Jiné události:

• Odchod do USA: 1978, London, England; Z českých rodičů, naarozený v Anglii. Po mládí v Anglii, odešel do USA

Poznámky:

«b»Peter ASCHER se prosadil s látkami v USA
«/b»Výstava o Ascherových v UMPUM Praha se začala připravovat už v roce 2011 a podílel se na ní i Ascherův syn Peter a jeho manželka Robin, kteří v roce 1978 odešli do USA, kde také podnikají v textilu. Peter dodnes mluví češtinou, jakou se naučil od svých rodičů.
"Když jsem se narodil, byli rodiče starší, bylo jim 40 a 37 let a mluvili předválečnou češtinou. Anglicky jsem se naučil, když jsem šel do školy. Moje teta Jiřina, která zemřela v roce 2009, se mnou mluvila do telefonu česky, a to mě pomohlo si jazyk udržet. Nejdéle jsem byl v České republice deset dní."
Kdy jste poprvé přijel do České republiky ?
"V roce 1957. Když mi bylo kolem patnácti, tak jsem začal jezdit sám. Nikdy jsem neměl strach, protože jsem rozuměl česky."
Kdy se podíval domů tatínek?
"V roce 1966 na lyže, a v roce 1967 jsme jeli na venkov. To bylo krásné, byli jsme tam asi deset dní. Trošku jsem viděl, jaký měli život před válkou. Když bylo tatínkovi 80, tak jsme přijeli asi tři měsíce po revoluci. On byl v roce 1936 na olympiádě, a závodil s ním pan Hromádka a pan Čtvrtečka. Dohodli se na obědě, a jeden přijel 60 kilometrů na kole, druhý přišel pěšky 40 kilometrů. Na obědě pak seděli ti tři staří páni, a to bylo fantastické. Před tím se naposledy viděli v roce 1937."
Maminka plavala, tatínek lyžoval. Co vy a sport?
"Když mě byly dva roky, tak mě postavili na lyže. Pořád jezdím rychle. Mám tři syny, a taky jsou bezvadní lyžaři. Všichni se zajímají o rodinnou historii a jsou teď v Praze."
Pozoruhodný příběh i práci rodiny Ascherů můžete poznat na výstavě až do poloviny září 2019.

Peter — Robin Sadek ASCHER, - textile designer. Robin se narodil(a) cca 1955. [Schéma rodiny]

1. Toby Sadek ASCHER se narodil(a) 3 Květen 1983.
2. Sam ASCHER, - textile designer se narodil(a) 23 Duben 1985.
3. David S. ASCHER se narodil(a) cca 1988.

Poznámky:

«b»Obituary: Zika ASCHER
«/b»Jonathan Glancey, THE INDEPENDENT, Wednesday 9 December, 1992
«u»«/u»

Zikmund (Zika) George Ascher, fabric maker, born Prague 3 April 1910, married 1939 Lida Tydlitat (died 1983; one son), died London 5 December 1992.

