Poznámky |
- «b»Vlastimil Rostislav ZATKA«/b» -
Žil v Březí 10 (majitel mlýna) a také v Českých Budějovicích.
«b»1884«/b» - Založení firmy: Vlastimil a Dobroslav Zátkové zahájili u obilného mlýna v Boršově nad Vltavou provoz v tehdy největší těstárně Rakousko-Uherska.
V začátcích bylo nutné přesvědčit hospodyně, zvyklé připravovat si těstoviny po 'domácku', že těstoviny vyráběné průmyslově jsou nejméně stejně kvalitní.
Firma byla v počátcích vystavena kampani ze strany spolků a dalších organizací v alpských zemích, která měla za cíl odradit německé hospodyně od nákupu českých výrobků. Rodina Zátkova se navíc výrazně podílela na rozvoji české kultury a vzdělanosti i na zakládání českého průmyslu, když vedle Zátkovy těstárny a mlýna stála i u zrodu pivovaru Budvar, smaltovny Sfinx nebo závodu na tužky Grafo.
Od roku 1901 rodina přesídlila do Prahy, aby se zde Vlastimil ujal vedení bratrovy firmy, kterou rovněž modernizoval a v roce 1906 z ní udělal rodinnou společnost s ručením omezeným.
«b»1912«/b» - Změna správní formy: Z veřejné na společnost s ručením omezeným.
«b»1914-18«/b» - světová válka 1: Těstoviny nebyly zařazeny do tzv. vyživovacího plánu a tak byla těstárna po celou dobu války mimo provoz.
Po válce nebyla k dispozici surovina a hlavně byly zpřetrhané obchodní vazby s alpskými zeměmi, když mezi jižními Čechami a Rakouskem vznikla státní hranice. Do té doby vzkvétající podnik ztratil plné dvě třetiny svých původních odběratelů.
Za účelem vybudování nové odběratelské sítě v právě založené ČSR byla zorganizována mohutná reklamní kampaň zdůrazňující přetrvávající prvotřídní kvalitu. Zátkovy těstoviny se opět staly pojmem mezi hospodyněmi.
«b»1929-39«/b» - Modernizace firmy: Rozšíření výroby prostřednictvím prvních automatických strojů, do roku 1939 byly postupně nahrazovány staré výrobní haly novými.
Od konce 19.stol do roku 1939 jsou expedovány Zátkovy těstoviny prostřednictvím jisté velkoobchodní firmy v Londýně lodí do Singapuru, protože v konkurzu prokázaly největší odolnost proti snížení jakosti v tropickém malajsijském prostředí.
«b»1939-45«/b» - světová válka 2: Němci zkonfiskovali veškerý majetek rodiny Zátků, potravinářská výroba byla zastavena a nahrazena vojenskou.
Původní majitelé se do zdevastovaného mlýna a těstárny směli vrátit až po roce 1945. I tak jen na krátkou dobu.
«b»1948-1989«/b» - "socialistická výroba": V roce 1948 byl kombinát znovu zkonfiskován, znárodněn a rodina Zátkova musela odejít do emigrace.
Firma je pod názvem "Mlýny a těstárny, s.p., závod 2 Březí" začleněna do státního podniku a stává se střediskem jihočeského mlýnsko-těstárenského průmyslu.
Až do roku 1989 se přes omezený rozvoj technické základny dařilo udržet kvalitu výroby a těstárna dál patřila mezi nejlepší v republice.
«b»1991«/b» - Znovuzaložení firmy: Bývalý státní podnik je přidělen managementu Mlýnů a těstáren Březí a dědicům rodiny Zátků nejprve do ekonomického pronájmu.
Natrvalo jej pak získají formou přímého prodeje k 1. 1.1994.
Prvním předsedou valné hromady se stává dr. ing. Vladimír Zátka.
Do provozu byly uvedeny moderní italské vysokoteplotní linky na výrobu krátkých i dlouhých těstovin řízené počítačem se supervysokoteplotním sušením.
«b»2000«/b» - Změna právní formy firmy: Ze společnosti s ručením omezeným se stává společností akciovou.
«b»2003«/b» - Holding: Firma se stává zakládajícím členem holdingu výrobců těstovin, Europasta B.V. Do něj pak postupně přistupují další významné těstárny z ČR a SR.
«b»2010«/b» - Fúze: Završením změn v celkové struktuře společnosti byla v roce 2010 fúze všech společností skupiny do jedné firmy, současné společnosti «b»Europasta SE«/b».
Bezprostředně po fúzi firem došlo k realizaci vstupu strategických partnerů. Novými akcionáři s 50 % akcií se staly dvě významné evropské těstárenské společnosti «b»Cerealis Produtos Alimentares«/b» (Portugalsko) a «b»Gallo Productos Alimenticios«/b» (Španělsko).
