Jiné události:

• Přestěhování / Moved: 1830, Havlíčkův Brod (Něměcký Brod), Czech rep.; Rodina se přestěhovala z Borové
• Studia: 1833-1838, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep.; Gymnasium
• vězněn: 1851-1855, Brixen, Tyroly, Austro-Hungarian Empire; vlastenec persekuovaný císařskou vládou

Poznámky:

«u»«b»Karel HAVLÍČEK-Borovský
«/u»«/b»Ve svém rodišti prožil Havlíček prvních devět let dětství, potom byl rok v Jihlavě, pak sedm let v Německém Brodě, o prázdninách pobýval v Batelově. «b»
«/b»(Wikipedia: https://en.wikipedia.org/wiki/Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD )
Born in «u»Borová «/u», today «i»Havlíčkova Borová;«/i» 31 October 1821 - 29 July 1856) was a «u»Czech «/u» writer, poet, critic, politician, journalist, and publisher.
He lived and studied at the «u»Gymnasium «/u» in «u»Německý Brod «/u» (today Havlíčkův Brod), and his house on the main square is today the Havlíček Museum.
In 1838 he moved to Prague to study «u»philosophy «/u» at «u»Charles University «/u» and, influenced by the revolutionary atmosphere before the «u»Revolutions of 1848 «/u», decided on the objective of becoming a patriotic writer. He devoted himself to studying Czech and literature. After graduating he began studying «u»theology «/u» because he thought the best way to serve the nation would be as a priest. He was expelled, however, after one year for "showing too little indication for spiritual ministry".
After failing to find a teacher's job in «u»Bohemia «/u», he left for «u»Moscow «/u» becoming a tutor in a Russian teacher's family: he was recommended by «u»Pavel Josef Šafařík «/u». He became a «u»Russophile «/u» and a «u»Pan-Slav «/u», but after recognizing the true reality of the Russian society he took the pessimistic view that "Pan-Slavism is a great, attractive but feckless idea". His memories on the Russian stay were published first in magazines and then as a book «i»Obrazy z Rus«/i» («i»Pictures from Russia«/i»).
After he returned to Bohemia in 1844, he used his writing skill to criticize the public habit of embracing everything written in the recently reborn «u»Czech language «/u». His attack was aimed specifically at a novel by «u»Josef Kajetán Tyl «/u». «u»František Palacký «/u» helped Havlíček get a job as Editor of the «i»Pražské noviny«/i» newspaper in 1846.
In April 1848 he changed the name of the newspaper to «i»Národní noviny«/i» («i»National News«/i»). This paper became one of the first newspapers of the Revolutionary-era Czech «u»liberals «/u». He was concerned with the preparations of the «u»Congress of the Slavs «/u» in Prague. In July he was elected a member of «u»Austrian Empire «/u» «u»Constituent Assembly «/u» in «u»Vienna «/u» and later in «u»Kroměříž «/u». He finally gave up the seat to focus on his journalism. «i»Národní noviny«/i» became popular especially for his sharp-tongued «u»epigrams «/u» and his wit.
Havlíček was, politically, a "liberal nationalist." However, he refused to allow a "party line" to inform his opinions. Often, he would criticize those that agreed with him as much as those that disagreed. He exoriated revolutionaries for their radicalism, but also advocated ideas like universal «u»suffrage «/u»-a concept altogether too radical for most of his fellow liberals. He was a pragmatist, and had little patience for those that spent their time romanticizing the Czech nationality without helping it achieve political or cultural independence. He used much of the space in his newspapers to educate the people on important issues-stressing areas like economics, which were sorely neglected by other nationalist writers.
«u»
«/u»House in «u»Brixen «/u» where Havlíček was interned (1851-1855)
The Revolution in the Austro-Bohemian portion of the «u»Habsburg monarchy «/u» was defeated in March 1849 with dissolution of the «u»Kroměříž assembly «/u», but Havlíček continued to criticize the new regime. He was brought to court for his criticism (there was no freedom of the press in the Habsburg's territory) but he was found not guilty by a sympathetic jury. «i»Národní noviny«/i» had to cease publication in January 1850, but Havlíček did not end his activities. In May 1850 he began publishing the magazine «i»Slovan«/i» in «u»Kutná Hora «/u». The magazine was a target of «u»censorship «/u» from its start. It had to stop publication in August 1851, and Havlíček stood again at the court to answer on charges of dissent. Again, he was found not guilty by a sympathetic jury of Czech commoners.
Havlíček translated and introduced some satirical and critical authors into the Czech language culture including «u»Nikolai Gogol «/u» (1842) and «u»Voltaire «/u» (1851).«u»[1]«/u»
Against the law he was arrested by the police on the night of December 16, 1851, and forced into exile in «u»Brixen «/u», Austria (present-day «u»Italy «/u»). He was depressed from the exile, but continued writing. While in exile, he wrote some of his best work: «b»«i»Tyrolské elegie«/b»«/i» (Tirol Laments), «b»«i»Křest svatého Vladimíra«/b»«/i» (Baptism of St.Vladimir) and «b»«i»Král Lávra«/b»«/i» (King Lavra). When he returned from Brixen in 1855, he learned that his wife had died a few days earlier. Most of his former friends, afraid of the «u»Bach system «/u», stood aloof from him. Only a few publicly declared support for him.
He died from tuberculosis, aged 35. «u»Božena Němcová «/u» put a «u»crown of thorns «/u» on his head in the coffin. His funeral was attended by a procession of about 5,000 Czechs.

