Poznámky:

(Medical):«b»JUDr Jindřich Rychlík«/b», Olga's husband, became manifestly ill at 43 and died at 46. The similarity of the fates of the husbands of the two sisters gives an eerie sensation of the implacability of the hand of destiny. One must not, however forget that the disease was quite common in the upper middle class, and that the hypocritical prudish society is at least partly to be blamed for the spread of the disease amongst young gentlemen.
(«u»Source«/u»: «i»From Petr PETRIK, MUDr : "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" «/i»)

Jindřich byl(a) sezdán(a) s Olga ZÁTKOVÁ-RYCHLÍKOVÁ-BALŠÁNKOVÁ 30 Duben 1898. Olga (dcera od JUDr. August ZÁTKA, - advokát, politik a Jana KLAVÍKOVÁ-ZÁTKOVÁ) se narodil(a) 19 Duben 1879, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 7 Červen 1960, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«b»Olga ZÁTKOVÁ-RYCHLÍKOVÁ-BALŠÁNKOVÁ
«/b»«i»(April 19, 1879 in eské Bud jovice - June7, 1960 of stroke in Praha)
«/i» The eldest Olga inherited her mother's disposition. She was an attractive, charming society lady, never lacking suitors and admirers. She was energetic, strong-willed, and held her opinions with uncompromising conviction regardless of their merits. Her happy childhood and youth bore no forewarning of the seemingly never-ending string of devastating events, haunting her adult life and her old age. On «i» April 30, 1898«/i» , at 19, she married a 15 years older «b»JUDr Jindřich Rychlík «/b»«i» (September 12, 1863 - October 9, 1909)«/i» , a handsome and elegant young lawyer with a sunny disposition. Jindřich was quickly accepted in the fold of the Zátka family and was liked by everyone. He loved company, sports - in many of which he excelled - and never spoiled fun. After the marriage the couple settled in Praha. The first blow came when their infant son «b»Vlastislav [II] «/b»«i» (July 1, 1899 «/i» - «i» August 30, 1899) «/i» died in infancy«i» . «/i»
In spite of countless medical consultations and courses of treatments in various sanatoria and spas Olga never conceived again. For her it was a real tragedy, as she saw the meaning of her life in motherhood. Then from about «i» 1906«/i» , Jindřich's personality started to change. He became argumentative, intolerant, and expansive. This gave way to relentless personality breakdown, and ultimately to frank psychosis in «i» May 1909. «/i» His condition required institutionalization in a Mental Hospital«i» , «/i» where he died on «i» October 9, 1909 «/i» at only 46.
Further comment on his disease jointly with that of «b»Julius [I] Kubert «/b»are in their respective files.«b»
«/b» After Jindřich's death Olga vowed never to remarry. She devoted her energies to, and
found some consolation and substitution for her unfulfilled maternal yearnings in the role of a
vice-president of an Orphanage. Also, she brought up her nephew from her husband's family,
and provided him with education culminating in a Law degree. She loved music and classical
Russian literature. Russian, which she fully mastered, was her favored foreign language. Her
compassionate nature and yearning for social justice, led to her sympathies for the intellectual
left. Nonetheless, these inclinations, which resulted in her disapproval of capitalism, were largely
emotional. She was unable to, or refused to realize, that her comfortable lifestyle, which she was
quite fond of, was made possible only because of successful capitalist ventures of her uncle Ferdinand.
Against her resolution not to remarry, she succumbed to sincere affection and advances of
«b»Antonín Balšánek «/b»«i» (April 6, 1865 - February 22, 1921). «/i» Antonín Balšánek was a gifted and
renowned architect, and professor of Architecture at the Czech Technical Institute in Praha. They
got married on «i» April 18, 1916«/i» . Sadly, the marriage lasted only 5 years. Antonín Balšánek, who
was already in his fifties, suffered of generalized arteriosclerosis already at the time of their
wedding. The disease, which also affected his brain, profoundly compromised his cognitive
faculties and changed his personality. Tragically, he ended his life on «i» February 22, 1921 «/i» in the
same Mental Institution as Olga's first husband Jindřich.
Architect Balšánek was an architect with vision. He was also an artist. Amongst many enduring monumental buildings and creations of lasting artistic value are notable Obecní Dům (Municipal House) in Praha, an Art Nouveau jewel counted amongst the best in Europe, theaters
in Plzeň and Pardubice, Bridge of the Legions over the river Vltava in Praha, and a bridge over
the river Neva in Petrograd (St Petersburg). He was generally believed to have amassed a large
fortune in realization of such large contracts. It then came as a big surprise and a shock to
everyone when his estate was found to be quite modest. Clearly, he was an artist and creator,
not a businessman.
At this point Vlastislav Zatka's «i»Narrative «/i»ends.Only little fragmentary information is available further about Olga's subsequent life and her old age from her grand niece, Diana Spickova-Petrik. The last blow to Olga came with the Communist rule. She lost her only income, which was from the family property. Her large apartment at Újezd in Praha was forcibly divided by the authorities, and she was left with a tiny nonfunctional remnant of the flat. Within it she had suffered the ignominy of a loss of privacy and even a modicum of comfort. Diana fondly remembers aunt Olga's regular weekly visits at Mrázovka. Aunt Olga read books and told stories to her grand-nephews and her grand-niece with endless patience, particularly during childhood illnesses. She regularly celebrated Christmas and other special days with the ka family, in which she finally found a substitute for her own family she always desired but was never granted. She died of stroke on «i» June 7, 1960 «/i» in Praha.

