Karel WENIG, - Profesor filosofie

Karel WENIG, - Profesor filosofie

Muž 1878 - 1964  (85 let)

Osobní informace    |    Poznámky    |    Mapa událostí    |    Vše    |    PDF

  • Jméno Karel WENIG, - Profesor filosofie 
    Přípona - Profesor filosofie 
    Narození 5 Červen 1878  Olomouc, Czech Rep. Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě 
    Pohlaví Muž 
    Profesor 1920  Praha, Czech Rep. Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě 
    Klasická filologie na filosofické fakultě Karlovy university 
    Pense / Pension Září 1948  Praha, Czech Rep. - Charles' University Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě 
    Úmrtí 12 Březen 1964  Praha, Czech Rep. Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě 
    Pohřeb Praha-Olšany, Czech Rep. Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě 
    ID číslo osoby I1494  family
    Poslední změna 20 Červen 2016 

    Otec František (Seraf), jr. WENIG, - učitel, zemský inspektor škol (otec Arnošta),   nar. 9 Září 1849, Staňkov, Czech Rep. Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě,   zemř. 6 Únor 1922, Praha, Czech Rep. Najít všechny osoby s událostmi v tomto místě  (Věk 72 let) 
    Matka WENIGOVÁ 
    ID číslo rodiny F585  Schéma rodiny

  • Mapa událostí
    Odkaz na Google MapsNarození - 5 Červen 1878 - Olomouc, Czech Rep. Odkaz na Google Earth
    Odkaz na Google MapsProfesor - Klasická filologie na filosofické fakultě Karlovy university - 1920 - Praha, Czech Rep. Odkaz na Google Earth
    Odkaz na Google MapsPense / Pension - Září 1948 - Praha, Czech Rep. - Charles' University Odkaz na Google Earth
    Odkaz na Google MapsÚmrtí - 12 Březen 1964 - Praha, Czech Rep. Odkaz na Google Earth
    Odkaz na Google MapsPohřeb - - Praha-Olšany, Czech Rep. Odkaz na Google Earth
     = Odkaz na Google Maps 
     = Odkaz na Google Earth 

  • Poznámky 
    • Karel WENIG (1878 Olomouc - 1964 Praha) ???
      «b»«i»(Je to on ?«/b»«/i» Ověřit-Check!«b»)«/b» - Citace z Akademického Bulletinu Akademie věd ČR:
      http://abicko.avcr.cz/2014/02/09/

      Karel Wenig se narodil 5. června 1878 v «b»Olomouci«/b» v rodině filologa a zemského školního inspektora «b»Františka Weniga«/b». V letech 1884-1889 navštěvoval obecné školy ve Slaném a na Smíchově a poté studoval na pražských gymnáziích: I. a III. ročník na Smíchově, IV.-VIII. ročník v Křemencově ulici, kde roku 1897 úspěšně složil maturitní zkoušku.
      Po maturitě nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, na níž si, zjevně ovlivněn otcem, zvolil obor klasická filologie. Vysokoškolské studium absolvoval v letech 1897-1900. Ve svém životopise uvádí, že navštěvoval „čtení o filologii klasické, o sanskrtu, češtině i němčině". Mezi jeho učitele patřili mj. významní jazykovědci Josef Král a Jan Kvíčala. V prosinci 1901 K. Wenig vykonal zkoušku z češtiny pro nižší gymnázia, v červnu 1902 složil státní zkoušku z klasické filologie, čímž získal aprobaci z latiny a řečtiny pro střední školy. V prosinci 1902 si mohl na základě rigorózních zkoušek připojit ke svému jménu titul «b»doktora filozofie«/b».
      Po vysokoškolských studiích zahájil dráhu středo-školského profesora. Nejprve krátce působil jako suplent na Akademickém gymnáziu v Praze (1902-1903), ale už roku 1903 byl jmenován skutečným učitelem na gymnáziu ve Slaném.
      V letech 1904-1905 studoval jako státní stipendista na Filozofické fakultě berlínské univerzity. Po návratu z Německa natrvalo zakotvil v Praze. V roce 1905 byl znovu přidělen na Akademické gymnázium a od roku 1906 byl skutečným učitelem při reálném a vyšším gymnáziu v Křemencově ulici. Zde získal téhož roku titul profesora a byla mu pravidelně udělována vědecká dovolená pro další vzdělávání a bádání.
      V lednu 1908 se habilitoval na Filozofické fakultě české univerzity v Praze v oboru klasické filologie na základě habilitační práce «i»Metrické studie «/i»(1906), jejímž podkladem byla studie «i»O pramenech Augustinova spisu De musica«/i» («i»Listy filologické«/i» 33, 1906, s.1-17, 81-95, 161-182). Od roku 1908, kdy se stal soukromým docentem, se tak již mohl plně věnovat badatelské práci. Roku 1910 byl navíc pověřen správou řeckého oddělení prosemináře pro klasickou filologii.
      V srpnu 1920 byl jmenován mimořádným a o rok později řádným profesorem Univerzity Karlovy. Po jmenování vedl čtyřletý přednáškový kurz, který zahrnoval dějiny řecké literatury a římské odborné prózy. Přednášel také o řeckých a římských starožitnostech (tj. archeologii), vyučoval úvod do studia klasické filologie a kritiku a hermeneutiku v klasické filologii.
      Od prosince 1914 byl dopisujícím členem III. třídy ČAVU, svého členství se však v březnu 1918 vzdal a nepřijal ani zvolení mimořádným členem ČAVU v roce 1916. Od ledna 1915 byl mimořádným členem KČSN. U příležitosti osmdesátých narozenin mu bylo roku 1958 uděleno čestné členství v Jednotě klasických filologů při ČSAV.
      První Wenigovy vědecké práce byly uveřejněny v letech 1900 a 1901 («i»Kdy byl napsán Minuciův dialog „Octavius"?«/i», «i»Listy filologické «/i»27, 1900, s. 161'96165; V jaké podobě se nám zachovala «i»Aischylova tragoedie«/i»…, «i»Listy filologické«/i» 28, 1901, s. 161'96173, 321'96342). V popředí jeho vědeckého zájmu byla nejprve antická metrika, jak dokládá i jeho habilitační spis.
      Později se zaměřil na literární dějiny; zabýval se především vývojem antického řečnictví. Tato problematika se také stala tématem Wenigova nejvýznamnějšího díla, třísvazkových «i»Dějin řečnictví řeckého«/i» (Praha 1916, 1923 a 1936). V Listech filologických publikoval mnohé obsáhlé studie věnované římskému písemnictví, mj.«i» O Vergiliových Bukolikách a současném směru literatury římské«/i» (1908), «i»Romantická literatura římská doby Augustovy«/i» (1912), «i»Rhetorismus v literatuře římské prvního stol. po Kr. «/i»(1913), «i»Quintilian a římský klasicismus«/i» (1934). Wenig se při badatelské i pedagogické práci zaobíral také metodologickými problémy a kritikou při řešení otázek pravosti a hodnověrnosti starověkých literárních památek.
      Do trvalé penze Karel Wenig odešel v září 1948. I nadále se však v soukromí věnoval studiu starověkých literárních textů. Dožil se 86 let, zemřel 12. března 1964 a je pohřben na Olšanských hřbitovech.