«u»«b»«i»Karel Havlíček Borovský«/u»«/b»«/i» se narodil v městečku Borová u Přibyslavi dne 31. října 1821 v kupecké rodině. Později se přestěhovali do Německého Brodu. Seznámil se s farářem Brůžkem, který ho vychovával a učil. Borovský chtěl být jako on, proto studoval teologii a filozofii na Karlově univerzitě v Praze.
Byl velice temperamentní, nesouhlasil s některými institucemi, kritizoval absolutismus. To vedlo až ke sporu s vedením školy a byl vyloučen. Poté nezískal ani místo středoškolského «u»učitele «/u», proto odešel do Ruska. Zde psal své první epigramy a přeložil «i»Mrtvé duše«/i» od Gogola. Po návratu upozorňoval, že ruský absolutismus je stejný jako «u»ten «/u» rakouský. V «u»díle «/u» «b»Obrazy z Rus«/b», vydané v roce 1845, kritizuje právě ten ruský absolutismus.
Od roku 1845 se živí jako literární kritik. Obzvláště kritizoval Tylovo dílo «i»Poslední Čech«/i». Stanovil 4 body v moderní literární kritice: svoboda umělce, vědecký přístup k dílu, kromě záporů musí být vyzvednuty i klady, kritik nemusí být umělcem. To se ovšem nelíbilo «u»ostatním «/u» kritikům.
Začal se stýkat s Palackým a stal se novinářem v Pražských novinách. V letech 1846-1848 byl dokonce jejich šéfredaktorem. Poté založil vlastní Národní noviny. Udělal z nich výbor, který pojmenoval «b»Duch Národních novin«/b». Po revoluci v roce 1848 byl jediným opozičním novinářem, proto musel zastavit jejich vydávání. Odešel do Kutné Hory. Zde vydával časopis Slovan, k němuž vycházely Epištoly kutnohorské.
Roku 1851 byl uprostřed noci zatčen a odvezen do tyrolského Brixenu. Byl zde odříznut od vlasti, přátel, čímž velice strádal psychicky. Jelikož byl ale nemocný, horský vzduch mu dělal velice dobře.
V roce 1855 mu onemocněla žena a on se mohl vrátit do Čech. Než dorazil, jeho manželka zemřela. O rok později skonal i tento bojovník za svobodu myšlenek, který celou dobu prosazoval ideu: "Nejdříve Čech a potom Slovan."
Zemřel 29. července 1856 v Praze.
Jeho pohřeb se stal velkým manifestem.

