Poznámky


Strom:  

Záznamy 1,051 až 1,100 z 1,411

      «Předchozí «1 ... 18 19 20 21 22 23 24 25 26 ... 29» Další»

   Poznámky   Spojeno s 
1051 V době sňatku, ženich Středokluky č.61, jeho otec JOSEF Středokluky č.52:
Digitální záznamy:
Index oddavek Středokluky-10 (1827-77):
«u»«i»«/u»«/i»
Matrika oddavek Středokluky-09 (1846-98) «u»Fol.107«/u»:
«u»«i»http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12566/110«/i» 
Rodina F1230
 
1052 V letech 1990-tých odešla pracovat do Německa (podle polo-sestry Líbuše Bartošové) kde se provdala za Němce italského původu, který vlastnil pizzerii kde pracovala. ZÁTKOVÁ, Daniela (I562)
 
1053 V několika matričních záznamech je zmíněna VENDEROVÁ jako ANNA anebo KATEŘINA a má být matkou několika dětí JIŘÍHO ČTRNÁCTÉHO, nádeníka ze Středokluk:
1) například v záznamu narození ANNY ROZALIE Čtrnácté 1876 (dcera od FRANTIŠKA, krejčího ze Středokluk):
«i»http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12567/12«/i» 
VENDEROVÁ-ČTRNÁCTÁ, Anna (Kateřina?) - manželka-2 ? (I3175)
 
1054 V roce 1919 nastoupil na Pražský hrad do úřadu ceremoniáře k prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi. V této funkci však vydržel pouze 3 roky. Píše o tom:
"Nechci krok za krokem líčiti co se všecko stalo v mém úřadě, stačí dosavadní pro jeho charakteristiku. Čím dál tím více jsem viděl, že jsem spíše jen pořadatelem slavností a veřejného vystupování prezidentova, později dokonce i pořadatelem společenských událostí slečny Alice a i pana Jana, nežli ceremoniářem." 
GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav - ceremoniář presidenta (I418)
 
1055 Vaclav KORDA was Jarmila's primary-school friend in Podebrady. He was 2 years older. They were in touch while she was visiting (many times) with her son (Prof.Dr.Ing. B. VOLESKY) in Montreal, Canada. She visited him, traveling to NY where he lived on Long Island. Eventually, the widowed KORDA proposed to her and they got married when she was 75 years old (!) (in Babylon, NY).
 
BAYEROVÁ-JANDUROVÁ-VOLESKÁ-KORDOVÁ, Jarmila (ii) (I2)
 
1056 Václav pracoval až do konce života v továrně u bratra Františka Wiesnera v Chrudimi.
 
WIESNER, Václav - strojník (I814)
 
1057 Václav PROROK - jako nejmladší z dětí byl vychováván nejstarším bratrem Antonínem na Hermannově statku.

«u»«b»PROROKOVÉ z Tuněchod«/u»«/b»
Vzpomínání napsala r. 2016 Zdenka STARÁ-ŠTUMPOVÁ z Pardubic (*1949, rodokmenové #2269):
«u»«b»«i»Strýc VÉNA«/u»«/b»«/i» odešel do Žitovlic, kde se později vypracoval až na správce statku. Majitelkou byla vdova. Měla asi 18-letého syna, kterého chtěli oženit se strýcovou neteří BĚTOU. Bohužel, hocha ale zranil kůň a on zemřel. Strýc se s vdovou oženil a povolal k sobě Božínkova syna JIŘÍHO, který se pak oženil s neteří strýcovy manželky. A tito měli dceru MARUŠKU "Žitovlickou", se kterou jsme zažily mnoho krásných a divokých prázdninových radovánek.
Strýc VÉNA se oženil z rozumu se starší paní, ale žili spolu poměrně dlouho a šťastně. Snažili se pomáhat Prorokovým sirotkům kde mohli, brali je na prázdniny do Žitovlic a dali je do učení - VÁCLAV se měl učit na řezníka. Tyto pokusy však ztroskotaly, protože učedníci tak tesknili po Tuněchodech, že po pár dnech z učení utekli. Nepomohlo ani, že Václav dostal kostkovanou kazajku, holinky a zástěru - což pro něj byla velká vzácnost. 
PROROK, Václav - Tuněchody (I273)
 
1058 Ve Voticích č.56, dcera Františka Voleského, řezníka ze Selína? č.122 patřící k obci Votické a Petronily rozené Nigrinové. VOLESKÁ-URBÁNKOVÁ, Marie Jozefa (Jozefka) (I1249)
 
1059 Velké Čičovice 2.
Digitální záznamy oddavek:
Index oddaných Středokluky-10 (1827-77) :
«u»<«i»http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12565/74«/i»>«/u»
Matrika oddaných Středokluky-09 (1846-98) «u»Fol.125«/u» :
«u»«i»http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12566/128«/i» 
Rodina F1236
 
1060 Velké Čičovice 2.
Digitální záznamy oddavek:
Index oddaných Středokluky-10 (1827-77) :
«u»«/u»
Matrika oddaných Středokluky, «u»Fol.64
«/u» 
Rodina F1258
 
