Lothar SUCHÝ, - spisovatel
1873 - 1959 (85 let)-
Jméno Lothar SUCHÝ, - spisovatel Přípona - spisovatel Narození 6 Květen 1873 Turnov, Czech Rep. Pohlaví Muž Úmrtí 4 Květen 1959 Turnov, Czech Rep. ID číslo osoby I1280 volesky Poslední změna 22 Leden 2017
Rodina Gabriela ČTRNÁCTÁ-ZÁTKOVÁ-SUCHÁ, nar. 4 Srpen 1867, Praha, Czech Rep. , zemř. 9 Duben 1944, Praha, Czech Rep. (Věk 76 let) Sňatek 1903 Poslední změna 2 Prosinec 2015 ID číslo rodiny F484 Schéma rodiny
-
Poznámky - «b»Lothar SUCHÝ«/b» - Narozen 6. května 1873 v Turnově. Za svých gymnaziálních studií v Příbrami se Lothar seznámil s Karlem Tomanem, H. Jelínkem a K. Sezimou. Spolu s nimi začal tvořit básně a orientovat se na literaturu. Od roku 1893 studoval na univerzitě ve Vídni románskou filologii a slavistiku, později práva na Karlově univerzitě v Praze. Stal se žurnalistou z povolání a působil jako divadelní a kulturní referent a zahraniční dopisovatel. V roce 1908 odešel do Paříže, odkud psal do Venkova a Národní politiky o francouzské kultuře. Vyjma let první světové války žil ve Francii až do r. 1938. Navíc překládal poezii z francouzštiny a němčiny. Kromě básní (Kniha veršů z roku 1904) psal také psychologické divadelní hry (např. hra «i»Nezabiješ «/i»z roku 1903, «i»David «/i»z roku 1911 či«i» Hrstka věrných«/i» z roku 1908) s tématem vnitřního rozkladu individualistického hrdiny, ztrácejícího vědomí mravní odpovědnosti k lidem. Během druhé světové války přestal s dramaty a věnoval se opět poezii. Zemřel v roce 1959.
(K. Homolová '96 M. Otruba '96 Z. Pešata a kol., «i»Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století«/i», slovníková příručka, Praha 1982, s. 250 - 252)
- «b»Lothar SUCHÝ«/b» - Narozen 6. května 1873 v Turnově. Za svých gymnaziálních studií v Příbrami se Lothar seznámil s Karlem Tomanem, H. Jelínkem a K. Sezimou. Spolu s nimi začal tvořit básně a orientovat se na literaturu. Od roku 1893 studoval na univerzitě ve Vídni románskou filologii a slavistiku, později práva na Karlově univerzitě v Praze. Stal se žurnalistou z povolání a působil jako divadelní a kulturní referent a zahraniční dopisovatel. V roce 1908 odešel do Paříže, odkud psal do Venkova a Národní politiky o francouzské kultuře. Vyjma let první světové války žil ve Francii až do r. 1938. Navíc překládal poezii z francouzštiny a němčiny. Kromě básní (Kniha veršů z roku 1904) psal také psychologické divadelní hry (např. hra «i»Nezabiješ «/i»z roku 1903, «i»David «/i»z roku 1911 či«i» Hrstka věrných«/i» z roku 1908) s tématem vnitřního rozkladu individualistického hrdiny, ztrácejícího vědomí mravní odpovědnosti k lidem. Během druhé světové války přestal s dramaty a věnoval se opět poezii. Zemřel v roce 1959.