ZIKA ASCHER was the man who first supplied the fashion world with the shaggy mohairs, cheesecloths and romantic lacy fabrics that so characterised the European catwalks of the late Fifties, mid-Sixties and early Seventies. He was also the man who, from 1945, persuaded European artists including Matisse, Moore, Cocteau, Topolski, Derain, Piper, Laurencin and Sutherland to design a stunning sequence of 3ft silk squares which have served as glamorous scarves, turbans, wraps and skirts ever since. These have also been used as wall-hangings and featured in many exhibitions from 'Britain Can Make It', at the Victoria & Albert Museum in 1946, to the major retrospective of Ascher's work held, again at the V & A, in 1987.
Ascher's artists' squares were described by Sacheverell Sitwell, 45 years ago, as 'a revolution in industrial design' and by Australian newspapers of the same time as 'weird distortions . . . fit only to be worshipped by art devotees'. The Aschers' own designs were taken up enthusiastically by the leading couturiers of the Forties, Fifties and Sixties, by Dior and Schiaparelli, Givenchy and Lanvin, Yves Saint Laurent and Mary Quant. While his wife, Lida, designed, Zika printed the fabrics, his eye as a colourist hardly dimmed even after a stroke which effectively blinded him in one eye in recent years.
Elizabeth Morris, of the Scotsman, neatly summed up the impression that Zika and Lida Ascher made on the catwalks of post-war Paris, Milan and London; 'There seems no limit,' she wrote in 1967, 'to the inventiveness of this withdrawn, sensitive man who does so much and says so little.' In one month alone, no fewer than eight covers of Vogue around the world featured Ascher fabrics.
Working until his death, Ascher was never happier than when active and discussing new ideas with the best new fashion designers, journalists and trusted old friends. A champion skier in his native Czechoslovakia, he had until his very last years been fit and energetic. He was a tall and handsome man, but remarkably shy; this shyness, however, barely concealed a mix of charm and fierce determination to get things done and get things right. In everything he did, Ascher was a perfectionist, a crusader against mediocrity in design as in life. With Lida, Zika Ascher began experimenting with fabric design and new types of couture fabrics when they set up Ascher (London) Ltd in 1942. The couple had settled in London after a honeymoon skiiing in Norway in 1939. Learning, while they were away, that Czechoslovakia had been annexed, they decided to head straight for England. While Zika served in the British army, Lida began designing fabrics.
In Paris in 1945, Zika telephoned the greatest artists of the day including Braque and Picasso from a telephone in the Cafe du Rond Pont des Champs- Elysees; all were intrigued by the idea of making designs for fabrics, although the most famous wanted lavish fees. Ascher, however, built up a remarkable relationship with many of the artists he commissioned. All were deeply impressed by his ability to match their designs on silk exactly.
Some of the designs - Ivon Hitchens' soft flowers, for example - demanded as many as 20 screens to print. 'Not a few of these Ascher scarves', Sitwell wrote in 1947, 'will be framed upon walls a hundred years from now, for they are among the best and most characteristic products of our day.' They still are and, thankfully, you can still buy them - if you make enough fuss - at Harrods.
The fashion houses looked to the Aschers for inspiration for at least three decades. Only occasionally did designers shy at their work as, for example, with the launch of neon-coloured shaggy mohairs for the autumn and winter season of 1957. There was initial disbelief - who would wear such a bizarre material, described by American Vogue as 'soft, thick, weightless as a moth's wing, spun together out of mohair, nylon and wool' - before Castillo designed an inspiring collection of coats that were instantly aped throughout the industry.
The Aschers continued to experiment during the Sixties and Seventies, with dress- and coat-weight chenilles, with plastic-coated printed cotton fabrics and cheesecloths. Lida died in 1983 and Zika, working from his romantic house on the edge of Hampstead Heath, concentrated on his silk squares and fabric designs to order.
The impressive V & A retrospective in 1987 brought his and Lida's names to a younger audience and over the past two years Ascher made many new young friends in the worlds of fashion and decoration. Despite illness - and some disability - he was tearing around Paris with glamorous young women a few weeks ago and his circle of friends as well as admirers grew rather than diminished.


