Poznámky |
- «b»Gabriela Čtrnáctá«/b» se narodila v Praze v neděli 4.8.1867 v domě 512-II. na Novém Městě.
Otec Jan Čtrnáctý, sládek ve Zvoleněvsi, hejtmanství Slané, matka Barbora, rozená ? Šoltachová z Hostic. Zde se nepodařilo její rodné jméno z matriky správně přečíst.
Za JUDr. Ferdinanda Zátku se Gabriela provdala v karlínském kostele sv. Cyrila a Metoděje v sobotu 3.10.1891.
Ferdinandovi bylo 46 let když se rozhodl, že se ožení. Za ženu si vybral údajně svoji bývalou zaměstnankyni Gabrielu Čtrnáctou. Bylo jí teprve 24 let, narodila se 4. srpna 1867 v Praze, Barboře a Janu Čtrnáctému, který byl sládkem císařského pivovaru velkostatku Zvoleněves v Olovnici. Rodina bydlela v Praze a v květnu 1886 se nastěhovala do Zátkova domu v Železné ulici č.p. 490. Zda dívka z takové rodiny opravdu pracovala u Zátky se nedaří zjistit, ale jistě se někde potkat museli.
Jejich manželství bylo údajně krásné, žel Bohu bezdětné a bohužel poměrně krátké.
V létě roku 1891, v době konání Jubilejní zemské výstavy v Praze, dosáhla produkce Zátkových sodovek hranice 4 milionů lahví ročně. Sodovkárna tak byla nejdynamičtější částí závodu. Ve stejném roce byly také postaveny v továrně dvě haly na čistění, plnění a balení lahví.
Řízení firmy Ferdinanda plně zaměstnávalo a není tedy divu, že se to projevilo na jeho zdraví. V roce 1895 prodělal první záchvat mrtvice. Bylo mu teprve padesát let a nemoc ho přirozeně vyděsila. Proto hned přistoupil k zajištění své rodiny a podniku a 3. června 1895 ustanovil svoji závěť. Podle ní firma i její řízení připadlo bratrům, ale ti měli složit v cenných papírech s tzv. pupilární jistotou 100.000 zl., ve prospěch jeho ženy, které by plynuly úroky i v případě, že by se znovu provdala. Pokud by v takovém manželství měla děti, připadla by polovina jistiny tj. 50.000 zl. přímo dětem. Zátkovým přáním totiž bylo, pokud by zemřel, aby se jeho žena opravdu znovu provdala a měla děti.
Dr. Zátka se uzdravil z mrtvice a poté trávil se ženou mnohem více času. Začali spolu podnikat cesty po Evropě, Asii i Africe. Navštívili Cařihrad, zavítali do sibiřského Irkutsku, projeli Egypt a Španělsko. Nejčastěji ale jezdili na francouzskou riviéru a do italského města Nervi blízko Janova. Zátkovo zdraví, ale bylo stále chatrné a tak jezdil na ozdravné cesty stále častěji. Na další cestu vyrazil krátce po oslavě vánočních svátků v roce 1900. Cílem jeho cesty bylo opět Azurové pobřeží v domnění, že zdejší příznivé podnebí zlepší jeho zdraví. Právě když byl v Nervi, zasáhl jej opět záchvat mrtvice. Byl převezen do francouzské Nice, kde se ubytoval v hotelu Terminus a téměř dva měsíce se tu léčil. Společníkem na jeho cestě byl známý sportovec Maxmilián Švagrovský, se kterým dokonce plánoval cestu kolem světa. Bohužel se v jeho stavu přidal zápal plic. Tomu již oslabené tělo nedokázalo čelit. Ve středu 27. února 1901 vydechl ve svém hotelovém pokoji Ferdinand Zátka naposledy. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy a uloženy v rodinné hrobce na Olšanech. Podle jeho poslední vůle bylo jeho přáním, aby se Gabriela po jeho smrti znovu provdala a měla případně děti, které spolu neměli. Gabriela se provdala za spisovatele Lothara Suchého (6.5.1873 v Turnově až 4.5.1959 v Turnově), asi v roce 1903.
Zdroj - Email 2015-10-15 od : Rudolf Píša, předseda správní rady
Muzeum cenných papírů, nadační fond, Pod vilami 1038/13, 140 00 Praha 4 - Nusle
IČ: 28 42 98 93
NF zapsán u MS v Praze, oddíl N, vložka 697
mob: 603 545 901
tel: 241 740 079
mail: pisa@das-mcp.cz
Web: www.das-mcp.cz/muzeum/
(Zdroje, např. rodokmenu Zátkova a Klavíkova rodu jsou někde nepřesné.)
|