1061 Velké Čičovice 22.
Digitální záznamy oddavek:
Index oddaných Středokluky-10 (1827-77) :
«u»«/u»
Matrika oddaných Středokluky-09 (1846-98) «u»Fol.32:
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12566/33«/u» 
Rodina F1223
 
1062 Velký vyznavatel principů Sokola, který byl v Tuněchodech založen pravděpodobně Janem Prorokem (*1885). Na jedné ze zaslaných pohlednic se Jan Prorok dotazuje "co Sokol" . Existovala jeho malovaná podoba a fotografie v sokolské uniformě (měli Škopovi v Turnově).
Jan Kurc nešetřil nákladů a pořídil si také uniformu Sokola, ve které byl vyfotografován. 
KURC, Jan (senior) (I283)
 
1063 Velmi vážený advokát v Uherském Hradišti a hlavně později v Brně. Advokátní kancelář si otevřel v Brně již roku 1898. Na konci října 1918 se stal členem Národního výboru v Brně, přebíral moravské místodržitelství. Jako spoluzakladatel Čs. strany lidové se stal členem zemského výkonného výboru, vyslán do Revolučního Národního shromáždění, poté nepřetržitě v letech 1920 až 1938 poslancem N Shromáždění.
Podílel se na vzniku Ústavy ČSR, rovněž jeho zásluhou nebyla v ústavě zakotvena odluka církve od státu.
V letech 1921-1925 ministr spravedlnosti (angažoval se při prosazování zákona na ochranu republiky v roce 1923, zasloužil se o konsolidaci čs. justice a o hmotné zabezpečení soudců - "Lex Dolanský" v roce 1924), v letech 1925-1926 ministr zásobování. V lidové straně byl stoupencem tzv. Šrámkova "hradního" křídla a zastupoval ji v tzv. osmě koaličních stran.
Po úmrtí byl převezen k pohřbení do Jičína.

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5150
«b»Národnost: «/b»česká
«b»Státní příslušnost: «/b»Rakousko-Uhersko, ČáČSR
Ministr spravedlnosti a ministr pro zásobování lidu
B«b»ydliště: «/b»Jičín (domovské právo od narození)
Brno:- «u»Koliště «/u» 5
- Tivoli 41
- «u»náměstí Aloise Konečného «/u» 1
«b»Vzdělání: «/b»gymnázium v Jičíně,
Právnická fakulta Karlovy univerzity v Praze
«b»Zaměstnání: «/b»advokát v Uherském Hradišti a Brně
«b»Politická orientace: «/b»původně staročech; roku 1896 stál u zrodu Katolicko-národní strany na Moravě (v roce 1913 se stal jejím poslancem v moravském zemském sněmu),
Spoluzakladatel Čs. strany lidové (1920'961939 nepřetržitě poslancem áíážěíNS)
«b»Odborné a zájmové organizace
«/b»Úrazová pojišťovna dělnická (předseda v letech 1919'961939),
I. brněnský akciový pivovar se sladovnou (předseda),
Cyrilo-Metodějská záložna v Brně (člen správní rady),
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně 
DOLANSKÝ, JUDr Josef - advokát, ministr (I297)
 
1064 Věnoval se cukrovarnictví a stal se ředitelem cukrovaru ve Zvoleněvsi u Kladna.
Byl dvakrát ženatý:
1) ZDENKA roz. FELCMANOVÁ
2) ??? 
MATOUŠ, František - cukrovarnik (I435)
 
1065 Věra byla údajně velmi pohledná.
Její další rodinné jméno Roduit se objevuje ve Švýcarsku na tiskovém oznámení úmrtí syna JANA. Nutno zjistit odkud pochází. 
HÝNOVÁ-SEEHÁKOVÁ-RODUIT, Věra - Polka, v domácnosti (I2907)
 
1066 Veronica was assigned to these parents based only on the indication of her father Antonius in her death entry in the Register (Matrika Sedlčany svazek 08: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11602/176).
No other information is available on this family. 
FILÍPKOVÁ, Veronica (I1210)
 
1067 Veronica was assigned to these parents based only on the indication of her father Antonius in her death entry in the Register:
Matrika Sedlčany svazek 08: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11602/176.

No other information is available on this family. 
FILÍPKOVÁ, Veronica (I1210)
 