«b»Příběh českého textilního génia Ziky Aschera ožívá na unikátní výstavě
«/b»19. února 2019
«i»Zdroj«/i»: «u»«/u»
Oblékal princeznu Dianu a z látek, které navrhoval, tvořily šaty nejluxusnější módní domy. Přesto je jeho jméno v Česku poměrně neznámé. Příběh Ziky Aschera a jeho ženy Lídy by však vydal na knihu. Jeho život a odkaz přináší výstava s názvem Šílený hedvábník v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Velké květiny, geometrické vzory, jemné linky i barevná zátiší připomínající obrazy. To všechno se objevuje na látkách, pod kterými je podepsán pražský rodák «u»Zika Ascher «/u» a jeho manželka Lída. Už na první pohled je jejich tvorba výjimečná. Preciznost, citlivost a zároveň přitažlivá kompozice tvarů i barev dává jejich textilním návrhům historický přesah.
„Příběh Ziky Ashera a jeho ženy Lídy je však především příběhem osobním. Pro mě je výstava jejich díla splněný kurátorský sen," svěřila se kurátorka výstavy Konstantina Hlaváčková, která patří k předním českým odbornicím na historii módy.
Její slova přesně vystihují osud talentovaného tvůrce a jeho rodiny. Zika, vlastním jménem Zikmund Ascher, se narodil v roce 1910 v Praze do rodiny obchodníků s textilem.
Společně s bratrem Josefem si v centru metropole otevřeli v roce 1933 prodejnu francouzských hedvábných a anglických vlněných látek a brzy se stali nejvyhledávanějším obchodem ve městě. Zika byl energický a divoký, miloval večírky, rychlou jízdu autem, adrenalin.
Byl také vynikajícím sjezdovým lyžařem, účastnil se úspěšně řady závodů, dokonce v roce 1938 reprezentoval Československo na mistrovství světa. Odtud pochází jeho přezdívka Šílený hedvábník, kterou mu dali sportovní novináři ve 30. letech minulého století.
«b»Šátky jako malířské plátno
«/b»V únoru 1939 se oženil s Lídou (Ludmilou) Tydlitátovou, dívkou ze zámožné katolické rodiny, se kterou odjeli na svatební cestu do Norska. Do Prahy se však kvůli Zikově židovskému původu nevrátili a usadili se v Londýně. Zde o tři roky později založili oděvní firmu Ascher, která se zaměřila na výrobu látek a šátků tištěných podle návrhů umělců. Hned od počátku slavili úspěchy.
Spolupracovali s nejvýznamnějšími umělci, například s Henrim Matissem, Henrym Moorem nebo Cecilem Beatonem. Ze spolupráce vznikly ikonické šátky Ascher Squares, které se staly světovým bestsellerem. V krátké době byly vystaveny téměř na všech kontinentech. Na sklonku roku 1947 hostil výstavu i pražský Mánes, kde Ascherovy šátky doplnil tištěný textil podle návrhů českých výtvarníků. Výstava se konala v předvečer zlomových únorových událostí.
Mezi klienty manželů Ascherových byly nejslavnější módní domy, například Christian Dior, Cristoóbal Balenciaga, Coco Chanel, Jeanne Lanvin, Yves Saint Laurent nebo Alberto Fabiani. Firma Ascher měla široké zaměření - jejich hedvábné a bavlněné tištěné látky i různé typy vlněných tkanin se staly světovým fenoménem. Z látek, které vytvořil Zika Ascher, šili návrháři, kteří oblékali britskou královskou rodinu, včetně princezny Diany.
Lída Ascher zemřela v Londýně roce 1983, Zika o devět let později. Řadí se k nejvýznamnějším Čechům, jejichž práce se stala světovým pojmem, doma však byli naprosto zapomenuti. Až do 15. září má veřejnost šanci se s těmito nevšedními postavami módního průmyslu seznámit na impozantní výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Shodou náhod se podařilo kurátorce muzea dostat se k rodině Ascherů, se kterými tři roky výstavu Šílený hedvábník připravovala. Převážná část exponátů pochází ze soukromých sbírek rodiny, především syna Petera a jeho ženy Robin. Další exponáty i z umělecká galerie v severoanglickém Manchesteru, londýnského Muzea královny Viktorie a prince Alberta a francouzského Matissova muzeum v Le Cateau-Cambrésis.
Zdroj: «u»