Poznámky:

JUDr August ZÁTKA - první předseda - Národní Jednota Pošumavská (České Budějovice) založena 31.8.1884 a zrušena 1948.
«b»August Zátka«/b», plným jménem «b»August Pantaleon Zátka«/b» («u»27. července «/u» «u»1847 «/u» «u»České Budějovice [1]«/u» '96 «u»31. ledna «/u» «u»1935 «/u» «u»České Budějovice [2][3]«/u»), byl «u»rakouský «/u» a «u»český «/u» advokát a politik z vlivného českobudějovického «u»rodu Zátkových «/u», na přelomu 19. a 20. století poslanec «u»Českého zemského sněmu «/u», předák českojazyčné komunity v Budějovicích, po vzniku Československa krátce «u»předseda správní komise Českých Budějovic «/u».
WIKIPEDIE:
Chodil na piaristickou obecnou školu, pak od roku 1857 na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde bydlel u strýce Jana. Zůstal zde až do roku 1861, i po strýcově odchodu, teprve toho roku přešel na německé piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, ovšem v oktávě opět studoval v Jindřichově Hradci, kde i maturoval. Následně vystudoval práva a v červenci 1869 promoval. Roku 1870 získal titul doktora práv. Absolvoval vojenskou službu a soudní praxi v Štýrském Hradci. Ve věku 23 let se vrátil do Budějovic jako začínající advokát. Zároveň se po boku svého otce, podnikatele a politika «u»Hynka Zátky «/u» zapojil do veřejného života. Od března 1876 měl vlastní advokátní kancelář v Budějovicích.«u»[4][5]«/u»
V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky, v níž vystřídal otce Hynka Zátku. V «u»zemských volbách v Čechách v roce 1878 «/u» byl zvolen v «u»kurii «/u» venkovských obcí (volební obvod Budějovice '96 Lišov '96 Trhové Sviny '96 Hluboká '96 Týn n. Vltavou) do «u»Českého zemského sněmu «/u».«u»[6]«/u» Zvolen byl jako člen «u»Národní strany «/u» (staročeské).«u»[7]«/u» Mandát obhájil ve «u»volbách v roce 1883 «/u»,«u»[8]«/u» «u»volbách v roce 1889 «/u» i «u»volbách v roce 1895 «/u»,«u»[5]«/u» přičemž v roce 1889 i 1895 nadále kandidoval za staročechy.«u»[9][5]«/u» Ve «u»volbách v roce 1901 «/u» byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Budějovice).«u»[10]«/u» Mandát obhájil ve «u»volbách roku 1908 «/u», nyní za kurii městskou, obvod České Budějovice,«u»[11]«/u» přičemž byl společným kandidátem českých politických stran.«u»[12]«/u» Zemským poslancem byl nepřetržitě 35 let.«u»[4]«/u»
Kromě toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresním zastupitelstvu. Do obecního zastupitelstva v Budějovicích poprvé nastoupil roku 1876. Od roku 1885 působil jako starosta místní Občanské záložny. Podílel se na rozvoji českého hospodářského a společenského života a budování českého školství. V roce 1872 založil pobočku «u»Ústřední matice školské «/u» v Budějovicích. Roku 1883 patřil k první garnituře Čechů, která získala většinu v dosud převážně německé obchodní komoře v Českých Budějovicích.«u»[4][5][3]«/u» V roce 1906 vedl českou volební kampaň v komunálních volbách, jejímž výsledkem byla česká většina v třetím voličském sboru v obecním zastupitelstvu, čímž se český živel výrazně posunul k ovládnutí dosud převážně německé městské samosprávy.«u»[13]«/u»
27. října 1918 promluvil na manifestaci občanů Budějovic a ohlašoval brzkou národní samostatnost.«u»[13]«/u» Krátce se stal i nejvyšším představitelem města, protože v listopadu 1918 byl jmenován «u»předsedou správní komise Českých Budějovic «/u». Na postu setrval jen do následujícího roku, kdy byla ustavena řádná obecní samospráva a kdy Zátka neuspěl ve volbách. V roce 1922 nicméně získal jako první osoba po roce 1918 titul čestného občana Budějovic. Pro udělení titulu hlasovali i němečtí členové zastupitelstva, kteří ho ocenili jako čestného protivníka. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce v regionu.«u»[4]«/u»
Roku 1878 se oženil s «u»Janou Zátkovou «/u», rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty «u»Františka Josefa Klavíka «/u». Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, podílela se na organizování ženských spolků. August Zátka zemřel ve svém domě v roce 1935 na sešlost věkem. Pohřben byl na hřbitově u sv. Otýlie.«u»[4]«/u»