1068 VÍT PAVLÍK kupuje mlýn ve vsi Staňkově - 1651-1-27:
Roku 1651 dne 27. ledna se svolením pana hejtmana Adama Linharta z Neubergu prodal Matyáš TICHÝ tento mlejn se vším příslušenstvím, jak ho sám užíval a jak mu na něj odhad učiněn, Vítovi PAVLÍKOVI za cenu 650 zlatých.
Má položit 239 zlatých, 27 grošú a ročně, a to na počátku každého, platit 12 zlatých. Prodávající přidává mu všechno na zimu zaseté obilí. Naproti tomu on je povinen vyrovnat vrchnosti ještě dlužných 56 surychů obilí, ročně po 10 surychách hrachu stálé činže zapravit a z uvedené sumy dá kostelu sv. Barbory 18 zlatých. Kašparu Dennerbergovi za 3 roky platu 19 zlatých, 12 grošů, prodávající dostane pro bratra 80 zlatých, sám pak podle práva podíl ze mlýna 92 zlatých, 30 grošů, dále má ještě dáti prodávajícímu, abz mohl provdat Sojkovic sirotka Dorotu, podíl z jejího dědictví 15 zlatých, hostinské do Staňkova 2 zlaté, 43 grošů, Evě, poyůstalé vdově po Václavu Tichém 92 zlatých, 30 grošů, Vítkovi 92 zlatých, 30 grošů, Honzíkovi 92 zlatých, 30 grošů, Magdaleně 72 zlatých, 30 grošů, Uršule 72 zlatých, 30 grošů.
Při zápisu položil na svůj mlýn Matyáši Tichému 137 zlatých, šé grošů.
Převzal kostelní peníze ke kostelu sv. barbory 18 zlatých.
Donnerbergovi vykazuje 19 zlatých, 12 grošů,
šenkýřce ve Staňkově 2 zlaté, 43 grošů.,
vdově Evě 12 zlatých ve lhůtách činí 239 zlatých, 12 grošů.
V roce 1652 složil vdově Evě 12 zlatých
v roce 1653 složil vdově Evě 12 zlatých
v roce 1654 složil vdově Evě 12 zlatých
v roce 1655 složil vdově Evě 12 zlatých
v roce 1656 složil vdově Evě 12 zlatých
v roce 1657 složil vdově Evě 12 zlatých
v roce 1652 doplácí 8 zlatých, 30 grošů.
Co se týče 60 surychů měřic obilí mlynář Vít Pavlík úplně splácí vrchnosti v Týně 10.června 1659.
r. 1661 skládá Magdaleně 12 zlatých,
r. 1662 skládá Magdaleně 2 podíly 24 zlatých,
r. 1663 pokládá Vítovi před zaknihováním 12 zlatých,
r. 1664 sirotku Dorotě roční jalovici, tím vykupuje podíl, který jí měl dát.
R. 1666, 9. února skládá Vít Pavlík Magdaleně Zipilové 12 zlatých, (Orig. německy)
.
 
PAVLÍK, Vít - mlynář, primátor, Staňkov Ves č.p.22 (I2755)
 
1069 Vít pocházel a byl chalupník v Hřebči (č. 34) kde také jeho otec JAN byl výminkář. ŠILHÁN, Vít - chalupník v Hřebči 34 (čti oddavky) (I3114)
 
1070 Vladimír DOLNSKÝ built estate summer home: that passed through Věra's death (1995 ?) into the possession of strangers from Brno DOLANSKÝ, JUDr Vladimír - advokát, honorární konsul Království Švédského (I24)
 
1071 Vlastimil ZÁTKA se od mládí věnoval otcovu podniku, v roce 1884 se oženil s Karlou Havlíčkovou, neteří «u»Karla Havlíčka Borovského«/u». HAVLÍČKOVÁ-ZÁTKOVÁ, Karla Zdenka Františka - pianistka (I607)
 
1072 Vlastní dcera Františka Nováka, vejminkáře a rychtáře (!) z Bojanova číslo 33, matky Barbory rozené RulÍkovy z Kovářova č. 17
 
NOVÁKOVÁ-TROJANOVÁ, Františka - Bojanov č.33 (I2416)
 
1073 Vlašska ulice na Malé Straně.
Rozsedla auto Trabant a křeslo u Škopů při návštěvě u nich v Turnově. 
JUNKOVÁ-SVOBODOVÁ, Jana (I263)
 
1074 Volná, nepoddaná osoba, která zdá se, že prosadila volný status pro svou rodinu.
Zatím není nalezen formální matriční záznam o jejím narození. Zmínka je o Voticích - 
TRNKOVÁ-FILÍPKOVÁ, Anna - Primaska (I971)
 
1075 Vraný rented a farm in Třebešice MATOUŠOVÁ-VRANÁ, Marie - Katusice č.8 (I325)
 
1076 Vyřídil restituci objektu bývalé znárodněné firmy Bohumil Voleský, dřevoobráběcí stroje, Ltd. Tento majetek byl dán zárukou na bankovní půjčku pro zakoupení zařízení strojní pily v Bělorusku, která byla tamním totalitárním režimem zabavena. Vcelku neúspěšné podnikání vyústilo v politickou kariéru. BODENLOS, Ing Jiří - politik (I66)
 