«/u»«b»«i»WIKIPEDIA«/b»«/i»:
«b»Zika ASCHER«/b» (3 April 1910 - 5 September 1992), born «b»Zikmund Ascher«/b», with nickname «i»The Mad Silkman«/i», was a «u»Czech «/u» «u»textile «/u» businessman, artist and designer who became pre-eminent in the related fields of «u»British «/u» «u»textiles «/u», art, and fashion. He created his own textile company, which made its name with experimental fabrics and scarves designed by famous contemporary artists.
«b»Background and family:
«/b»Ascher was born in «u»Prague «/u» in a family of rich Jewish textile businessmen. He excelled as young successful «u»skiing «/u» champion and he began his career of textile businessman. In February of 1939 he married his wife Lida, Ludmila born Tydlitátová (*1913 Prague), coming from a Roman-catholic family as the youngest of 6 children (3 daughters), educated on the secondary school of trade and economy. The same year they moved to «u»England «/u», because Czechoslovakia was annexed by Germany. In 1940 Zika entered the British army. In 1942, Zika and Lida Ascher set up their own textile company, Ascher (London) Ltd.«sup»«/sup»
Soon they collaborated with a cousin«b» Ernest «i»Enda«/i» Ascher«/b», who settled in Paris as an art businessman and helped them with trade contacts. Aschers had the only son «b»Peter«/b», who lives in the United States.
«b»Influence«/b»:
Zika Ascher's significant influence on the collections of major couturiers, such as Christian Dior , Cristóbal Balenciaga and Yves Saint Laurent , is cited in «i»The Vogue History of Twentieth-Century Fashion«/i» by Jane Mulvagh (London: Viking Penguin , 1988). Christian Dior referred to Ascher as "Mr Rose Pompom" after Ascher designed a beautiful rose-printed fabric in the 1950s, and used it extensively in the summer Haute Couture collection by Dior.
«u»«i»Apollo magazine «/u»«/i» London published a six-page monograph on Ascher in 1987. His work was displayed at the first major retrospective of Balenciaga's work at the Silk Museum in «u»Lyons «/u» 1986. One of the first «u»John Galliano «/u» collections, "Les Incroyables", featured many yards of Ascher's cream cheesecloth, drenched in water.
An obituary in «u»«i»The Independent «/u»«/i» in 1992 credits Ascher with not only being the first to supply shaggy mohairs but also with introducing cheesecloths and romantic lacy fabrics to the catwalks of the late 1950s and mid-'60s.«sup» «/sup»
«b»Legacy:«/b»
Ascher's legacy is governed by their only son «b»Peter«/b». A 264-page book about the work of "«i»Ascher and his wife Lida«/i»", by Valerie D. Mendes and Frances M. Hinchcliffe, in collaboration with Lida Ascher, was published by the «u»Victoria and Albert Museum (V &A)«/u» in London, to coincide with a 1987 retrospective exhibition of the Aschers' work. The title «i»Ascher: Fabric, Art, Fashion «/i», describes the breadth of their achievements in these three related fields.«sup»«/sup»
Three photographic portraits of Zika Ascher are held in the collection at the National Portrait Gallery in London; two by John Gay and a third by Francis Goodman. The Museum of Applied Arts in Prague organised a large research and exhibition under the title «i»Šílený hedvábník«/i» (in English «i»The Mad Silkman«/i») in March of 2019«sup» <«i»https://en.wikipedia.org/wiki/Zika_Ascher«/i»>«/sup».
Czech TV is preparing a film about Zika Ascher, that will be broadcast in September 2019.

Zikmund byl(a) sezdán(a) s Ludmila (Lida) TYDLITÁTOVÁ-ASCHER, - textile designer Únor 1939, Praha, Czech Rep.. Ludmila se narodil(a) 19 Říjen 1913, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 28 Květen 1983; byl(a) pohřben(a) Long Ave., Brookwood, UK. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Emigrated to England: 1939, London, England; From a skiing trip to Norway, escaped nazis to London, UK
• Established anterprise: 1942, London, England; Textile printing
• Established anterprise: 1961, London, England; Lida Ascher Boutique

Poznámky:

«b»Ludmila (Lida)«/b» born «b»TYDLITÁTOVÁ«/b» (*1913 Prague) married Zika ASCHER in 1939.
She came from a well-to-do Roman-catholic family as the youngest of 6 children (3 daughters), educated i n the secondary school of trade and economy.

