Poznámky |
- «u»«i»http://www.pocinovice.cz/e_download.php?file=data/editor/135cs_1.pdf&original=O+Pocinovic%C3%ADch.pdf«b»
Stříbrný mlýn«/u»«/b»«/i», Pocinovice u Klatov:
Název Stříbrný mlýn vznikl doslovným překladem německého Silbermühle. Mlýn původně patřil běhařovské vrchnosti, později byl prodán do dědičného nájmu. V roce 1770 mu bylo přiděleno běhařovské č.p.36 a byly pro něj vedeny samostatné matriky. V průběhu osmnáctého století se na mlýně vystřídalo několik mlynářů. Byli to například Jiří Kunert, narozený v roce 1753 a jeho zeť Martin Weber, Adam Holub a Valentin Kučera.
Mlynáři Václavu Kronforstovi z Pocinovic č.p.121 a jeho ženě Dorotě se zde v roce 1773 narodila dcera Anna a v roce 1776 dcera Alžběta. V roce 1833 zemřel ve Stříbrném mlýně mlynář Ondřej Mlezina, pocházející z Mrákova, který společně s bratrem Josefem od roku 1812 do roku 1829 vlastnil úborský poplužní dvůr.
KAREL PAVLÍK, syn dolnolukavického mlynáře Karla Pavlíka a jeho manželky Ludmily, rozené Fingerové, koupil v roce 1834 Stříbrný mlýn za dědický podíl z otcova mlýna od Lamberta Kacerovského. Oženil se se svojí vlastní sestřenicí Barborou, rozenou Rakovou z Prahy, a měl s ní osm dětí.
Syn JOSEF, narozený v roce 1842, se stal otcovým nástupcem ve Stříbrném mlýně.
V březnu roku 1849 jela tehdy třiatřicetiletá mlynářka Barbora Pavlíková bryčkou do Pocinovic. V místech, kde se dnes říká U pískovny, se jí splašili koně a těhotná žena utrpěla tak těžká zranění, že jim na místě podlehla.
Bude asi náhodou, že takřka na stejném místě zemřel v roce 1934 při nehodě na motocyklu její pravnuk ANTONÍN PAVLÍK. Zanechal po sobě čtyři děti: Oldřicha, Josefa, Romana a Zdeňku. Po tragické smrti manžela Antonína vdova MARIE Pavlíková pokračovala za finanční podpory svého švagra MUDr. Josefa Pavlíka v přestavbě Stříbrného mlýna do jeho současné podoby. Na svoji dobu moderní mlýn poháněla elektrická energie, vyráběná vodní turbínou. Do provozu byl uveden v roce 1936. V padesátých letech minulého století byl znárodněn a zakonzervován.
Mlynář Oldřich Pavlík pracoval ve svém bývalém mlýně jako hlídač národního podniku Západočeské mlýny a pekárny. Oženil se s Marií Stojecovou z Úborska č.p.8, která vystudovala lékárnickou fakultu. Jejich potomci jsou i současnými majiteli.
( http://www.pocinovice.cz/e_download.php?file=data/editor/135cs_1.pdf&original=O+Pocinovic%C3%ADch.pdf ) - str. 15.
Jižně od Pocinovic poblíž Hadravy se nacházejí Nové Pocinovice, našimi předky nazývané „Jednoty". Často používaný název Padrtiny je odvozen od lesa, na jehož okraji jednotlivé usedlosti leží. Pojmenování lesa „na Patertinach". je uvedeno v katastrální mapě z roku 1837. Nové Pocinovice sestávají ze samot a č.p. 70 byli PAVLÍKOVI.
Stříbrný mlýn, který měl v té době (1870) ještě běhařovské č.p.36.
«u»«i»Poznámky «/u»( viz PDF online, str.7 ):
«/i»Pravděpodný pra-potomek Karel Pavlík*1877 z č.p.102 zemřel v Pocinovicích na následky válečných útrap doma ( viz PDF online, str.7 ).
Náčelníkem spolku Orel (1920), cvičitelem a divadelním režizérem se stal Josef Sazama z č.p.154 U Varhaníků, také pozdější starosta obce. Josef Sazama se narodil v roce 1902 svobodné matce Marii Sazamové. Po svém nevlastním otci, který byl vysoké postavy, převzal přezdívku Hanibal. Oženil se s MARIÍ PAVLÍKOVOU z č.p.179, se kterou měl dvě děti, Marii a Františka. Bohumil Faul z č.p.142, člen diecesní pastorační rady, ho v roce 1970 popsal jako „člověka bystrého, s vrozenou dávkou inteligence, který se sám naučil hře na varhany a v této se stále zdokonaloval, člověka statečného a obětavého, který celá léta stál v čele katolického hnutí v obci." (str.7)
V r. 1908, dostal pokutu 4 korun za karban František Pavlík z č.p.179, zvaného "U Matoušů".
Matouš Pavlík se narodil v roce 1839 v č.p.50.
Přezdívkou vlastníka je například pojmenování č.p.33 "U Krejhlů" (Jakub Pavlík vulgo Krejhl, narozený roku 1729). (Str. 17).
|