Tento text byl zkopírován ze serveru: «u»http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/karel-havlicek-borovsky.html#ixzz3sQxZa6VV
«/u»«b»
«/b»Jana Sobotková: "Karel Havlíček Borovský a ženská otázka", Diplomová práce (prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc.). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Brno 2006. http://is.muni.cz/th/64421/ff_m/

Karel byl(a) sezdán(a) s Julie SÝKOROVÁ-HAVLÍČKOVÁ 4 Březen 1848, Praha, Czech Rep. - kostel sv. Havla. Julie se narodil(a) 16 Duben 1826, Svojšice, Pardubice, Czech Rep.; zemřel(a) 16 Duben 1855, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Olšany, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

Sňatek:
Julie Sýkorová se narodila 16. dubna 1826 ve Svojšicích u Choltic (blízko Pardubic) v myslivně. Když dospěla, poslali ji rodiče do Prahy na další vzdělání. Jako žačka navštěvovala též modní závod paní Kašparové, kde pracovaly nejen šičky, ale chodila se sem přiučovat šití i děvčata z pražských a venkovských rodin. Karel, syn paní Kašparové, byl toho času jedním z přátel Havlíčkových. Počátkem roku 1847 počal Havlíček s několika přáteli navštěvovat dům paní Kašparové. Tam se seznámil s Julií. Havlíček se nato vídával s Julií častěji a v neděli chodili na procházky. Korespondovali spolu německy. Jejich svatba se konala 4. března 1848 v kostele u sv. Havla v Praze. Oddal je Havlíčkův přítel P. Řezáč a za svědky byli Václav Vladivoj Tomek a Vilém Gabler.

1. Zdenka HAVLÍČKOVÁ se narodil(a) 23 Prosinec 1848, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1872, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep..

Poznámky:

Kupec «b»Matěj Havlíček«/b» byl syn rolníka z Velké Losenice u Borové, který se v šestadvaceti letech oženil s Josefou Dvořákovou z Horní Cerekve na Pelhřimovsku, kam se její otec, sládek, přestěhoval z Archlebovic. Havlíček koupil pozemek v Borové, postavil si tam dům a otevřel obchod se smíšeným zbožím. Ze sedmi dětí Havlíčkových dorostly čtyři, Karel, František, Josef a Johanna.

Matěj byl(a) sezdán(a) s Josefina DVOŘÁKOVÁ-HAVLÍČKOVÁ, - dcera sládka z Horní Cerekve 14 Srpen 1818, Horní Cerekev, Czech Rep.. Josefina (dcera od Jan DVOŘÁK, - sládek v Horní Cerekvi a Rosalie ZWICKEROVÁ-DVOŘÁKOVÁ) se narodil(a) 14 Srpen 1791, Horní Cerekev, Czech Rep.; zemřel(a) 1 Červenec 1884, Havlíčkův Brod (Německý Brod), Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Povolání: Německý (Havlíčkův) Brod, Czech Rep.; Bona komtesy Filipy z Ugartů

Poznámky:

«b»Josefa Havlíčková«/b» -
zemřela v roce 1884. Měla 7 dětí, jenom 4 odrostly. Pohřbila během života čtyři děti, muže, snachu Julii a vnučku Zdeňku. Nešťastný úraz hlavy jí v posledních čtyřech letech ulehčil tragický úděl matky, která přežila své děti - zapomněla na Karlovu smrt a vrátila se v paměti do minulosti, kdy Karel žil na Rusi. Až do své smrti očekávala jeho návrat.

Martin — Tereza HAVLÍČKOVÁ. [Schéma rodiny]

Jiné události:

• Povolání: cca 1773, Horní Cerekev, Czech Rep.; Sládek

Jan — Rosalie ZWICKEROVÁ-DVOŘÁKOVÁ. Rosalie se narodil(a) 17 Srpen 1749; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]