August byl(a) sezdán(a) s Jana KLAVÍKOVÁ-ZÁTKOVÁ 27 Červenec 1878, České Budějovice, Czech Rep.. Jana (dcera od Jindřich KLAVÍK a Johanna SCHUSSER-KLAVÍKOVÁ) se narodil(a) 30 Duben 1859, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1933, Libníč, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Hřbitov sv. Otylie, České Budějovice, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

WIKIPEDIE:
http://cs.wikipedia.org/wiki/August_Z%C3%A1tka
August ZÁTKA se roku 1878 oženil s «u»Janou KLAVÍKOVOU-Zátkovou «/u», rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty «u»Františka Josefa Klavíka «/u». Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, podílela se na organizování ženských spolků.

Encyklopedie Českých Budějovic :
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatkova-jana
Pravnučka a vnučka dvou českobudějovických starostů «i»Vincence Strandla«/i» (1760'971842) a F. J. «u»«b»Klavíka «/u»«/b», manželka českého politika a předního představitele «i»českobudějovických Čechů«/i» A.«u» Zátky «/u» - rozená Klavíková
Studovala mimo jiné na české klášterní škole pro dívky «i»U svatého Josefa«/i». V devatenácti letech se provdala za A. Zátku, s nímž měla tři děti '96 «i»Olgu«/i», «i»Bohumilu«/i» a «i»Vlastislava«/i». Ačkoliv byla vychována v česko-německém duchu, po boku svého manžela se stala aktivní podporovatelkou české věci, což se promítlo i do podoby jejího jména, neboť se nejpozději od roku 1918 podepisovala jako «i»Jana«/i», nikoliv «i»Johanna«/i», jak měla uvedeno v rodném listě. Od roku 1885 do své smrti v roce 1933 byla předsedkyní českého dámského spolku «u»Ludmila «/u» (1885'971950), který se zasloužil o české vyšší dívčí školství ve městě a vyvíjel také charitativní činnost spojenou i s řadou společenských akcí.

