Poznámky:

«b»Růžena KOLDOVSKÁ-CICVÁRKOVÁ-Čtrnáctá«/b» (1875-1943, photo by Langhans, Prague).
She was an opera singer of the National Theatre in Praha, Růžena sang as a Gretel and Karolína, Violetta Valery or Pamina, etc. However, in order to achieve a high level of coloratura singing she began to strain her voice too much, leading in the end to chronic failure of her vocal cords. And by that point, more or less, her promising singing career was ended.

Narozena v Praze, zemřela v Praze. Ve zpěvu žačka Pivodovy pěvecké školy, v mimice režiséra J.Šmahy a herce K.Želenského. Po řadě pohostinských vystoupení v lednu-březnu 1895 (mj.v úloze Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě) byla 15.3.1895 angažována do ND pro obor mladodramatického a krátce i koloraturního sopránu. V roce 1898 ji okouzlila švédská koloraturní sopranistka A.Fohstroemová. Ve snaze napodobit některé její technické efekty (mj.prudce zesilované a zeslabované trylky na vysokých tónech) začala přepínat hlas, což vedlo zprvu k přechodné a potom k chronické poruše hlasivek. Z ND byla propuštěna v září 1900. Rok po odchodu se její hlas zotavil natolik, že mohla ještě v ND mnohokráte vystoupit pohostinsky ve svých bývalých i nových rolích. Nakonec jí však činily obtíže i subretní operetní partie. Koncem roku 1906 a na začátku roku 1907 hostovala v činohře ND v rolích Salome (Wilde:Salome) a Magdy (Sudermann:Domov), ale poté již z divadla definitivně odešla a věnovala se literární činnosti.
Matka operetního režiséra Jiřího Koldovského-Cicvárka, manželka divadelního kritika a překladatele Miloše Čtrnáctého.

Růžena — Miloš ČTRNÁCTÝ, - redaktor. Miloš (syn od MUDr Antonín ČTRNÁCTÝ, - Lékař z Hostouně č.17 a Alžběta CHVOJOVÁ-ČTRNÁCTÁ, - Kněževes č.26) se narodil(a) 24 Únor 1882, Kralupy nad Vltavou, Czech. Rep.; zemřel(a) 20 Duben 1970, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) 27 Duben 1970, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Růžena — Dr. Václav CICVÁREK. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«u»«/u»
«b»Jiří Koldovský«/b» se narodil jako Jiří Cicvárek do rodiny operní pěvkyně Růženy Koldovské - Cicvárkové (1875 - 1943) a Dr. Václava Cicvárka 9. března 1899 v Praze. Po smrti otce se jeho matka provdala za novináře Miloše Čtrnáctého (1882 - 1970). Malého Jiřího Miloš Čtrnáctý adoptoval a dal mu své jméno. Herecké práci se začal cíleně věnovat již od roku 1916. Nejdříve prošel venkovskými společnostmi (například u společnosti Josefa Faltyse).
Poté nastoupil do kamenných divadel, kde kromě hraní také režíroval: Tylovo divadlo v Nuslích, Švandovo divadlo, Velká opereta (1933 - 1939), Nové divadlo Oldřicha Nového a další. Pražská angažmá střídal často s venkovskými - svou přítomností poctil například oblastní divadla v Bratislavě, Kladně, Brně, Plzni a Olomouci. V letech 1928, 1929, 1931 i 1932 hostoval v Národním divadle v Praze.
Za války režíroval (a také vedl) v Moderním divadle v pražském Akropolisu. Po válce vystřídal štace v pražské Uranii, ostravském Zemském divadle a táborském Městském divadle. Svoji uměleckou dráhu završil jedenácti lety ve známém Městském divadle v Kolíně (1948 - 1959), ze kterého odešel rovnou na zasloužený odpočinek. Hrál ve hrách „Kateřina Veliká", „Náš pan farář", „Maryša" či „Fidlovačka".
Koldovský ztvárňoval nejdříve různé milovníky a hrdiny, z nichž se přehrál na zkušené starší muže, otce a významné pány z lepší společnosti. Své role dokázal převyprávět jak v kladném duchu, tak také v tom záporném, které zvýrazňoval svou postavou, mimikou, hlasem, gesty, pohyby a výrazem. Jeho horší talent však neměl větší příležitost se více vyvinout.
Ve filmu se moc neuplatnil. Na plátně vytvořil pouze epizodní role v osmi filmech. Hrál malé role pánů z lepších kruhů: muže v němém Kašparově ZÁHADNÉM PŘÍPADĚ (1924), ředitele oceláren v Kubáskově sociálním dramatu SVÍTÁNÍ (1933) podle scénáře Otakara Vávry a hosta na večírku v melodramatu SRDCE ZA PÍSNIČKU (1933) Karla Hašlera, kde divákovi utkvěly dodnes oblíbené „hašlerovky".
Po čtyřech letech mu byl nabídnut cholerický filmový režisér v Bromově komedii KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937) s Antonií Nedošinskou, Theodorem Pištěkem, Evou Gerovou a Ladislavem Peškem a Karel v sociálním filmu HARMONIKA (1937), jenž opět režíroval Ladislav Brom, který se čerstvě vrátil ze studijního pobytu v SSSR.
Následný rok se ukázal jako hrabě v Lamačově LUCERNĚ (1938) podle slavného dramatu Aloise Jiráska o hájení práv prostého lidu, jenž režisér Lamač natočil již předtím v němé verzi z roku 1925. Výrobní firma šetřila na výpravě v domnění, že venkovským divákům půjde hlavně o divadelní předlohu, o příběh a o „národní duch" hry. A jako zpravodajský plukovník ve snímku HRDINOVÉ HRANIC (1938) režiséra Jaroslava Blažka, jenž reagoval na dramatické události z roku 1938 a kvůli nastalé politické situaci a blížící se německé okupaci nemohl býti nikdy dokončen.
Své poslední role se dožil o celé dva roky později (stejně jako jeho manželka Jožka Koldovská), když s přísností zahrál inspektora Holana ve Slavínského filmu POZNEJ SVÉHO MUŽE (1940). Slavínský do tohoto příběhu vymyslel Helenku (Marta Fričová, potomek slavné herečky němých filmů Suzanne Marwille a nevlastní dcera režiséra Martina Friče), která se provdá za sňatkového podvodníka Gustava (Raoul Schránil) a nastěhuje se do vily jeho zaměstnavatele, inženýra Petra Kovala (Jan Pivec), za kterého se Gustav vydával. Ze zahraničí však přijíždí pravý Koval… Jak to celé nakonec dopadne?
Odchod mimo Prahu Koldovskému znemožnil uplatnění ve znárodněné kinematografii, protože v Praze se nacházely jediné filmové ateliery na Barrandově a v Hostivaři. Externě a výjimečně spolupracoval také s rozhlasem. Byl třikrát ženatý a jeho první manželkou byla herečka Jožka Smolová - Koldovská (1905 - 1962), oba herci se objevili společně ve filmech SVÍTÁNÍ a SRDCE ZA PÍSNIČKU. Nakonec Jiří Koldovský zemřel 8. ledna 1963 na plicní embolii v Kolíně ve věku nedožitých šedesáti čtyř let.

Jiří — Josefa SMOLOVÁ-KOLDOVSKÁ, - herečka. Josefa se narodil(a) 13 Září 1905, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 1962, Brno, Czech Rep.. [Schéma rodiny]