vacations at aunt Věra's summer cottage in Rajec-upon-Svitava where was also grand-ma Růžena. I remember her as a sharp and stern lady. Only later did I realize how big a heart she must have had turning my "Russian" grand-pa back into a so successful Czech - when they were both young and beautiful (see photos).

(Research):Museum Cenných Papírů", evid. číslo : AA00335
Bohumil VOLESKÝ, strojírna a slévárna - Pracovní list montéra 1911-9-9 (Frant. Hovorka) :


(Medical):2014 narration from memory by Bohumil (iii) VOLESK , the grandson:
Grandpa VOLESKY was a gregarious, engaging and energetic person.
Sometime during his life he had an accident (not known to me) and one of his legs was a few cm shorter. As a result, he wore an orthopaedic shoe and he was LIMPING.
His head was completely bald (don't know if he shaved some residual hair).
BOHUMIL and RŮŽENA lived in Praha-Karlín, Prvního pluku 18), on the corner of the main throughfare (Sokolovska), right by the elevated railway (viaduct) where we visited them after the WW-2. They also had a summer retreat house in Klánovice u Prahy.
As very small children (BV = 3-6 years) we used to go there sometimes. I remember (BV-III) the garden with sandy paths which we raked in the pattern of 'parkettes' (zig-zag) with grandpa.
This is how I remember him -
In 1949 he fell and broke his hip - in his early 80s of age.
Staying in a hospital (Praha, sv. Ducha), he was immobilized in bed with a traction apparatus to fix the hip position. His leg was up in the air with a weight hanging on it - I was almost 10 years old, visited him there and remember -
In this situation he contracted pneumonia and died, rather quickly - a very common misfortune in those days of hardly any antibiotics and bed immobilization..
Also, losing his enterprise in 1945 must have been quite devastating for him.

Sňatek / Marriage-1:
ORIGINÁL :
Království České - Oddacá List - vydaný 8. února 1896 u sv Vojtěcha v Praze:
pan Voleský Bohumil, továrník na kovové stroje v Libni, rodem z Prahy, příslušný do Votic, okresu téhož, mžl. syn + pana Františka Voleskýho, soukromníka na Vinohradech č.p.130, a pí Anny roz. Vykysal z Plískova u Zbírova.
paní Voleský Růžena Marie roz. Čtrnáctý, rodem z Týnce Panenského č.13 okres Louny, mžl. dcera + pana MUDra Čtrnáctýho Antonína obecného lékaře tamtéž a paní Alžběty rodem Jan Chvoj, rolník z Kněževsi.
SVĚDKOVÉ: Čtrnáctý Karel, obchodník, Praha č.2.
Josef Čtrnáctý, ředitel cukrovaru v Kralupech.
DÁNO od duchovního úřadu u sv. Vojtěcha,
v Praze dne 8. února 1896.
Kostel sv. Vojtěcha byl v roce 1902 zbourán a na místě jeho a Králodvorských kasáren vyrostly nové stavby, zejména Obecní dům:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/praha-tam-co-stoji-reprezentak-dz1-/p_kultura.aspx?c=A100629_224634_p_kultura_wag

Bohumil byl(a) sezdán(a) s Růžena Marie ČTRNÁCTÁ-VOLESKÁ, - Panenský Týnec c.13 22 Leden 1896, U Prašné brány 2, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Vojtěcha. Růžena (dcera od MUDr Antonín ČTRNÁCTÝ, - Lékař z Hostouně č.17 a Alžběta CHVOJOVÁ-ČTRNÁCTÁ, - Kněževes č.26) se narodil(a) 14 Květen 1876, Panenský Týnec, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 15 Květen 1876, Panenský Týnec, Czech Rep.; zemřel(a) 14 Říjen 1974, Brno, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Vinohrady, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

suicide

Úmrtí:
Sebevražda zastřelením - nalezen zastřelený ve Stromovce (Praha).
Záznam v matrice zemřelých, folio 161 on-line :
http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=02D58711540744258892A01ECF553297&scan=166

«b»VOLESKÝ Julius«/b», bytem Vinohrady č.p.130 Komenského, narozen v Petrohradu v Rusku, (jako) syn př. do Votic. Sebevražda zastřelením, právní prohledání č.75. Místo pohřební Bubeneč (ale pochován v rodinné hrobce na hřbitově Praha-Vinohrady).
Datum 28. prosince, pochován 30.12, 1894.
Josef Sobotka, kooperátor.