1077 Vysoká Škola Lesního Inženýrství BODENLOS, Ing Jiří - politik (I66)
 
1078 Vysoká škola zemědelská. Vystudoval s pomocí různých stipendii. HALBICH, Ing. Jaroslav - agronom (I97)
 
1079 Vystudoval českou techniku v Praze. Člen Neodvislých, hlásil se k puristicko-konstruktivistickému směru. Před 2. sv. válkou samostatný projektant, po válce pracoval v Energoprojektu a Benzině v Praze a v Průmstavu v Pardubicích. - Projektoval řadu nájemních domů v Praze. Zúčastnil se řady soutěží, např. v r. 1923 zvítězil jeho projekt první vysílačky Čs. rozhlasu v Praze-Strašnicích. - Pod pseudonymem «b»Jiří Xaver«/b» publikoval beletrii spolu se svým starším bratrem Milošem Čtrnáctým.
Autor prózy "Ptáci na ráhnoví" (1941, Musica Edition 1923, 172 stran, beletrie o lidech a životě).
«u»Citace«/u»:
VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 128.
Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 11. sešit Čern-Čž. Praha: Libri, 2009, s. 89. 
ČTRNÁCTÝ, Dr. Ing. František Xaver - architekt, stavitel (I30)
 
1080 Vystudoval práva na Karlově univerzitě, byl vynikajicí student.
V r. 1900 byl jmenován vrchním soudcem v Hradci Králové, kam se rodina přestěhovala.
V r. 1909 byl jmenován soudcem u trestního soudu v Praze a později presidentem
trestního soudu v Praze , kancelář měl v soudní budově na Karlově náměstí.
Byl velký vlastenec, za svoji dobrou práci v soudnictví měl být povýšen do
šlechtického stavu za c.k. Rakouska. Ke jmenování nedošlo.

Delší popis osoby a situace kolem jeho jmenování do trestního soudu, poněkud nacionálně pojaté, je v «b»Kronice Katusic«/b» (str.134, foto existuje, originál má obec), volný výtah:
Po smrti německého presidenta zemského trestního soudu (Viktor Wokaun, +1910) se Češi zasazovali o jmenování Čecha jako jeho nástupce. Nejlepším kandidátem byl JUDr Jiří MATOUŠ, který byl nakonec jmenován. Byl to vynikající právník, blahosklonný a oblíbený zastánce lidu. Mezinárodně zcestovalý rodák katusický se navracel s celou rodinou na prázdniny. Byl postavy vysoké a přímé, ve svém vystupování byl vždy vážený, s přísným výrazem své tváře. Srdce dobrého, on zůstával v paměti každého kdo ho poznal. Jeho manželka Olga byla až přikladně nestrojená s elegantní prostotou v jejím vystupování 
MATOUŠ, JUDr. Jiří - návladní (I420)
 
1081 Vystudovala zemědělskou fakultu v Praze. Matka 4 dětí.
V oboru nepracuje, stará se o účetnictví firmy svého bratra a pomáhá starším sousedům s údržbou zahrad. 
CAKLOVÁ-SKLENKOVÁ, Ing. Hana (I2372)
 
1082 Vyšší dívčí neměla maturitu - nebyla gymnasium (neměla latinu). MATOUŠOVÁ-BAYEROVÁ, Jarmila (i) (I8)
 
1083 Významná osobnost chrudimského a pardubického letectví v meziválečném období. Byl pilotním žákem ing. Jana Kašpara. Absolvent vyššího technického učiliště v Lübecku. Po válce sloužil jako poddůstojník v Leteckém oddílu 1 Praha - Kbely.
Byl účastníkem památného prvního letu na trase Praha - Chrudim - Praha, který podnikla 13. července 1919 pražská továrna Avie. Při letu se měla vyzkoušet možnost letecké dopravy pošty. Čas i všechny finanční prostředky věnoval letectví ve Východočeském aeroklubu a v této činnosti, nutně konspirační, pokračoval i za okupace. Za tuto svou vlasteneckou práci byl zatčen, odsouzen a v Berlíně popraven. «b»Vnuk «/b»Františka Wiesnera, který stál u zrodu chrudimské Transporty, «b»bratr «/b»veřejných společníků firmy Karla a Františka.
http://www.knihovna-cr.cz/osobnosti-chrudimska/wiesner-jaroslav 
WIESNER, Jaroslav (I801)
 
1084 Vzal si Markétu Hlachovou, dceru velešínského "souseda" Víta HLACHA, od kterého zakoupili vlastní usedlost č.p.85, kde společně hospodařili a vedli menší hostinec "Na Hvízdalce " (Matouš si rád hvízdal a hrál na citeru).
Zátka byl povoláním bednář ve velešínském pivovaře, jeho manželka vedla hostinec a prodávala formanům krmení pro koně. Velešínem se tou dobou vozila sůl z Rakouska a koloniální zboží z italského Terstu, tudíž bylo v městečku rušno.
«u»SOURCE«/u»:«i» Vošická, Šárka. 2014. Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků. Diplomová práce, Jihočeská Universita v Českých Budějovicích, Filosofická fakulta, Ústav bohemistiky. Str.14.
«/i»https://theses.cz/id/jg8vzx/RKA_VOICK_-_DIPLOMOV_PRCE.pdf