«b»Radio Praha«/b» - 15. 2019
«u»«/u»
Látku od "šíleného hedvábníka" Ziky Aschera nosila i princezna Diana.
Ve světě způsobil módní revoluci, ale v Česku ho skoro nikdo nezná. Jeho klienty byly nejslavnější módní domy, například Dior, Balenciaga, Yves Saint Laurent nebo Fabiani. Řeč je o českém emigrantovi a obchodníkovi s hedvábím Ziku (Zikmundovi) Ascherovi. Příběh Ziky a jeho ženy Lídy teď vypráví Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Jmenuje se hodně netradičně - "Šílený hedvábník".
"Všichni Ascherové sportovali. Zika se stal vrcholovým sportovcem. Proto ten název šílený hedvábník. Tak ho totiž označovali sportovní novináři ve 30. letech. Já jsem v archivech policejního ředitelství objevila, že jezdil rychle nejenom na lyžích, ale také autem. Často havaroval, byl to opravdu adrenalin."
Jak dodala kurátorka výstavy Konstantina Hlaváčková, Zika Ascher potkal v roce 1937 Lídu Tydlitátovou, dceru ze zámožné katolické rodiny. Bylo krátce před okupací, a on byl z rodiny židovské. Brali se po Mnichovu, pár dní před patnáctým březnem odjeli za hranice a dostali se do Londýna.
"Zika se přihlásil do československé armády a Lída se Zikovou sestrou Jiřinou, které se taky podařilo dostat do Anglie, zůstaly v Londýně samy. Rodiná legenda Ascherových vypráví o tom, že Zika jednoho dne řekl Lídě: udělej nějaké návrhy, a odnes je Edwardu Molyneux. Dnes nám toto jméno nic neřekne, ale to byl jeden z největších návrhářů této doby. Lída nikdy nic nenavrhovala, ale pod tlakem Ziky cosi namalovala, a odnesla to Edwardu Molyneux. Ten s tím nejdřív nesouhlasil, pak řekl, ať přinese něco jiného, a od Lídy koupil návrhy na látky."
Tím Ascherovi začali svoji kariéru.
«b»Slavné šátky odstartovaly hvězdnou kariéru
«/b»V Londýně vybudovali úspěšnou firmu specializovanou na látky, která spolupracovala s proslulými módními domy a světovými umělci.
"Po válce odjel do Paříže, kde oslovil Matisse, Deraina, Picassa, Jeana Cocteau, a spoustu dalších umělců, a vytvořili kolekci asi 35 šátků, které potom byly vystaveny v Londýně v roce 1947. Byly vystavené jako obrazy, zarámované tak, jak je máme tady. Bylo to luxusní zboží, a kritika byla úplně nadšená. Říkali: tady je předmět, který si dáte doma zarámovaný, a máte svého Moorea nebo Matisse. Zrovna tak ho můžete nosit na hlavě, a máte krásný módní doplněk. A toto odstartovalo velkou kariéru Ascherových. Kolekce měla obrovský úspěch, okamžitě si ji vyžádali obchodníci a galerie. Výstava objela svět. V roce 1947 byla také v pražském Mánesu, a Ascherovi už startovali z jiné pozice," uvedla kurátorka Hlaváčková.
Na výstavu se přijel podívat i jediný syn Ascherových, «b»Peter Ascher«/b», který mezi látkami vyrůstal.