Jiné události:

• Daughter / Dcera: 8 Červen 1926, České Budějovice, ulice U tří (3) lvů, num. 550; VERA Libuše, Rodný List - DUPLIKÁT: 1930-5-1, Kamenný Újezd
• Eloped: 1922, Praha, Czech Rep.; with Jaroslav Zátka, just before another planned wedding
• Marriage / Sňatek: 23 Duben 1923, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice; ODDACÍ LIST
• Perished in Auschwitz concentration camp: 1942, Osvětim (Auschwitz), Poland
• Syn / Son: 1 Listopad 1924, Stavná, okr. Užhorod, Zakarpatská Rus; JAROSLAV (II), Rodný List - ORIG: 1924-11-19, Stavná, okr. Užhorod

Poznámky:

«b»«i»Narrated in 2014 by Bohumil (iii) VOLESKÝ:
«/b»«/i»The ZÁTKA relatives
As it turned out, the Zátkas (the children Jaroslav II and Věra) were our closest relatives (the only first cousins to me). During the war, their parents were both arrested by the Germans in the sweep following the Heydrich's assassination 1941. Grand-pa Bohumil (II) Volesky worked hard on having them released and eventually succeeded in liberating only father Jaroslav (I) ZÁTKA. Sadly, mother LIBUŠE VOLESKÁ-Zátková never returned and perished in Osvětim (Auschwitz) concentration camp. They were not jewish at all - but the ZÁTKAs were targeted as an influential and patriotic south-Bohemian (České Budějovice) family.
While I encountered Jára and Věra on occasions in Praha, I did not quite know their father Jaroslav as he lived 'far away' in České Budějovice, persecuted further and hard by the communist regime that also confiscated all his large flour mill facility in Březí by České Budějovice.
My uncle Jaroslav ZÁTKA came from a well-to-do large and influential south-Bohemian family, owned and operated a large flour mill facility in B?ezi by České Budějovice. He was quite a dashing but quiet character - an avid outdoorsman and hunter, owner of a hunting lodge in the area of Užhorod (Transcarpathian Russia, east of Slovakia). When young, he was visiting Praha once, by chance encountered and totally charmed Libuše who was engaged to be married shortly. They eloped, went hiding for a while, emerging to get married soon in České Budějovice.

«b»Libuše VOLESKÁ-ZÁTKOVÁ«/b» - v půlce února 1942 byla zatčena gestapem a odvezena do Terezína a následně do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 9. prosince 1942 zahynula. Zátkú majetek byl samozřejmě zkonfiskován Němci.



Marriage / Sňatek:
Quick marriage after eloping.
Náboženství: řím. katol.
Ženich - Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, továrník v Březí c.10, narozen v Ceských Bud?jovicích, Lannova tř. č.7, manželský syn Vlastimila ZÁTKY, továrníka ve Březí c.10 a KAROLINY y rodu HAVLÍCEK z Prahy.
Nevěsta - Libuše Anna VOLESKÁ, narozená v Praze c.1059-II, manž. dcera Bohumila VOLESKÉHO, továrníka v Praze VIII, a Růženy, z rodu ČTRNÁCTÝ z Týnce Panenského č.13.
Svědkové oddavek -
MUDr PÍCHA, oční lékař v Českých Budějovicích, Besední ul. č.26.
O. ZÁTKA, továrník v Březí c.10.