«b»Matouš Zátka :
«/b»«i»(August 13, 1778 in Velešín - September 6, 1869 in České Budějovice)
«/i»Married «b»Markéta Hlachová-Zátková «/b»«i» (June 5, 1766 «/i»- «i»June 7, 1849 in České Budějovice) «/i» on «i» October 5, 1799 «/i» in Velešín. She died of stroke at 73, still full 20 years before her husband. Parents of Markéta Hlachová were «b»Vít Hlach «/b»from Velešín and «b»Uršula «/b»(?). Allegedly they
were still illiterate. Matouš was a modest man content with the livelihood of his trade of barrel
making for the local brewery, and his ownership of an inn, provided. In all likelihood he would not
have left his native town on his own accord. However, his wife had an ambition to provide education for their children. She became instrumental in the decision to move the family in «i»1813
«/i»to a bigger and a more important town such as České Budějovice. There Matouš Zátka exhibited
a remarkable, hitherto untapped, talent for enterprise. He became a successful merchant and
businessman, dealing first in salt and later with other goods. He made a small fortune, which
allowed him to successfully invest in the town real estate. In spite of widespread Germanization
of the townsfolk, the family proudly kept their Czech character, though with some effort. They had
five children, all born in Velešín :
«b»1) Jan«/b» ,
«b»2) Jakub«/b» ,
«b»3) Hynek,
4) František«/b» , and
«b»5) Marie (Marianna).«/b»


«i»From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" :
«/i»There is an interesting issue concerning nothing less than the very name of the «b»ZÁTKA «/b»family line«b». «/b»
According to the newly uncovered evidence it seems virtually certain that «b»ZÁTKA«/b» family bloodline is in fact a direct continuation of certain «b» Matěj VANĚČEK«/b» 's family«b». «/b» Here is how this happened :
The first documented bearer of «b» Zátka «/b»family name is «b»Matěj Zátka «/b»from Kamenný Újezd, a small town (likely a village at that time) about 10 km south of České Budějovice.
However, in the Land Registry of ČeskÝ Krumlov from «i»1603-1706 «/i» it is recorded that certain
«b»Matěj Vaněček«/b» in «i»1679 «/i» acquired properties #23 and #24 previously owned by certain «b»Zátka«/b», who
became indebted to «b»Vaněček«/b». With the acquisition of the land title this «b» Vaněček «/b»assumed the
name of the previous owner, i.e. «b»Zátka, «/b»which was tied to the title. Thus «b»Matěj Vaněček «/b» and
«b»Matěj Zátka «/b»was the «u»same person«/u». Apparently this was not an uncommon custom at that time.
However, the story is even more convoluted. «b»Matěj Vaněček «/b» was son (or grandson) of
«b»Václav "X"«/b» , whose original surname we do not know. «b» Václav "X" «/b» did exactly the same thing as
his son «b»Matěj «/b»did a generation later. By taking «b» Alžběta Vaněčková, «/b»a widow of certain «b»Štěpán
Vaněček «/b»for wife, «b» Václav «/b»"«b» X" «/b» married into the «b» Vaněček «/b» property and thus assumed in «i»1619 «/i» his wife's name «b»Vaněček «/b»tied to the title. As mentioned above, the family name of the patriarch
«b»Václav "X" «/b» is, and undoubtedly will remain, unknown.
Vlastimil Zátka, the author of the Narrative, concludes that the family name «b»ZÁTKA «/b»is thus the «b»«i»third «/i» name «/b»of the same family line. The «b»«i»first «/b»«/i» name, that of the patriarch «b» Václav "X" «/b» is «b» unknown«/b» , the «b»«i»second «/b»«/i»one is «b»VANĚČEK«/b» , while «b» ZÁTKA «/b» is only the «b»«i»third «/b»«/i» one. Notwithstanding these fascinating facts, will of course continue using the family name «b»Zátka «/b»will be used and followed here.
Another interesting issue is the freeman status of the «b» Vaněček-Zátka«/b» ancestors«i».«b» «/b»«/i» When
writing the main body of the Narrative,«b» Vlastislav Zátka, «/b»believed that «b» Zátkas «/b»were freemen,
allowed to move from one town to another at their will. They were unencumbered by serf duties,
for at least 150 years before the abolishment of servitude in the Austrian Empire in «i»1848«/i». In fact,
this period was shorter. The oldest Record of Serfs at the Český Krumlov fiefdom from «i»1576 to 1702«/i» , for the year «i»1702 «/i» includes the names of «b» Matěj Vaněček«/b», his wife «b»Mariana «/b»and their
children, daughter «b»Juliana «/b» 20 years old, daughter «b» Alžběta «/b»18 years old, son «b» Blažej «/b»16 years old (in fact 19 by dates), and a 14 year old son «b»Pavel«/b», who became a priest. «b» Blažej Vaněček«/b», his 29-year old wife and his son «b»Šimon «/b»are still listed as «u»serfs«/u» in 1712. However, when this «b»Šimon Vaněček«/b», a taylor, married a widow «b»Rosina Zwettler «/b»of Velešín he needed a dispensation to be released from serfdom by the owner of the domain Princess Schwarzenberg, in order to be allowed to move to Velešín. Upon the intercession of the burgomaster of the town of Velešín and his
brother «b»Pavel, «/b»who was a parish priest, the exemption was granted in «b»«i»May 1738. «/b»«/i» From that date
«b»Vaněček-Zátkas «/b» were indeed freemen. 
ZÁTKA, Matouš - bednář, Velešín č.p.72 (I609)
 
