Poznámky |
- Podle vyvolené manželky přestoupil Karel (iii) z katolické víry na evangelickou víru českobratrskou.
Byl dědicem 1 / 12 rodového statku v Katusicích.
V r. 1935 musel statek, který byl zadlužený, prodat. S novým majitelem udělal dohodu, že jakmile získá peníze, že jej koupí zpět. Ponechal si jen zvířata a stroje.
poté se s manželkou stěhovali na různé statky (Myšlín u Mnichovic, Janov u Sadové) a hospodařil na nich se svým vybavením. Chovali dobytek, husy, ovce, i koně.
Mezitím ale přišla 2. světová válka -
I za války získali slušný majetek za prodej hus a pod. do Prahy. Po válce se vrátili do Katusic a chtěli statek podle dohody odkoupit zpět. Jelikož bylo vše jasné a v přátelském duchu sjednáno, nepospíchalo se s řádným provedením koupě. Než došlo k řádné kupní smlouvě, byla měnová reforma v r. 1947, peníze byly znehodnoceny a z koupě sešlo.
Emilie si prý s neplatnými bankovkami vytapetovala WC.
Po komunistickém převratu v r. 1948 byl statek zestátněn. Při znárodňování byl vytvořen seznam živého a mrtvého inventáře, který jim byl zabaven.
Asi v r. 1952 prožil, tehdy školák, Bohumil VOLESKÝ-(iii) (nar.1939) období prázdnin na katusickém statku Matoušových, kteří tam stále ještě hospodařili. Blízkost Vaňkových přivedla také návštěvu Táni Vaňkové a jejího tehdy vážného nápadníka ing. Budlovského, budoucího profesora na ČVUT, který se Bohumilovi (iii) stal dlouholetým mentorem a protektorem jeho studií a technické kariery na pražské Technice.
Po roce 1989, po pádu komunistického totalitního režimu, se výšeřečený seznam stal základem pro uplatnění restitučních nároků na státní statek Katusice - pro dědice.
JZD Bukovno převedlo tento majetek ve formě peněžního vkladu ve výši 419 000 do Družstva v Krásné Vsi.
|