Matrika: Kniha XIV, list 66, num.15


Syn / Son:
3-jazyčný dokument, ohlašující - Jaroslav ZÁTKA (otec)

Daughter / Dcera:
Lože manželské, náboženství římsko-katolické.
OTEC - Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, továrník v Březí č.10, manželský syn Vlastimila ZÁTKY, továrníka v Březí č.10 a Karoliny, roz. HAVLÍČEK-ové z Prahy. Narozen v Č. Budějovicích, Lannova tř. č.7.
MATKA - Libuše Anna, manželská dcera Bohumila VOLESKÉHO, továrníka na kovové stroje v Praze VIII a Růženy, roz. ČTRNÁCTÝ z Týnce Panenského č.7. Narozena v Praze 1059-II.
Kmotrové -
Růžena VOLESKÁ, choť Bohumila, továrníka v Praze VIII.

Matrika: Kniha XV, list 56.


Perished in Auschwitz concentration camp:
As a member of a leading and patriotic South-Bohemia Zatka family member she was arrested early in 1942 in the reprisal sweep (after Heydrich assassination in Praha) by German gestapo. However, she was released - only to get arrested shortly again in Budejovice by German Gestapo.
Following the second arrest she was sent toTerezin and later to Osvecim (Auschwitz) where she was killed by Germans.

Libuše byl(a) sezdán(a) s Jaroslav Ferdinand ZÁTKA, - továrník 21 Duben 1923, Kamenný Újezd, okr. České Budějovice. Jaroslav (syn od Vlastimil Rostislav ZÁTKA a Karla Zdenka Františka HAVLÍČKOVÁ-ZÁTKOVÁ, - pianistka) se narodil(a) 11 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 28 Srpen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 10 Únor 1982, Dallas, Texas 75218, USA; byl(a) pohřben(a) Dallas, Texas, USA. [Schéma rodiny]

Věra byl(a) sezdán(a) s JUDr Vladimír DOLANSKÝ, - advokát, honorární konsul Království Švédského 28 Srpen 1923, Praha 1, kostel sv. Františka. Vladimír (syn od JUDr Josef DOLANSKÝ, - advokát, ministr a Zdenka VAVŘINKOVÁ-DOLANSKÁ) se narodil(a) 28 Únor 1896, Brno, Czech Rep.; zemřel(a) 10 Březen 1945, Flossenburg. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Daughter / Dcera: 23 Září 1942, Praha, Czech Rep.; Marie Voleská-BODENLOSOVÁ
• Marriage / Sňatek: 1939, Praha, Czech Rep.; Jarmila BAYEROVÁ-Voleská
• Syn / Son: 29 Říjen 1939, Praha, Czech Rep.; BOHUMIL (III) Voleský
• Visit: Červen 1973, London, Ontario, Canada; Canada

Poznámky:

(Medical):Bohumil (II-ing) - he was sporty but always had a problem with his lower leg that he injured as a young man (late 20s). This injury from a dam at Zatka's factory-mill near České Budějovice never healed and resulted in forever open skin wound around his ankle ("bércový vřed"). This affliction progressed in his advanced age, eventually even weakening his shin bone which buckled quite a bit causing a slight limp (his late 60s and 70s).
In his middle age, he developed a duodenum ulcer that was operated on in early 1950s (Dr Polák, Praha-Vinohrady hospital). That way he lost half of his stomach and was left with a pronounced 20-cm long surgical scar on his upper abdomen.
Later in life, he developed the Parkinson's disease (his 70s of age).
After visiting with his son's family in Canada (Bohumil & Zuzana, London, Ontario) in 1973, he sort of gave up on life and his health generally deteriorated. He was hospitalized in early 1974 and he died in the hospital. There was no definitive cure for the advancing Parkinson's.

Visit:
The only 1 visit to son Bohumil (III) overseas in Canada. Foreign travel was practically impossible during the communist years in Czechoslovakia (1948-1989).

Bohumil byl(a) sezdán(a) s Leden 1939, Praha, Czech Rep.. Neznámé [Schéma rodiny]