1085 Vzpomínka Bohumila (iii) VOLESKÉHO (2015):
"Teta Běta" bydlela s Karlem Vinkářem v jiho-západním cípu Karlova náměstí, v moderním domě s průchodem. Byli jsme u ní několikrát na návštěvě s mojí matkou když jsem byl chlapec a bydleli jsme nedaleko v Myslíkově ulici. S mojí matkou se znaly od dětství (fotografie z Katusic). Teta Běta se vdávala relativně pozdě a jejich manželství zůstalo bezdětné. Měla trochu vadu řeči a jakoby mumlala. 
GUTHOVÁ-VINKLÁŘOVÁ, Barbora (Beta) Marie Alžběta (I414)
 
1086 Web-page GENI gives her maiden name as HERNESCHER :
https://www.geni.com/people/Rosa-Herrmann/6000000021221642123?from_flash=1&fsession_id=1476850156418&through=6000000021221665972
Managed by Randy SCHOENBERG (June 23, 2013) :
* September 12, 1966
Santa Monica, Los Angeles County, California, United States 
BECKOVÁ-HERRMANNOVÁ, Rosalie - náboženství židovského (I795)
 
1087 When Germans invaded Czechoslovakia, Vilem was retired from the position of "okresní hejtman" (top appointed civil servant in the county) in the Sudentenland located Liberec, that was taken over by the Germans in the first wave of Hitler's expansion. Vilém retreated to the nice villa in Konarovice that was built and used to belong to his mother KRSKOVÁ. He lived there throughout the war years to his death (1951) shortly after the Communist putch in 1948. BAYER, JUDr. Vilém - vládní rada (I7)
 
1088 While working for a Dutch Airline Company, «b»Naděžda «/b»met an Islander «b»Dr Magnus
Sigurdsson«/b». They were married on «i» May 6, 1947. «/i»They have two children:
«b»a) Kristina Sigurdsson«/b», who married «b»Michel Catwertynski «/b»and
«b»b) Patrick Vladimír Sigurdsson (G11 Z) «/b»(born on «i» May 12, 1954 «/i»in Hamburg), who
married «b»Catherina Kahla.
«/b» Petr Petrik (narrator source) briefly met Nad Sigurdson and her children in «i» 1967 «/i»while attending a scientific conference in Louvain in Belgium, where the family lived at that time. Her comtemporary photograph from «i» 2012 «/i»is included in the photograpic section of his Chronicle and here. 
RŮŽIČKOVÁ-SIGURDSSON, Naděžda (I917)
 
1089 WIKIPEDIA:
«b»František Adolf Schubert«/b», nebo také «b»František Adolf Šubert«/b» («u»27. března «/u» «u»1849 «/u», «u»Dobruška «/u» '96 «u»8. září «/u» «u»1915 «/u», «u»Praha «/u»), byl «u»český «/u» «u»dramatik «/u», prozaik a «u»divadelní historik «/u».
Studoval gymnázium v «u»Praze «/u» («u»1860 «/u»'96«u»1868 «/u»), poté nastoupil na «u»Filozofickou fakultu «/u», kterou dokončil v r. «u»1872 «/u»
Pracoval v několika časopisech («i»Pokrok«/i», «i»Čech«/i», «i»Politik«/i», «i»Brousek«/i»…).
V letech «u»1883 «/u»'96«u»1900 «/u» byl prvním ředitelem «u»Národního divadla «/u» po jeho otevření. V letech «u»1907 «/u»'96«u»1908 «/u» byl prvním ředitelem «u»Divadla na Vinohradech «/u».
Je pochován v Praze na «u»Olšanských hřbitovech «/u». 
SCHUBERT, František Adolf - spisovatel a dramatik (I1506)
 
1090 WIKIPEDIA: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Wenig
«b»Josef Wenig«/b» («u»12. února «/u» «u»1885 «/u», «u»Staňkov«/u» u «u»Horšovského Týna «/u» - «u»8. září «/u» «u»1939 «/u», «u»Praha «/u») byl český «u»malíř «/u», «u»ilustrátor «/u», jevištní a kostýmní «u»výtvarník «/u».
Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika «u»Františka Adolfa Šuberta «/u» a strýcem výtvarníka «u»Adolfa Weniga «/u». Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce «u»1905 «/u».
V roce «u»1907 «/u» jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného «u»Divadla na Král.Vinohradech «/u» jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením (mimo Vinohrady byl od 24. 9. «u»1908«/u» do roku «u»1912 «/u» a od roku «u»1917 «/u» do roku «u»1920 «/u») až do své smrti. V letech «u»1922 «/u» až «u»1939 «/u» byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s «u»Národním divadlem «/u». Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací«u»[5]«/u».
Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu «u»Jaroslava Kvapila «/u». Jejich první společnou prací byla inscenace «u»Tylova «/u» «i»Strakonického dudáka«/i». Společně pracovali i na mnoha inscenacích her «u»Williama Shakespeara «/u» a zdokonalili tzv. «u»shakespearovské «/u» jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou, oddělený portálem, sloužil epizodním výstupům.
Kromě scény navrhoval i divadelní kostýmy a podílel se na návrzích divadelních plakátů. Rovněž navrhoval scény a kostýmy pro film a zajišťoval výtvarný doprovod pro různé publikace a knihy.