(http://www.zatka.cz/spolecnost_2.htm)
«b»Vlastimil ZÁTKA«/b» zemřel na arteriosklerosu dne 4. června 1907 v Březí, ale pochován byl v Praze na Olšanech.
«i»From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" :«/i»
«b»Vlastimil Zátka -
«/b»«i»(August 11, 1851 in Č. Budějovice - June 6, 1907 in Březí)
«/i»According to his nephew Vlastislav, author of the «i»Narrative«/i», Vlastimil Zátka did not have
the industrious character of either of his older brothers Ferdinand and August. Apparently he was
rather selfish and favored a comfortable life over life challenges. He was tall and handsome,
endowed with physical grace and charisma, and in his youth he excelled in athletic prowess. His
charm, good-natured disposition and outgoing nature made it easy for him to be successful in the
society. This rather negative character sketch starkly contrasts with that of both Ferdinand and
August, and does not seem to forecast an illustrious future. However, in his later life Vlastimil
showed his mettle while successfully managing the Zátka Enterprises after Ferdinand's death.
Vlastimil thus proved the misgivings about his abilities and character gratuitous and wrong.
Nevertheless, his lack of higher education proved a liability when he was drafted in the Austrian Imperial Army. He had to serve as a mere private and not as an "Intelligenzprugung".
This rank was reserved for individuals with University education, and offered a considerably
lighter service, which lasted only one year. His older brother August had enjoyed this privilege.
After their father Hynek's death, Vlastimil together with his brother Dobroslav took over and
managed the family business in České Budějovice. In «i»1901«/i» , after Ferdinand's death, Vlastimil
moved to Praha and on behalf of all three brothers took over the management of the Zátka
Enterprises. He thus released Dobroslav from direct involvement in the business in Praha. It was
only after Vlastimil's death in «i»1907, «/i» that Dobroslav took over the management of the firm, and
remained its Chairman until Zátka Enterprises were transformed into a public share-holding
company.
Vlastimil married «b»Karla Havlíček «/b»«i»(March 15, 1860 - November 9, 1950)«/i» , a niece of a
great Czech patriot and hero, an intrepid journalist «b»Karel Havlíček Borovský«/b» , who was persecuted for his role in the «i»1848 «/i»revolution against the Austrian Monarchy. The patriotic Zátka family welcomed Karla in the family fold as a sort of a secular saint. Her skills as a pianist were not
insignificant; she played Bedřich Smetana's and Antonín Dvořák's piano compositions at public
gatherings in the presence of the composers. However, according to Vlastislav Zátka his mother
was feeling slighted by the superior attitude of her two sisters-in-law. Both Vlastimil's wife Karla
and Dobroslav's wife R ena came to the provincial town of České Budějovice from a big city
(Praha). Both were notable pianists. Nonetheless, elsewhere in the «i»Narrative «/i»Vlastislav Zátka
eulogizes the remarkable character of his aunt Karla.
Vlastimil's family of six children, four daughters and two sons, was the largest of the
Hynek Zátka's offspring. They were:
«b»1) Zdenka, 2) Miloslava (Sláva), 3) R«/b» , «b»4) Ludmila (Lidu«/b»«i», «b»«/i»5) Jaroslav «/b» and «b»6) Oldřich«/b».
Vlastimil's decision to bequeath shares of the company to his sons and only equivalents in
money to his widow Karla and to his daughters left the women greatly disadvantaged. Due to the
devaluation of the currency after the WW I, and to other fundamental changes in the economy
their inheritance was largely wiped out. Three of his children, Miloslava, Jaroslav and Oldřich«b», «/b» were imprisoned by Nazis during the WW II. A separate section is devoted to the description of the persecution of the members of the Zátka family in the hands of Nazis during the German occupation in the years «i»1939 '96 1945 «/i» at the end of this section.
«b»Vlastimil Zátka«/b» prematurely died at the age of 58 of "arteriosclerosis". A note of medical
interest: in the «i»Narrative «/i»it is stated that "he suffered considerably of the disease for a long time"
and that "the serious disease was quite apparent". However, no further details or explanations of
the symptoms of the disease are given, and there is no mention of specific organs affected. His
wife Karla died in her 90th year on «i»November 9, 1950 «/i» of stroke. After having survived two World
wars, she was not spared in her old age the ignominies and trauma inflicted on her by the
Communist regime in «i»1948. «/i» She witnessed the confiscation of the entire family property including
the watermill in Březí, where she had been living. In the end she was forcibly moved into an
apartment in Březí. Further mention of the watermill in Březí is in the section devoted to
Dobroslav.
|