Poznámky:

Kořeny rodu spadají již do 17. století. Podle rodinné tradice pocházel rod Zátků z Písecka. V roce 1679 v Kamenném Újezdě získal jejich předek «b»Matěj Vaněček«/b» rodinné jméno podle gruntu, který zde koupil a v kterém se usídlil. Od první poloviny 18. století se rodina usadila ve Velešíně. Na podzim roku 1813 si «b»Matouš a Markéta Zátkovi«/b», rodiče Hynka Zátky, koupili dům č. p. 360 v Českých Budějovicích za 5900 zl. a zařídili si tu obchod s obilí.
Dr.«b» August Zátka«/b» napsal o příchodu své rodiny do Českých Budějovic a o jejich národnostním smýšlení:
„«i»V útlém věku dětském roku 1813 přišel Hynek Zátka z Velešína do Budějovic s rodinou, která vlivem svého syna theologa zachovala si vědomí české. I matčin otec, rodák «u»vltavotýnský«/u» byl Čech. Ale stav se již r. 1797 měšťanem českobudějovickým, propadl s většinou své rodiny poněmčení…"«/i»
Rodinný fond českobudějovických Zátků (Hynka, Augusta a Vlastislava) je uložen v Praze v Archivu Národního muzea.

«i»WIKIPEDIE: «/i»
«b»Hynek Zátka«/b», v matrice zapsán jako «b»Ignác Zátka«u»«/b»,«/u» byl «u»český«/u» podnikatel a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátkových, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (Rakousko). Ve věku pěti let se přestěhoval s rodiči z Velešína do Budějovic. Zde vystudoval gymnázium. Jeho spolužákem tu byl pozdější významný českoněmecký politik Franz Schuselka. Roku 1830 dokončil studium filozofie a 1. prosince toho roku nastoupil na praxi do inspekce potravní daně v Budějovicích. 3. března 1831 se stal manipulačním praktikantem a 1. května 1831 nastoupil k pohraniční strážní službě, kterou vykonával patrně v okolí Vimperku a setrval v ní do května 1832, kdy se vrátil do Budějovic. Byl přidělen ke kamerálnímu důchodnímu úřadu. Zde pracoval téměř dvacet let. Roku 1839 dosáhl hodnosti kancelisty.
Profesí byl hlavně obchodníkem a politikem. V roce 1840 začal podnikat poté, co mu byla zamítnuta žádost o studium práv. Nejprve si založil obchod se solí, zemědělskými plodinami a sádrou. Byl aktivní i ve veřejném životě. Během «u»revolučního roku 1848«/u» byl zvolen předsedou budějovické pobočky spolku «u»Slovanská lípa«/u». Protestoval proti jazykové praxi budějovického magistrátu, který byl německo-jazyčný. Po porážce revoluce odešel roku 1851 z kamerálního důchodního úřadu pro své politické názory, odmítl složit služební přísahu. Byl pak v policejních spisech evidován jako politicky nespolehlivý, pročeský, byť ne vyloženě protivládní.
Po odchodu z úřední funkce se soustředil výlučně na své podnikání. Rozšířil obchod se solí a sádrou a od roku 1855 byl již jediným majitelem podniku. Když nashromáždil větší jmění, investoval je. Roku 1869 zrekonstruoval podle amerického vzoru mlýn v «u»Březí«/u» u Budějovic. Později založil velkostatek v «u»Libníči«/u». Dominantním předmětem jeho podnikání byl obchod s moukou a moučnými výrobky.
Od roku 1861 zasedal za starosty «u»Františka Josefa Klavíka«/u» v obecním zastupitelstvu a městské radě v Českých Budějovicích. Na funkce v městské samosprávě ale rezignoval již roku 1862. Nadále byl veřejně aktivní. V listopadu 1864 získal měšťanské právo v Českých Budějovicích. V letech 1862-1872 zasedal v místním výboru «u»České besedy. «/u»Věnoval větší obnos na nadaci, která kupovala knihy pro dívky talentované v českém jazyce. Podílel se na vzniku české záložny a dalších veřejných institucí v Budějovicích. V roce 1863 a opět v období let 1875'961883 zasedal v budějovické obchodní komoře. V 70. letech opět zasedal v budějovickém obecním zastupitelstvu a byl považován za předáka české menšiny v zastupitelstvu.
Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Budějovice, Lišov, Trhové Sviny, Hluboká, Týn n. Vltavou) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako nezávislý český kandidát. Opětovně byl zvolen do sněmu za týž obvod v zemských volbách v lednu 1867 i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867. Čeští politici tehdy kvůli nesouhlasu s ústavním směřováním Rakouska-Uherska praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali zemský sněm. Pro absenci byli zbavováni mandátů a opět manifestačně voleni v doplňovacích volbách. Zátka takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[11] a zvolen znovu v září 1869.[12] Mandát zde obhájil také v řádných zemských volbách v roce 1870 a zemských volbách v roce 1872. Vzhledem k pokračujícímu bojkotu sněmu následovalo opět opakované zbavování mandátu a opětovné volení. Zátka takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873, v červenci 1874 na jaře 1875, v únoru 1876 a dubnu 1877.
V téže době také zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1861 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů. Zánik mandátu pro absenci oznámen na schůzi 14. července 1863. Politicky patřil k Národní straně (staročeské).
Pocházel z rodiny Matouše Zátky a Terezie Marie Zátkové. Bratr «u»Jan Zátka«/u» (1802-1881) byl vlasteneckým knězem. Další bratr «u»Jakub Zátka «/u» (1803-1865) podnikal na Budějovicku a později se usadil na velkostatku v Horních Uhrách. Manželkou Hynka Zátky byla od roku 1843 dcera budějovického krupaře a měšťana Terezie Marie Hansová. Měl s ní devět dětí. V podnikání se angažovali hlavně tři z nich: «u»Ferdinand Zátka«/u», «u»Vlastimil Zátka«/u» a «u»Dobroslav Zátka«/u». První z nich podnikal v Praze, mimo jiné ve výrobě sodových vod, další dva synové zůstali v regionu jižních Čech a roku 1884 založili firmu «u»Bratří Zátkové«/u» zaměřující se na výrobu těstovin. Další syn «u»August Zátka«/u» byl aktivním politikem.«u»

«/u»«b»Hynek Zátka :
«/b»«i»(July 9, 1808 «/i» in Velešín - «i»March 26, 1886 of stroke in České Budějovice).«/i»
He was the grandfather of JUDr Vlastislav Zátka, the author of the «b»«i»Narrative«/b»«/i». He was five when his family moved to České Budějovice, where he received education. The only Secondary School (Gymnasium) was German. Thus he never learned written Czech, and kept all his bookkeeping in German. He entered the State Administration and became a bureaucrat with the Department of Finances.
It is likely that already then he was active in his father's business. He left the State service at 43 (in
«i»1851«/i» ). His grandson discerned two motives behind this important life decision: recognition of the
advantages of a free profession, and a personal moral issue: he refused to take an oath on the
new constitution of the Austro-Hungarian Monarchy, a requirement for a state bureaucrat.
(Source: «i»From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" )«/i»

Hynek byl(a) sezdán(a) s Theresie Maria HANSA-ZÁTKOVÁ, - Č. Budějovice č.147 17 Říjen 1843. Theresie (dcera od Antonín Petrus (de Alkantare) HANSA, - měšťan a krupař a Kristina (Christine) HANUSCHOVÁ-HANSOVÁ, - Líšov č.37) se narodil(a) 28 Září 1819, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 26 Březen 1878, České Budějovice, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Jindřich — Johanna SCHUSSER-KLAVÍKOVÁ. [Schéma rodiny]