«b»Souhrn života Josef WENIG«/b» (JW) :
(http://www.sberatel-ksk.cz/clanek-o-jednom-betlemu-a-vyroci-josef-jaroslav-wenig-2016020001) :
- narozen 12. 2. 1985 Staňkov u Horšovského Týna jako syn řídícího učitele,
- v květnu 1988 mu umírá otec,
- matka zůstává se 4 sirotky sama. Po 3 letech zápasu přichází její bratr František Adolf Šubrt (dramatik a I. ředitel ND), aby si vzal sestru s dětmi k sobě do Prahy
- 1891 začal J. W. chodit do cvičné školy při Ústavu učitelském v Panské ulici a zde dokončil obecnou školu,
- 1896 až 1900 Malostranská reálka,
- 1900 až 1904 studium na Uměleckoprůmyslové škole u prof E. K. Lišky, prof. Maška a prof. J. Schikanedra,
- 1905 studium na Akademii výtvarných umění,
- 1907 při otevření vinohradského divadla byl přiveden F. A. Šubrtem na Vinohrady a mladý talentovaný výtvarník tam setrval do stávky souboru divadla, kdy ze solidarity se strýcem divadlo opustil,
- 1911 výzdoba Obecního domu, Fr. restaurace v přízemí, 3 monumentální panó Vinařství, Chmelařství a Praha vítající své hosty,
- 1912 spol. s Jaroslavem Kvapilem na přípravě sletové scény,
- 1914 vznik Divadla umění, kde výtvarníci pod vlivem Apii a Craiga ovlivnili budoucnost světového divadla, s tím, že J. W. výtvarné dílo se řadí do okruhu českého divadelního symbolismu,
- 1914 až 1916 II. období J. W. na Královských Vinohradech jako jevištní výtvarník, pro sál Městského divadla v Náchodě monumentální dekorativní olejomalby,
- 1916 v červnu se žení s Johanou Antonií Škorpilovou (1891-1957),
- 1917 působí v divadle Rokoko jako výtvarník,
- 1. 1. 1917 jmenování malířem scénické výpravy Národního divadla,
- 4. 5. 1919 se narodil syn Jiří (1919-1995),
- 1922 až 1939 III. Období v Divadle na Vinohradech \endash šéf výpravy,
- 8. 9. 1939 umírá ve věku 54 let, v Praze.
 
WENIG, Josef jr. - výtvarník (I1499)
 
1091 WIKIPEDIE:
http://cs.wikipedia.org/wiki/August_Z%C3%A1tka
August ZÁTKA se roku 1878 oženil s «u»Janou KLAVÍKOVOU-Zátkovou «/u», rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty «u»Františka Josefa Klavíka «/u». Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, podílela se na organizování ženských spolků.

Encyklopedie Českých Budějovic :
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatkova-jana
Pravnučka a vnučka dvou českobudějovických starostů «i»Vincence Strandla«/i» (1760'971842) a F. J. «u»«b»Klavíka «/u»«/b», manželka českého politika a předního představitele «i»českobudějovických Čechů«/i» A.«u» Zátky «/u» - rozená Klavíková
Studovala mimo jiné na české klášterní škole pro dívky «i»U svatého Josefa«/i». V devatenácti letech se provdala za A. Zátku, s nímž měla tři děti '96 «i»Olgu«/i», «i»Bohumilu«/i» a «i»Vlastislava«/i». Ačkoliv byla vychována v česko-německém duchu, po boku svého manžela se stala aktivní podporovatelkou české věci, což se promítlo i do podoby jejího jména, neboť se nejpozději od roku 1918 podepisovala jako «i»Jana«/i», nikoliv «i»Johanna«/i», jak měla uvedeno v rodném listě. Od roku 1885 do své smrti v roce 1933 byla předsedkyní českého dámského spolku «u»Ludmila «/u» (1885'971950), který se zasloužil o české vyšší dívčí školství ve městě a vyvíjel také charitativní činnost spojenou i s řadou společenských akcí. 
KLAVÍKOVÁ-ZÁTKOVÁ, Jana (I871)
 