"Já jsem začal, když mi bylo asi 12 let. Zika mě vzal do továrny, a já jsem viděl, jak tiskli ručně, tak jsem se to rychle naučil."
«b»Látka zvaná Kanimúra
«/b»Když přišel Zika s velkými květinovými motivy, předpovídali mu neúspěch. Když ale z jeho látek udělal Christian Dior v roce 1953 celou kolekci, už nikdo nepochyboval. Pro oděvní průmysl objevil i skotské tweedy. Byly však těžké, barevně nezajímavé, a on proto vlnu smísil s nylonem.
"Ten dal látkám lehkost, ale neztratily vizuální charakter vlny. Udělal to poprvé v roce 1957. Byly prezentovány na pařížských podzimních výstavách, a byla z toho okamžitě bomba. Navíc měl Zika Ascher zajímavý smysl pro humor. On ty látky nazýval zvláštními jmény. Buď to byly názvy skotských měst, nebo měl rád názvy jako Kanimúra, Ajamúra, Magnamúra, takže to mělo další zábavnou dimenzi."
Jak dodala kurátorka výstavy Konstantina Hlaváčková, mnozí návrháři, kteří oblékali královskou rodinu, čerpali z Ascherových látek. Jako důkaz je tu fotografie princezny Diany a její blůza, kterou si objednala v roce 1983.
«b»Peter Ascher se prosadil s látkami v USA
«/b»Výstava se začala připravovat už v roce 2011 a podílel se na ní i Ascherův syn Peter a jeho manželka Robin, kteří v roce 1978 odešli do USA, kde také podnikají v textilu. Peter dodnes mluví češtinou, jakou se naučil od svých rodičů.
"Když jsem se narodil, byli rodiče starší, bylo jim 40 a 37 let a mluvili předválečnou češtinou. Anglicky jsem se naučil, když jsem šel do školy. Moje teta Jiřina, která zemřela v roce 2009, se mnou mluvila do telefonu česky, a to mě pomohlo si jazyk udržet. Nejdéle jsem byl v České republice deset dní."
Kdy jste poprvé přijel do České republiky ?
"V roce 1957. Když mi bylo kolem patnácti, tak jsem začal jezdit sám. Nikdy jsem neměl strach, protože jsem rozuměl česky."
Kdy se podíval domů tatínek?
"V roce 1966 na lyže, a v roce 1967 jsme jeli na venkov. To bylo krásné, byli jsme tam asi deset dní. Trošku jsem viděl, jaký měli život před válkou. Když bylo tatínkovi 80, tak jsme přijeli asi tři měsíce po revoluci. On byl v roce 1936 na olympiádě, a závodil s ním pan Hromádka a pan Čtvrtečka. Dohodli se na obědě, a jeden přijel 60 kilometrů na kole, druhý přišel pěšky 40 kilometrů. Na obědě pak seděli ti tři staří páni, a to bylo fantastické. Před tím se naposledy viděli v roce 1937."
Maminka plavala, tatínek lyžoval. Co vy a sport?
"Když mě byly dva roky, tak mě postavili na lyže. Pořád jezdím rychle. Mám tři syny, a taky jsou bezvadní lyžaři. Všichni se zajímají o rodinnou historii a jsou teď v Praze."
Pozoruhodný příběh i práci rodiny Ascherů můžete poznat na výstavě až do poloviny září 2019.