1092 WikiTree:
http://www.wikitree.com/wiki/Štér-1

Wiesnerova větev je spřízněna s linií Voleských jenom vdavkama a klíčovou osobou tam je manželka Karla (ii) Františka WIESNERa (1892-1980) Eugenie (Ebinka) rozená STEROVÁ (1898-1998), kteří žili v Kanadě. Ebinka byla dcerou sestřenice Růženy VOLESKÉ (rozené ČTRNÁCTÁ, 1876-1974). Její matka Evženie STEROVÁ (rozená ČTRNÁCTÁ, 1878-1928) byla stejného jména jako její dcera "kanadská" Ebinka STEROVÁ-WIESNEROVÁ.
Bohumil (iii) VOLESKÝ (Prof.) ještě jako student navštívil tyto Wiesnerovy když žili v Montrealu v r. 1967. Jejich jediný syn Prof. Karel (iii) WIESNER žil a pracoval většinu svého života na University of New Brunswick ve Frederictonu, kde také všichni eventuálně zemřeli. 
STEROVÁ-WIESNEROVÁ, Evženie Růžena (Ebina) (I465)
 
1093 WItnesses:
Joann Georg BAYER, Norbert BAYER, Josephus KEMPFT 
Rodina F1293
 
1094 Young Ajka lived with Jarmila BAYEROVÁ-Jandurová and her parents. BAYEROVÁ-JANDUROVÁ-VOLESKÁ-KORDOVÁ, Jarmila (ii) (I2)
 
1095 Z dějin mlýna, který zpustlý ve Staňkově Vsi zakoupil VÍT PAVLÍK r.1651-1-27:
Cir. 1240 byl snad mlýn založen při tvrzi Vítka ze Staňkova, župana.
1271 - postoupen i se vsí klášteru premonstrátek v Chotěšově.
1367 - podle dochovaného záznamu vynáší ročně 60 kbelců pšenice.
1439-6-7 - konvent kláštera vysazuje na mlýně plat jeden a půl kopy grošů stříbrných rázu pražského urozenému panošovi Oldřichu z Lužan.
1587 - mlynářem je Jan N... (příjmení nečitelné). Odvádí plat Janu mladšímu z Lobkovic. Na penězích dává:
o sv. Jiří 15 a 1/2 groše,
o sv. Havlu 15 a 1/2 groše,
o Hromnicích 10 grošů.
Měřičného: o sv. Jiří 1 korec (93.36 litru), o sv. Havlu 2 korce.
Cir. 1600 - mlýn oceněn na 650 zlatých.
1620 - mlynářem Kašpar Motl.
1621 - Lobkovické panství připadlo jako císařský konfiskát prodejem zemskému maršálovi, bavorskému hraběti Matěji z Trauttmansdorfu.
1623 - kupuje mlýn s třemi chody na stálé vodě Václav Tichý. Za třicetiletých válek byl mlýn vážně poničen.
1633 - Mlýn přechází dědictvím na syna Matěje Tichého.
1651-1-27 - kupuje zpustlý mlýn za stanovených 650 zlatých VÍT PAVLÍK. (Scriptum est).
«i»Popis majetku«/i»:
Mlýn sroubený ze dřeva po selském způsobu. Uvnitř jedna velká světnice, černá kuchyně, komora a mlýnice. Vodu na dvě kola roztáčející tři mlýnská složení zvedá jez na řece Radbuze. Za stavením malá kolna s chlívy pro dobytek. (Možná s právem rybolovu).
Hospodářství vykazuje 1/2 lánu polí a luk.
Z polí jedno "Za kapličkou" (u cestz k Horní Kamenici), dvě na "Schmalzbergu", dvě "Pod listy", dvě "Na čihadlích" a jedno "Za humnicí". Louky tři: "Za stavením", "Na ostrůvku", "U řeky".
1654-1-20 mlýn navštíví komise berní rully, která uvede:
"Mlynarž ma mleyn o tři složenj na stale wodie, rocznie 15 strychu mieržiczneho a na paniezych 2 zlaté tolary dawa. Role ma 15 strychu, na zymie segie 5, na jaro 3". (Úhorem zůstává ležet 7 strychů). Dále se poznamenává:
Potahu má 2. Dobytka chowa: 3 krawy, 8 jalovic, 10 swini. K hospodářství patří kovaný pluh a železem pobitý vúz. 
PAVLÍK, Vít - mlynář, primátor, Staňkov Ves č.p.22 (I2755)
 
1096 Z digitálního záznamu v Indexu matriky narození (SOA Praha, Černovičky, kniha C-200):
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/12 
ČTRNÁCTÝ, Josephus - nedožil (I3093)
 
1097 Z digitálního záznamu v Indexu matriky narození (SOA Praha, Černovičky, kniha C-201):
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/12 
ČTRNÁCTÁ, Catharina (I3092)
 
1098 Z digitálního záznamu v Indexu matriky narození (SOA Praha, Černovičky, kniha C-203):
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/13 
ČTRNÁCTÝ, Josephus - nedožil (I3097)
 
1099 Z digitálního záznamu v Indexu matriky narození (SOA Praha, Černovičky, kniha C-85):
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/12 
CHVOJOVÁ, Anna (I3094)
 
1100 Z digitálního záznamu v Indexu matriky narození (SOA Praha, Černovičky, kniha C-87):
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5668/13 
CHVOJOVÁ, Maria - nedožila (I3095)
 

      «Předchozí «1 ... 18 19 20 21 22 23 24 25 26 ... 29» Další»