«b»Hedvábná sága. Jak český emigrant Zika Ascher pobláznil slavné umělce
«u»«/b»«/u»
Napsala Veronika Miškovská
«i»Článek z května 2018 připomínáme u příležitosti výstavy Šílený hedvábník, která se koná v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze od 15. února do 15. září.«/i»
.........
«u»«b»Lyžařská romance«/u»«/b»
Zika Ascher dostal cit pro látky do vínku. Narodil se v roce 1910 do česko-židovské rodiny úspěšných obchodníků s textilem. V době, kdy konfekce neexistovala v takové míře, jak jsme dnes zvyklí, a většina oblečení se šila na míru, se jednalo o kvetoucí byznys. S látkami obchodovali již Zikův dědeček i jeho strýc Jindřich, který vedl rodinný podnik s pobočkou na Václavském náměstí. Po smrti otce Gustava v roce 1933, který celý život pracoval jako manažer pro rodinnou firmu, čekali jeho dva synové Zika a Josef, že budou ve firmě pokračovat, ale spory o dědictví donutily bratry najít si svou vlastní cestu. Otevřeli si tak svůj vlastní obchod s látkami v ulici 28. října číslo 14. Zdobené výklady obchodu vypadají stále stejně. "Byl to celkem malý obchod, ale nacházel se na dobrém místě a dařilo se jim. Jejich specialitou se staly hedvábné a vlněné látky," vypráví Peter Ascher.
Josef a Zika sice byli bratři, ale každý z jiného těsta. Zatímco Josef platil za toho spolehlivého, Zika byl živel. Po Praze se proháněl autem závratnou rychlostí, několikrát boural a párkrát přizabil nejen sebe. Zhlédl se v lyžování. Sjezdovky zdolával nejraději v Kitzbühelu. V roce 1938 dokonce reprezentoval Československo na mistrovství světa. Pro jeho neohroženou jízdu i povolání o něm tehdejší tisk psal jako o "šíleném hedvábníkovi". Hustá tmavá kštice a uhrančivý pohled mu navíc v pražské smetánce zajišťovaly pozici "dobré partie".
Lyžování si zamilovala i «b»Lída Tydlitátová«/b». Dcera ze zámožné katolické rodiny se lyžovat naučila při studiích v Grenoblu a po svém návratu do Prahy se chtěla svému koníčku věnovat dál. A chtěla si taky nechat ušít nějaký slušivý ski úbor. Hledala místo, kde by jí dobře poradili, a známí jí doporučili právě obchod Ziky Aschera. Byla z toho láska jako trám. Vzali se i přes odpor Lídiny matky, zapřisáhlé katoličky, jež zřejmě i v předtuše budoucích tragických událostí nesouhlasila s tím, aby si její nejmladší dcera vzala Žida. V rodině se traduje, že vlastní dceru v den svatby shodila ze schodů, a nevěsta tak na obřad dorazila s modřinami. Mladý pár se vzal na konci února 1939 a odjel na líbánky do Norska, kde měli přátele z lyžařského klubu. Za tři týdny do země vpochodovala Hitlerova vojska.
Josef Ascher zůstal v Praze. Přestože bratři měli židovskou krev po otci, a nikoliv po matce, byli podle pokřivené logiky norimberských zákonů v ohrožení. Josefova matka tak přemluvila rodinného známého s čistým rasovým profilem, aby se nechal prohlásit za jeho biologického otce, a válku tak na rozdíl od mnoha dalších členů rodiny přežil bez úhony. Po znárodnění podniku pracoval pro Centrotex, který měl na starosti export textilních výrobků. Dlouho to ale nevydržel a na začátku 50. let také emigroval. Protože Velká Británie již uprchlíky z Evropy nepřijímala a podle Petera "Londýn nebyl pro dva Aschery dost veliký", zamířil do Kanady.
O tom, jestli Zika tehdy tušil, že se chystá okupace, a odchod ze země přímo naplánoval, nebo jestli měl jen štěstí, se dodnes mezi Ascherovými vedou spory. Jisté ale je, že měl něco naspořeno na účtech ve Velké Británii a cesta Ziky a Lídy vedla právě tam. Usadili se v Londýně, pronajali si levný byt na Marylebone Street a při bombardování města spali pod bytelným dubovým stolem. Zprvu Zika pracoval pro jiné obchodníky s látkami, ale již v roce 1941 založil vlastní firmu Ascher Ltd. Hledal nápad, s nímž by mohl na válkou zdecimovaném trhu uspět. Při procházkách Národní galerií, kterou během války zaplnily práce mladých umělců, zatímco ta nejvzácnější díla byla evakuovaná v bezpečí krytů ve Walesu, si Zika vytipoval několik tvůrců. S nimi chtěl začít pracovat na projektu, jenž se později zapsal do dějin designu, módy i umění.

Gustav — Anna ASCHER. [Schéma rodiny]

Josef — Barbora ASCHER ROZ. WITZ. [Schéma rodiny]